Poslední diskuse


Téma týdne zobrazit diskusi

Václav Havel zemřel v předvánočním čas,...

Téma týdne zobrazit diskusi

Jak dlouho jste šetřili na dárky a kolik za...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Nevěšejte z oken a balkonu figury Santa...

Alternativa jako svobodná volba

Publikováno: 2.09.10
Počet zobrazení: 412
  Autorka článku: JUDr. Irena Novotná
Většinová společnost má své zaběhané principy, na kterých funguje. Je normální chodit k lékaři, pokud to vyžaduje zdravotní stav, je normální se starat o děti, domácnost, usilovat o slušný životní standard, jehož normy vycházejí jednak z možností, které člověk osobně má k tomu, aby si ho vytvořil a také z vkusu, jak ho většinová společnost uznává.

Jen do jisté míry se prosazují odchylky, které dříve nebo později jsou většinou tolerovány, protože jsou shledány jako neohrožující běžný životní rytmus. Žít v souladu s normami většinové společnosti je považováno přinejmenším za slušnost, ale také je to nutnost. Protože kdyby si každý dělal to, co chce a nepřizpůsobil se, odpovídá sám za své rozhodnutí v plné míře.

Jsou lidé, kteří uplatňují své názory výrazem, který se nazývá alternativní způsob života. Hledají možnosti, jak prosadit své i oprávněné zájmy a práva žít jinak, než jak je jim vnucováno prostředím v kterém žijí. Pokud je většinová společnost tolerantní a uznává jejich svobodné rozhodnutí i tak, že ho bere pod svou ochranu, to znamená, že tito lidé a skupiny nejsou pronásledování, nejsou odsouváni na okraj společnosti, odmítáni a zavrhováni, mohou žít podle svých norem a představ bez problémů, dokud neohrozí zdraví nebo zájmy většiny. Ovšem, pokud tito lidé, kteří se sdružují do skupin odmítají některé většinou zaběhnuté návyky a žijí na její úkor, využívá hodnot, ke kterým většina dospěla, aniž ji něco vrací, pak se většinová společnost brání. Protože ze svých společných prostředků musí vydávat více peněz, přijímat rozhodnutí, v kterých se brání proti pro ni ohrožujícím vlivům a dostává se do nežádoucích konfliktů. Aby k nim nedocházelo, reguluje postupně konání a chování zákonnou cestou. Ale také se vyjadřuje, z hlediska morálního, co ještě chce tolerovat a co považuje za nepřípustné, neslušné a nebo zavrženíhodné. Většinou formou diskuse, z níž vyvozuje závěry a buď některé odlišné projevy přijme za ještě žádoucí, a nebo je odmítne a přijme opatření, aby je vymístila.

Alternativní medicína kontra alopatická medicína
Alternativní medicína se stále více prosazuje vedle medicíny oficiální a lidé se k ní čím dál více uchylují. Některé způsoby léčení, pocházející z alternativní medicíny jsou přijímány a doporučovány lékaři, protože se ukázalo, že jsou prospěšné a že jsou dobré zkušenosti. Na trhu se prosazují preparáty z přírodních produktů, které jsou vyzkoušené, ale mnohé z nich si lidé musí hradit ze své kapsy. Systém zdravotnictví je zaveden na pravidlech, které by měl každý akceptovat, aby se nešířily mezi zdravou populací nebezpečné nemoci.Oficiální medicína úspěšně vymýtila smrtelné nebo nebezpečné choroby, na které alternativní medicína nestačí. Vymýtila je na základě vědeckých výzkumů, jejichž výsledky byly potvrzeny a uznány. Alternativní medicína pracuje s empirií. Alternativní způsob léčení je zdlouhavý a často nepřinese kýžené výsledky,protože může narazit na nekázeň pacientů, na jejich netrpělivost a také na slabou víru v uzdravení. Mnozí lidé však odmítají chemickou léčbu z určité logiky, že potlačuje následky, místo, aby se zaměřovala na příčiny a některé preparáty mohou způsobit další problémy, které se znovu léčí a nebohý nemocný se dostává do začarovaného kruhu. Neboť potřebuje být zdráv za každou cenu, aby nebyl závislý na nemocenské a nesnižovala se mu životní úroveň. A tak se uchyluje k jiným způsobům, které jsou mu nabízeny, ale které ho mohou ještě více poškodit, protože potlačují nebo likvidují účinky léků, které mu předepisuje lékař. A samozřejmě, že poškozuje i lékaře, protože za něho odpovídá, přitom neví,že užívá ještě jiné prostředky, a tak se mu nedaří úspěšně pacienta léčit.Tyto dvě cesty rozkolísávají důvěru v lékaře, což se zase odráží na psychice pacienta, protože postupně ztrácí víru ve zdravotnický systém a tím i víru, že se uzdraví. Žena, která otěhotní a nechodí na pravidelné kontroly, riskuje zdraví a život nejen svůj, ale i svého dítěte. Věří, že příroda dělá svou práci dobře, ale neuvažuje o tom, že může mít nějakou vadu, o které neví a ta může způsobit zhoršení jejího zdravotního stavu během těhotenství a nebo zdramatizovat porod. A pokud se rozhodne rodit doma, což je další trend, v přítomnosti školené porodní asistentky, nepředvídá možné komplikace, které mohou ohrozit život a zdraví nejen svůj, ale i dítěte. A totéž je zanedbávání pravidelných prohlídek dětí a odmítání je očkovat. Některé dětské nemoci mohou způsobit dospělým lidem velké zdravotní komplikace. Nicméně je to volba rodičů nebo matky, která má své důvody, proč se uchyluje k šířícím se názorům o tom, že to škodí, že to může dítě poškodit. Já bych se nedovážila neposkytnout dítěti veškerou péči, kterou počínaje porodem do školního věku nabízí zdravotnický systém. A čím více se bude hovořit o problémech ve zdravotnictví, tím menší důvěru v něho lidé budou mít, nehledě k platbám, které je finančně zatěžují.

Alternativní rodinný život
Není výjimkou,že se dvě ženy rozhodnou žít spolu v jedné domácnosti a vychovávat své děti. Zklamány v lásce nebo život s mužem je nejen nenaplnil, ale možná i přinesl rozčarování. Nemusí být lesbičky, ale přítelkyně, které se dohodly na společném vedení domácnosti a výchově svých dětí, které mají v péči po rozvodu nebo rozchodu s partnerem. Myslím, že vytváření takových alternativních domácností nejsou to nejlepší pro výchovu dětí, neboť nemají příklad v opačném pohlaví a může jim to bránit uzavírat později úspěšné partnerské vztahy. Nicméně, nikdo jim to zakázat nemůže, zvláště, když se o děti dobře starají a ty vyrůstají v dobrém prostředí, kterému jinak nelze nic vytknout. Jeho prospěšnost nebo škodlivost se ukáže v jejich dospívání a dospělosti.

Alternativní způsob života
Je dost lidí, kteří odmítají žít konzumním životem a odmítají všechno, co konzumní život představuje. Domnívají se, že příroda všechno vynahradí a že se nebudou stresovat a vychovají své děti ve zdravém prostředí, tedy v prostředí, které považují za zdravé. Problém je ten, že odnímají dětem schopnost se později zžít s většinovou společností, což je pro ně dost nebezpečné. Protože se nenaučí správně reagovat na tlaky, které samozřejmě v konkurenční společnosti existují a mohou být neúspěšné i tehdy, pokud se dopracují k postavení,ve kterém by se zařadily mezi ostatní členy společnosti. Neporozumí mnohým vztahům, které se ve většinové společnosti vytvářejí, a nebo si nevytvoří resistenci vůči psychicky náročnému prostředí a snadno podlehnou depresi. Velmi těžko si budou hledat životního partnera, pokud není stejně založený a bude odmítat některé zvyky, které si ten jedinec osvojil.Tím netvrdím, že konzumní život je jedinou možnou cestou, jak obstát, ale nelze ho odsoudit, zapudit a nevnímat, spíš s ním počítat a najít si vlastní cesty, jak dospět k rovnováze v náročném prostředí.

Alternativní hodnoty a názory
Každý člověk má svůj hodnotový systém, přinejmenším má mít jasno, co je dobré a špatné pro něho a co společnost uznává jako dobro a zlo. Myslím, že by se dítě mělo seznámit se vším, s čím se bude později stejně setkávat jak ve školním kolektivu, tak i ve svém běžném životě a při výkonu svého povolání. Je nutné, aby si bylo vědomo, že bude dospívat, že bude prožívat vztahy s opačným pohlavím a je velmi škodlivé, aby se mu od malička vtloukalo do hlavy, že sex je hřích, který se neodpouští, že se nesmí sebe dotýkat, protože je to špatné, že nesmí číst některé knihy, ale až bude velký, že lidé jiné rasy jsou zlí a nebezpeční, že za každou cenu musí pomáhat druhým, protože je to křesťanské a pokud ho někdo urazí a nebo zbije, že to musí přijímat s pokorou, protože to učí křesťanství apod. Spíš bychom měli přemýšlet, jak nejlépe mu pomoci si vytvořit obraz světa pro sebe, než převzít náš, který už může být ztracený, ale nám stále funguje.

Proti alternativnímu způsobu života nebrojím, pokud mi někdo nevnucuje prostředky a způsoby chování, jednání a směs názorů, které nemohu přijmout z hlediska svého vlastního přesvědčení. Vím, že ač považuji svůj způsob života za únavný, nerozbiji rodinu, abych se mohla uchýlit do přírody a šťastně žila na samotě, když vím, že v tomto světě musím umět žít tak, abych svým dětem poskytla šanci k vyrovnanému způsobu života ve společnosti,ke které patří.Rozhodně dělám všechno proti tomu, aby z pocitu, že jim chybí láska, pochopení a porozumění, unikaly do skupin, které je budou ještě víc omezovat svými názory, ale nabídnout jim zdánlivý a neosobní pocit síly, sounáležitosti a harmonie za něco, co by mělo být člověku nejdražší, a to je možnost se svobodně rozhodovat v každém okamžiku svého života a řídit se nejen pravidly, ale také svým rozumem, o kterém předpokládáme, že je na pravém místě.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář:

Zde může být Vaše reklama!