Staré stezky nejen pro důchodce 7

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná ZLATÁ A SOLNÁ STEZKA. Zdejší krajina byla poměrně hustě osídlena odedávna. Pozoruhodné jsou nálezy četných sídlišť ze střední doby bronzové, rozložené po celém okrese. V mladší době bronzové bylo na Domažlicku centrum milavečské kultury. (Jméno dostala podle vsi Milavče, u které je největší mohylové pole z té doby.

Ze slovanských sídlišť je nejrozsáhlejší a nejznámější hradiště Tasnovice, ležící na návrší s původně románským kostelem svatého Vavřince mezi obcemi Štítary a Tasnovice. Od konce 9. století protínalo území dnešního okresu několik obchodních cest, spojujících východ a západ Evropy.

K nejvýznamnějším dávným přechodům hranic patří nesporně dvě cesty, vedoucí k nám z bavorského Řezna: první šla podél řeky Naaby na Waldmünchen a Klenčí, druhá podél řeky Kouby do Všerubského průsmyku a odtud na Kdyni. Na místě, kde se obě zemské stezky spojovaly, jihozápadně od Domažlic, vznikla už na konci 9. století knížecí celní stanice. Prastará obchodní cesta, jejíž existenci předpokládají některé prameny už v době železné, vedla z Norimberka přes Horní Falc na Bělou, Mutěnín a Poběžovice.

Další, takzvaná solná stezka, směřovala opět z Řezna a Horní Falce na Pleš, Pivoň a Poběžovice. Všechny cesty se pak spojovaly v Horšovském Týně a odtud pokračovaly na Plzeň, Prahu a dále přes české země do Polska. Převážnou část dnešního okresu Domažlice tvoří staré sídelní území, připomínané už v listinách z 11. století.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet