Poslední diskuse


Co se kde děje zobrazit diskusi

Dobrý den. Ráda bych Vás poprosila o...

Téma týdne zobrazit diskusi

důchody by měly narůstat ne procenty, ale...

Práce zobrazit diskusi

Společnost Věda nás baví o.p.s. hledá...

Ludvík Vaculík

Publikováno: 7.12.07
Počet zobrazení: 3067


      Krátké představení spisovatele a novináře a ukázky jeho děl různých žánrů. Přečtěte si o jeho životě a díle a třeba si vyberete dárek pod stromeček. Ukázky přinášíme z románu Český snář, fejetonů Jaro je tady a knihy Milí spolužáci.

Ludvík Vaculík se narodil 23. července 1926 v Brumově u Valašských Klobouk. Absolvoval dvouletou odbornou obuvnickou školu (1941-1943) a obchodní školu pro zahraniční obchod (1944-1946), v letech 1946-1950 studoval politicko-novinářskou fakultu Vysoké školy politické a sociální v Praze. V 50. letech byl zaměstnaný jako vychovatel, později jako redaktor v nakladatelství Rudé právo a v týdeníku Beseda venkovské rodiny. V roce 1958 přešel do Československého rozhlasu, kde se soustředil především na žánr reportáže; v letech 1965-1969 pracoval v týdeníku Literární noviny (později Literární listy, Listy). Po zákazu časopisu si zvolil svobodné povolání. V 70. a 80. letech se aktivně podílel na zrodu a rozvoji samizdatu – a to jako autor, editor i vydavatel (edice Petlice, časopis Obsah); do oficiálního společenského života a literatury se vrátil po roce 1989.

Český snář

Román-deník zachytil autorovy osudy občana-disidenta od ledna roku 1979 do února 1980. Vydáno 1980 (vyšlo 1983 v Torontu a 1990 v Brně)
Na záložce Ludvík Vaculík píše: ˝Od doby, kdy tato kniha vyšla v Atlantisu, jsem ji poprvé přečetl: teď při korektuře. (…) V tomto vydání jsem nezměnil nic, jenom ve shodě se skutečností jedno D proměnil v B a jméno Ella nahradil jménem Daňa, protože ona žena byla tehdy dotčena, že jsem ji z ohledů přejmenoval. (…) A aby tu i starý čtenář našel něco nového, vyměnil jsem některé fotografie.˝

Ukázky z knihy:
Seděli jsme v kavárenské ohrádce před hotelem Ambasador na Václavském náměstí, pili kávu a dívali se na lidstvo táhnoucí kolem nás za barevným plotem. Už to dokážu. Ještě tak před třemi lety bych nedokázal sedět tu jak na výstavě. Co se změnilo ? Jsem sám sobě lhostejnější. Nemyslím na to, jak působím, nýbrž prostě působím. Jsou pro mě podívanou všichni oni. Jenom se přesvědčím, jestli jsem správně zapnutý, a sedím. Další stadium uklidnění asi bude, sedět i nesprávně zapnutý.

*

Tak předně, opravdický život je ten, který se žije, a čekat, že teprv přijde, je nesmysl.

****

Jaro je tady

Fejetony z let 1981 – 1987, 1988. Kniha poskládána jako výbor z fejetonů.

Ukázky z knihy:
Kdo nic nechce, má svobodu dělat, co chce.

****

Milí spolužáci !

Rozsáhlá kniha je postavena na deníkových zápiscích z mládí. Vydáno 1995.

Ukázky z knihy:
……………naopak tragické je, že já vůbec netoužím být dospělý a rozumný, neboť pod tou rozumností vidím strašnou nesvobodu. Kdybych mohl, šel bych k našim pást kozy za stravu a byt.

*

Dnes bude pěkně, protože mi přes noc uschly včera vyprané ponožky. Když přes noc neuschnou, pršívá.

*

…………….a můžu ti říct, že se se svými nepokoji vždycky vyrovnáš, přežiješ-li je. A nedopustíš-li se něčeho, po čem je lepší ztratit paměť, zůstanou za tebou všechny malebně ležet jako mládí.

Více informací o tvorbě a recenze na knihy naleznete na neoficiální stránce autora http://ludvikvaculik.cz.

Zdroj: Internet, ext. redartorka: pí O. Janíčková

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: