Právní okénko pro důchodce: Kvitance

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Dnešní právní okénko zaměříme na ustanovení § 1949 – 1951 Předpisu č. 89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník (dále jen zákon).

Cílem článku je upozornit na praktickou záležitost, kterou mnozí lidé opomíjí, ale často se vyplácí mít v ruce kvitanci. 

Článek má pouze informativní charakter, přednost má zákon, právní názor příslušného advokáta v konkrétní věci, judikatura atd. Údaje v příkladu Kvitance jsou pouze fiktivní.

Cit.: Kvitance

§ 1949

(1) Přijímá-li věřitel plnění, vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). V kvitanci vyznačí jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Je-li kvitance vydána na jistinu, má se za to, že bylo vyrovnáno také příslušenství pohledávky.

(2) Dlužník může plnění odepřít, nevydá-li mu věřitel zároveň kvitanci.

§ 1950

Při opakovaných plněních z téhož právního důvodu se má za to, že ten, kdo předloží kvitanci na plnění splatné později, splnil také to, co bylo splatno dříve.

§ 1951

Dlužník splní dluh i tehdy, splní-li tomu, kdo mu předloží věřitelovo potvrzení, že je oprávněn plnění přijmout, nebo vydá-li mu kvitanci, kterou věřitel vystavil, ledaže dlužník věděl, že ten, kdo potvrzení předložil, není oprávněn plnění přijmout.

Pár slov o vzniku závazků

Nyní se podíváme na ustanovení, kdy a jak závazek vzniká. Najdeme ho v části čtvrté, Relativní majetková práva, v hlavě I Všeobecná ustanovení o závazcích, Díl 1 Vznik závazků a jejich obsah, ustanovení § 1721 – § 1723

Cit.: Vznik závazků a jejich obsah

§ 1721

Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

§ 1722

Plnění, které je předmětem závazku, musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, i když tento zájem není jen majetkový.

§ 1723

(1) Závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

(2) Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.

Dobře uzavřená smlouva je půl (duševního) zdraví

Pod pojmem „závazek“ je myšlena obvykle smlouva. A v našem případě půjde o smlouvu úplatnou. Ta se uzavírá mezi smluvními stranami, které jsou ve smlouvě řádně uvedeny. Pokud se jedné ze smluvních stran přihodí, že se nějaký údaj změní (například jméno a příjmení, trvalé bydliště), je obvyklé, že to dotyčná smluvní strana oznámí písemně druhé smluvní straně jako změnu smlouvy v článku 1. Smluvní strany.

Uzavírejte smlouvy a nestyďte se za ně

Nelze jinak než doporučit, než při uzavírání smluv mezi příbuznými, přáteli, ale i s různými podnikatelskými subjekty, jako řemeslníky, chůvami, pomocnicemi v domácnosti, s advokátem apod. se smluvní strany striktně držely pravidel, aby nedocházelo ke zbytečným sporům a komplikacím a aby si byly vzájemně důvěryhodné. Což v praxi občas tak nefunguje a někteří využívají svých možností ve svůj prospěch, jen aby se vyhnuli plnění svých závazků.  Avšak z druhé strany, pokud nabídneme jako věřitelé někomu z blízkých, přátel, příbuzných smlouvu, zvláště je-li předmětem plnění nějaká zprostředkovatelská služba či příkazní činnost za určitou částku, pak by to druhá strana, pokud to myslí poctivě, měla chápat dobře, jako snahu o pořádek ve věcech.

A nyní k samotné kvitanci    

Takže, smlouvu jsme uzavřeli, předmět smlouvy byl naplněn, všechno je v pořádku. Smluvní strany jsou spokojeny, každý dostal, co očekával – jedna strana službu, druhá strana odměnu. Ale to není všechno, přátelé!

Jste-li v postavení věřitele, který přijímá plnění smluvené nějaké služby,  pak má dlužník, který byl vůči vám povinen plnit, právo Vás požádat o kvitanci.

Pojem „kvitance“

Kvitance je „Potvrzení o splnění dluhu“, kterou vydává věřitel. Konečně, zase to není žádná převratná novinka, dříve, za I. republiky byla tato praxe běžná podle tehdy platných zákonů.

Příklad, jak by mohla taková kvitance formálně znít:

Kvitance

Potvrzení o splnění dluhu

v souladu s § 1941, Předpis č. 89/2012 Sb., Zákon občanský zákoník

Smluvní strany

Věřitel

Petr Podlážka

Nar. 9.1. 1977

Tr. bytem Jaselská 654/12

6021 00 Brno

a

Dlužník

Jan Lakomý

Nar. 8.12. 1965

Tr. bytem Kmochova 654/13

45632 Kolín

Uvedené smluvní strany, které uzavřely dne 7. 5.2014 smlouvu č. 876/2014, která je připojena jako příloha č. 1.  o obstarání prodeje zahrady věřitele za odměnu v částce 6. 000 Kč, potvrzují tímto splnění dluhu v místě v Brně, Jaselská 654/12 dne 6.12. 2014 v 15,00 hodin.

V Brně dne 6.12. 2014

Za věřitele                                                                                                    Za dlužníka

Právo dlužníka po druhé

Zákon přiznává dlužníkovi právo, že může požádat věřitele, aby mu vydal kvitanci, tedy Potvrzení o splnění dluhu. Ovšem, věřitel se může zdráhat. A ke svému zdráhání může mít mnoho důvodů. Dlužníkovi v tomto případě zákon přiznává právo odepřít plnění, pokud mu věřitel zároveň nevydá kvitanci. Podle mého názoru by si měli už kvitanci určit ve smlouvě v článku „Ostatní ujednání“ a měli by ji mít připravenou k podpisu. Ušetří si mnoho problémů s dohadováním. Dá se obecně říci, že občanský zákoník, který nyní platí, je postaven na poctivém styku a proti chytračení nebo nedbalosti ve formě sjednávání závazků smluvních stran. Tím odepřením plnění se zajisté myslí, že dlužník věřiteli nevydá výsledky své činnosti, kterou měli domluvenou ve smlouvě, pokud mu věřitel odmítne kvitanci vydat. A výsledkem prodeje nemovitosti je podpis věřitele na vkladové listině před jejím předložením na příslušném Katastrálním úřadě. Jinak je to při opakovaných plnění, jak praví ustanovení § 1950, to jen pro úplnost.

Když není věřitel k dosažení – § 1951

V době, kdy má dojít k podpisu kvitance, může být věřitel mimo republiku nebo v nemocnici, tedy nemůže být přítomen v dohodnutém místě. Pokud nastanou takové skutečnosti, a to je buď věřitel mohl předvídat, vydá někomu plnou moc, aby od dlužníka přijal dluh (splněný závazek). A na to pozor. V tomto případě jde o splnění dluhu dlužníka vůči věřiteli, který plnou mocí oprávní někoho, kdo má dluh (splněný závazek) přijmout. A samozřejmě, že tuto skutečnost musí věřitel dlužníkovi sdělit, nejlépe písemně. Protože problém nastane, když věřitel ve smluveném čase, místě a datu pošle někoho s potvrzením za dlužníkem, aby převzal splnění dluhu (závazku). Taková osoba není oprávněna plnění přijmout a věřiteli mohou nastat problémy stejně jako dlužníkovi.

Závěr

Může se zdát, že kolem kvitance je mnoho úřadování a běhání. Zákon však chrání před zneužíváním práva už ve svých Zásadách, které se táhnu jak červená niť všemi ustanoveními. A ty nelze nijak obejít. Na ně se mohou odvolávat nejen smluvní strany, ale také třetí strany – jako třeba soudy a státní orgány.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet