Ludvík Vaculík II. – fejetony

Vaculíkovy fejetony vyšly jako soubory: Jaro je tady, Srpnový rok a Stará dáma se baví. Všechny obsahují texty z šedesátých až osmdesátých let. Poslední sbírka Nad jezerem škaredě hrát shromažďuje práce z let 1990-95. Vaculík sází na opakování motivů (Jaro je tady, Srpnový den) a přidává zároveň podčárníky aktuálně reagující na právě probíhající události. Jak je i z malé ukázky patrné, osobitě prolíná přírodní a politické motivy a užívá velmi specifického jazyka, obsahujícího řadu moravismů, nářečových prvků, ale také nově utvářených slov.

Název knihy Nad jezerem škaredě hrát jako by skrýval dekadentní básně z před sto lety – takového Hlaváčka či Gellnera. Nikoli! Je to soubor fejetonů Ludvíka Vaculíka, otiskovaných v Literárních novinách od roku 1990, jež vybral Jaromír Slomek. Dva předešlé fejetonové svazky Jaro je tady a Srpnový den shrnovaly autorovu publicistiku ze samizdatového Obsahu a Stará dáma se baví se pro své texty vrátila až do Literárních novin z dob pražského jara. Už ve fejetonu Jaro je tady z roku 1992 se Vaculík zapřísáhl, že je to naposledy, co tento „jarní plk“ píše. Zatím ale nevynechal jedinou příležitost a jaro nám vytrvale připomíná. Vaculík prostě musí rok po roku poctivě změřit, co se stalo s naším malým českým světem a jak se mezitím vyvinul on sám.
Názorová provokativnost jeho fejetonů, která chce „čtenáře vykolejit ze šablony“, je setrvalá, mění se pouze její zabarvení, průhledně dobromyslná, jindy záměrně prostoduchá a občas i politicky útočná, ostatně v duchu jeho předchůdců. A tam, kde se Vaculík obrátí k Nerudovi o pomoc přímo, jako je tomu ve Feuilletonu o 1. Máji 1995, je vyprávění laděno až jímavě, třebaže oslavu bývalých komunistů „u vodní pláně na Džbánu“ bez milosti ironizuje. Stylistická brilance však dokáže i tady využít máchovsky lyrické polohy a v závěrečné evokaci zaklít „časů vztek“: „Ludvíku, Jene, Rézinko…!“
A vztek času si můžeme změřit sami na několika údajích. Ve fejetonu z roku 1990 si Vaculík povzdechne: „Co vlastně mám – v nákladu 400 tisíc exemplářů – napsat pod nadpisem Jaro je tady?“ Soubor Stará dáma se baví (1991) vyšel už v nákladu „jen“ 40 300 výtisků a byl k dostání za 39 Kč. Nynější výbor údaj o nákladu nemá, jeho výše by nás ale asi sotva ohromila, zato stojí 109 Kč, ačkoli jsou oba svazečky co do počtu stránek takřka totožné. Inu, časů vztek dopadá především na nás, čtenáře knih.

Ukázky:

Zdroj: ext. red. Olga Janíčková, Internet: Žurnalistika – Barbora Osvaldová, ludvikvaculik.cz