Poslední diskuse


Téma týdne zobrazit diskusi

Dobrý den, mám zájem o studium U3V...

Politika zobrazit diskusi

Dobrý den.chtěli bychom se s manželem...

Politika zobrazit diskusi

mám zájem o vámi nabízené předplatné...

Aby nám láska vydržela celý život

Publikováno: 15.04.08
Počet zobrazení: 4512


      Autorka článku: JUDr. Irena Novotná
Někteří autoři ve svých dílech dokáží rozfázovat průběh lásky od toho prvního okouzlení a výbuchu vášně až do vyhasnutí. A není to hezké a povzbudivé čtení. Určitě každý z nás si přeje, aby ta krásná láska zůstala po celý život a zůstali okouzleni svým partnerem stále a bez přestání. Je to možné nebo není? Už slyším Vás, milé čtenáře, jak říkáte – není, není to možné. A já váhám, zda máte pravdu.

Ubývající vášeň, slast a pocity vrcholné blaženosti nemusí bezpodmínečně vést k problémům mezi partnery a to je hodně důležitý poznatek. Oba partneři musí stále pěstovat mezi sebou jistou kreativitu a komunikaci. Často se stává mužům, že po nějaké době manželství nebo vztahu přestanou ˝mluvit˝ a začnou se zabývat pouze ˝svými věcmi˝. Má to žena brát tak, že přestala být pro svého manžela či přítele atraktivní? Ne. Muži neradi hovoří o svých citech a pocitech a neradi sdělují to, co cítí, ať bolest nebo radost. Naopak ženy mají velkou potřebu o svých pocitech mluvit a když mají pocit, že nejsou dostatečně ˝brány˝, začnou být zatrpklé a kousavé a cítí se být najednou osamělé. Ale manžel, přítel, muž našeho života není v pozici důvěrné kamarádky, zpovědnice nebo vrby. Proč? On totiž mnoho záležitostí a pocitů ženského světa nechápe. Neumí se vcítit do tak malicherného pocitu neštěstí, když si ulomíme nehet, nebo zabarvíme v pračce naši oblíbenou halenku či si ulomíme podpatek u oblíbených bot. Naše bědování u večeře nebo u večerních zpráv jim připadá jako zbytečné a otravné. Zvláště, když se nyní soustředí na konečné výsledky nějakého zápasu a nebo sledují něco pro ně důležitého. Rada pro ženy – nezatěžujte své milované muže malichernostmi a přejte si od nich jen to, co je v jejich silách řešit. A samozřejmě, že jejich přikyvování s očima upřenýma na obrazovku počítače nebo televize vás rozčílí, že mu začněte vyčítat i to, co nemá souvislost s vaším problémem a strhne se hádka, které pak velmi litujete. Ano, jste malý krůček od jeho rozladění a nemyslete si, že na to zapomene. Přijdete o malý kousek toho úsilí k pěstování harmonie vašeho vztahu téměř nenávratně.
Mnoho párů po určité době, vlastní vinou, upadá do stereotypu a mezi nimi se začíná rozlévat nuda, která sebou nese pocity roztrpčení až nepřátelství. A když už jedou najedete na strunu vzájemného popichování a hádek, vyčítání a jiných projevů přátelství, jste na nejlepší cestě, jak vztah rozbít.
To se často stává starším partnerům, jejichž děti dospěly a začaly žít svým životem. Najednou, jakoby padli do vzduchoprázdna a ztratili smysl svého života. A tento pocit se zesiluje i odchodem do důchodu. Najednou jsou spolu, najednou odpadly problémy každého dne, najednou nastává nový způsob života, který je obtížný. Nejste na sebe zvyklí, dříve jste se scházeli večer a nyní spolu vstáváte, spolu obědváte a uléháte. Kromě dětí a práce jste si spolu nevypěstovali žádné společné zájmy, je ty vaše. A taky v tomto věku nejste ochotni a často ani schopni změnit své stereotypy. Vaši vrstevníci nemají zájem se scházet na společných schůzkách a nebo začínají trpět nemocemi. Ani vy se necítíte nejlépe.

Co s tím?
Za prvé, snažte se vymýšlet si program na každý den. Máte přeci tolik společného času! Navštěvujte zajímavá místa, jděte si spolu do kavárny a nebo na oběd, vyhýbejte se vzpomínání na staré časy a snažte se vstřebávat nové poznatky a zkušenosti. Nepovídejte si o dětech a jejich problémech, povídejte si spolu o čemkoliv. Vezměte se za ruce, když půjdete lesí cestou a dívejte se kolem sebe na tu krásu přírody a souzvuku.
Za druhé, pokud se cítíte unaveni, řekněte si to navzájem a neskrývejte před sebou své pocity. Poslouchejte svou oblíbenou hudbu, najděte si v rozhlase svou oblíbenou stanici, zazpívejte si své oblíbené písně a nerozebírejte spolu staré záležitosti. Nemá to smysl. I když je mysl rozjitřená a i když si myslíte, že byste si měli něco vyjasnit, co kdysi bylo a nebylo. Prostě odpočívejte spolu a zachovávejte klid. Jste totiž velmi zranitelní lidé. I maličkost může přerůst v krizi, kterou byste těžko zvládali.
Za třetí, nemyslete si, že váš milostný život skončil ke stáří. Právě ta blízkost jednoho k druhému může být doprovázena něhou a doteky, které tak potřebujete a které vás ubezpečují o lásce, která mezi vámi přetrvává. Možná, že objevíte nové a krásné způsoby vzájemného dotýkání a vyznávání svých pocitů a tužeb, které by neměly nikdy vyhasínat, protože jste stále titíž, i když o něco starší. Jste spolu, konečně tak spolu, jak jste nikdy nebyli, využijte toho času, najděte jeden v druhém zase to krásné, jak na začátku, vraťte se k sobě a milujte se.

Za čtvrté, snažte se, i když si polezete na nervy tím, že jeden nebo druhý ztrácí paměť či sluch, být něžní a chápaví. Jste nyní spolu, vedle sebe, posilujte se navzájem a neurážejte se na sebe. Protože to bolí. Protože se musíte snažit porozumět svému času a prostoru, v kterém se nyní spolu pohybujete a v kterém žijete.
Za páté, snažte se, abyste si uchovali jen ty pěkné vzpomínky, ať se mezi vámi stalo co se stalo. To, že jste zůstali spolu, znamená, že jste si souzeni a že jste si odpustili. Neotvírejte nikdy už staré příběhy a rány, nevyčítejte si už navzájem poklesky druhého a pokud vám to přijde na mysl, tak se tomu zasmějte a přejděte to. Je spousta jiné zábavy, daleko lepší, než se dohadovat, věřte tomu.

To síla vaší lásky a vzájemného soužití v sounáležitosti vás posiluje až do posledního dne života a děkujte za to každý den, že jste stále spolu, že jste stále svědky zázraků a krás tohoto světa a můžete se dívat jeden druhému do očí. Láska je to nejvyšší, co člověk může v životě mít. Z ní vzešel a do jejích rukou skládá svědectví svých citů a lidskosti.

Vaše komentáře

Celkem 3 komentáře (0 komentářů čeká na schválení)

26.09.2008 12:29  Dr. Irena Novotná ()

Láska je báječná a člověk ji tolik potřebuje dostávat a vydávat!
http://www.bylinky.webnode.cz

13.05.2008 17:38  krejčovička

ano, láska v manželství se možná mění, ale zůstává. jsme s manželem už přes 40 let. máme oba úplně jinou povahu. manžel je velmi společenský, veselý, hovorný, sportovec a já jsem klidná ženská, ráda vařím, zahradničím a studuju - ted v důchodu už můžu jezdit na univ. - historie je mým velkým koníčkem. děti už jsou z domova - a denně u nás a my se máme stále raději. dřív jsme řešili dost problémů, dneska si každý užíváme své koníčky a říkáme si, že důchod je pro nás nejkrásnější dobou. a stále, když vidím muže, jak mi jde s pejskem naproti mám ten zvláštní pocit u srdce a musím se na něj smát. láska je!!!!!

17.04.2008 19:09  Zbyněk

Je třeba než vyslovit souhlas. S manželkou jsme spolu již 51 let. Jsme spolužáci a naše "známost" začala na maturitním plese v roce 1957. Je fakt, že jsme se brali až po vojně v roce 1962, ale už od toho plesu jsme vlastně byli stále spolu. Máme 2 děti,/46 a 44/, dvě vnoučata /25 a 20/ a na cestě jedno pravnouče. Zatím jsme se nestihli ani jednou pohádat. Je fakt, že společné zájmy dělají moc. Spolu jsme navštěvovali Univerzitu třetího věku na univerzitě v Plzni a to 6 semestrů filozofia a 6 semestrů historie - oba cykly zakončené krásnou promocí 1999 a 2002. Nyní jsme v Ml.Boleslavi jako kustodi v městské galerii.

Zanechte komentář: