Fibrilace síní není jen o samotné bolesti

Autor článku: MUDr. Aleš Tomek Cévní mozková příhoda zůstává devastujícím onemocněním i přes současnou medicínu. Každý desátý z nás zemře na mozkovou mrtvici.

Cévní mozková příhoda ischemická (iCMP) zůstává devastujícím onemocněním i přes maximální úsilí současné medicíny. Naopak je v civilizovaných zemích oproti ischemické chorobě srdeční a infarktu myokardu na postupu a drží smutné třetí místo mezi příčinami úmrtí.

V roce 2010 bylo v České republice hospitalizováno více než 46 tisíc pacientů (cca jedno větší okresní město), jen u ischemické příhody s tříměsíční mortalitou 15–20 %. Odhaduje se, že každý den v důsledku tohoto onemocnění zemře 32 osob. Každoročně asi čtvrtina nemocných umírá a zbývající tři čtvrtiny mají velmi vysokou pravděpodobnost, že budou trvale postižené
a závislé na pomoci druhých.

Cévní mozková příhoda (CMP) je náhle vzniklý ložiskový neurologický deficit s poškozením mozkové tkáně způsobený poruchou cévního zásobení mozkové tkáně – poklesem krevního průtoku v přívodné mozkové tepně (ischemické CMP, 85–90 %) nebo rupturou (prasknutím) mozkové tepny a následným krvácením buď do mozkové tkáně, nebo pod mozkovou plenu (krvácivé CMP, 10–15 %).

Příčiny CMP

Zjistit příčinu proběhlé CMP je nezbytné pro volbu optimální terapie v sekundární prevenci. Ischemické CMP můžeme rozdělit podle vyvolávající příčiny následovně:

1. Kardioembolické CMP 20–30 % – nejčastěji (nejméně v 50 % případů) porucha srdečního rytmu – fibrilace síní. Při fibrilaci síní může dojít k uzavření mozkové tepny sraženinou, která vycestovala krevním proudem ze srdce. Jde o nejzávažnější CMP – největší rozsah poškození mozku a z toho vyplývající úmrtnosti.

2. Nemoc velkých tepen 10–20 % – na podkladě aterosklerózy hlavních tepen zásobujících mozek.

3. Nemoc malých tepen 15–25 % – postupné uzavírání malých mozkových tepen způsobené zejména stářím a neléčeným vysokým krevním tlakem, které vede k postupnému drobnějšímu poškození mozku s rozvojem příznaků cévní demence a cévního parkinsonského syndromu.

4. CMP jiného známého původu 2–5 % – hlavně autoimunitní záněty cévní stěny (vaskulitidy)
a jiné vrozené poruchy cévní stěny.

5. CMP neurčené etiologie (kryptogenní) 25–40 % – příčina CMP není uspokojivě vysvětlena.
U starších pacientů může často jít o skrytou arytmii – fibrilaci síní – uvedenou v bodě 1.

Naprosto zásadní je umět správně rozpoznat příznaky CMP. Příčinná léčba je u mozkové nedokrevnosti možná jen v prvních hodinách – rozpouštět krevní sraženinu (systémová trombolýza) lze do 4,5 hodin od počátku příznaků. Modernější mechanické způsoby zprůchodnění mozkové příhody lze provést do 8 hodin.

Z anglosaské literatury byl do našich doporučení zaveden test FAST (Face Arm Speech Test, angl. fast = rychle), který definuje 3 tzv. hlavní příznaky CMP: 1. náhlý pokles koutku; 2. pokles ruky vyšetřovaný při předpažení, pokud po 10 sekundách klesne jedna končetina třeba jen o 5–10 cm, měla by se ihned volat RZP. Třetím hlavním příznakem je jakákoliv náhle vzniklá porucha řeči (afázie).

Kromě trias hlavních příznaků, kdy je každý z nich zachycený v posledních 24 hodinách důvodem k okamžitému volání RZP (od 1. 1. 2013 je to díky Věstníku ministerstva zdravotnictví povinné), bylo definováno ještě 8 tzv. vedlejších klinických příznaků, které mohou zachytit některé drobnější příhody. Náhle vzniklá porucha vědomí, porucha čití (porucha čití poloviny těla – hemihypestézie; nejčastěji kombinace tvář/ruka), setřelá řeč (dysartrie), výpadek poloviny zorného pole, dvojité vidění (diplopie), prudká, atypická, dosud nepoznaná bolest hlavy, ztuhlost (opozice) šíje a závratě s pocitem na zvracení či zvracením (pokud se vyskytují souběžně např.
s dvojitým viděním, pak jde o CMP; samostatná nauzea a zvracení + závratě znamená naopak na 98 % něco jiného než CMP) – pokud se vyskytnou souběžně alespoň 2 příznaky z tohoto seznamu, pak je opět nutné neprodleně volat RZP.

Příznaky CMP bývají bohužel často bagatelizovány ze strany postižených: „…nějak mi ‘zmrtvěl’ koutek, musím si příští týden zajít k zubaři“, anebo „…mám ‘přeleželou’ ruku, to nic není“, to jsou mnohdy zásadní situace, jejichž správné řešení může rozhodovat doslova o životě a smrti.

Rozpoznání příznaků a životospráva

Mozková mrtvice neboli lidově „šlak“ je jedna z nejzávažnějších nemocí, která vznikne při ucpání mozkové cévy (mozkový infarkt) nebo při jejím prasknutí (mozkové krvácení). Mrtvice zůstává devastujícím onemocněním i přes maximální úsilí současné medicíny. Naopak je v civilizovaných zemích při stárnutí populace oproti srdečnímu infarktu na postupu. Každý desátý z nás zemře na mozkovou mrtvici. A co je leckdy ještě horší, čtvrtina pacientů, která mrtvici přežije, je odkázána na pomoc druhých a není schopna samostatného života. Co tedy můžeme udělat abychom se mrtvici vyhnuli?

Nejdůležitěším krokem, který musí udělat každý sám za sebe, je změna životosprávy. Zdravý životní styl je nejlepší obranou před mozkovou mrtvicí. Klíčová je zdravá dieta, nekouřit
a dostatek pohybu. Správná dieta by měla být vyvážená a pestrá. Důležitý je dostatek ovoce
a zeleniny, porce by měly být přiměřené, nepřejídáme se a snažíme se nemít nadváhu. Z masa jsou nejlepší ryby, popřípadě masa méně tučná (králík, kuře). Snažíme se vyvarovat živočišných tuků ve větším množství, všichni ví, že i když je vypečený bůček vynikající, tak by neměl být každý den k obědu. Nemusíte hned vrcholově sportovat, stačí i hodinová procházka nejméně třikrát týdně. Menší množství alkoholických nápojů neškodí, ale důležité je zůstat u jedné sklenky vína denně či malého piva s jídlem.

Mimo zdravé životosprávy je zásadní pravidelná preventivní návštěva lékaře. Mrtvici způsobuje zejména neléčený vysoký krevní tlak, dlouhodobě zvýšený cholesterol a neléčená cukrovka. Všechny tyto stavy by měl lékař pomocí pravidelných měření tlaku a krevních náběrů odhalit
a následně účině léčit. Velmi nebezpečným stavem s vysokým rizikem mrtvice je nepravidelná srdeční akce, arytmie zvaná fibrilace síní, kterou trpí asi každý desátý osmdesátník. Ta se může projevit jako pocit vynechávání srdečního rytmu nebo náhlé pocity velmi rychlého bušení srdce. Pak je vždy důležité se ihned obrátit na lékaře, který by měl nasadit léky na snížení srážlivosti (ředění) krve.

Když už k mrtvici dojde, tak je zásadní vaše příznaky správně rozpoznat a ihned zavolat sanitu. Příznaky mrtvice poznáme na sobě a ještě lépe na druhých jednoduchým testem. Vyzveme vyšetřovaného aby se usmál, aby předpažil ruce a na něco se ho zeptáme. Pokud nesvede alespoň jeden z těchto úkolů (usmívá se jen polovinou obličeje, jedna ruka se zvedá méně než druhá – stačí i o pár centimetrů a nebo nemluví správně či nerozumí), pak jde o závažné podezření na mrtvici a voláme sanitu. Uvědomte si čas, kdy obtíže vznikly. Je nesmírně důležité začít okamžitě jednat. Největší a bohužel častou chybou je u lehčí mrtvice vyčkávat, zda se příznaky samy neupraví. Pokud se lék na rozpuštění sraženiny podá do 4,5 hodiny nebo se céva otevře novými mechanickými technikami do 8 hodin od vzniku příznaků, může se předejít velkému postižení.

Pokud mrtvici přežijete, pak je ještě důležitější dodržovat správnou životosprávu a užívat pravidelně předepsané léky než před ní. Pokud pacient po mrtvici svoji životosprávu nezmění
a nebere předepsané léky, tak je šance na opakování mrtvice v dalším roce asi 1:4. Pokud vše změníte, vaše šance se významně zlepší a mrtvice vám hrozí jen asi 1:20.

57 484 hospitalizací u 46 374 osob (ČR 2010)

Mortalita CMP v ČR denně 32 osob

Autor: MUDr. Aleš Tomek, Foto: Internet