Důchodce – zahrádkář

Autorka článku: Anna Kousalíková Zima byla dlouhá. No, ne že by byla „abnormální“, my senioři pamatujeme horší, ba co víc, dříve takové zimy naprosto běžné. Ale odvykli jsme.

Důchodci – zahrádkáři mají s příchozím jarem výhodu, že se mají na co těšit. A rostlinky všeho druhu (na rozdíl od lidí) se nám za péči odvděčí. Pravda, ne všichni máme k dispozici zahrádku, která by byla přiměřeně velká (nebo spíš malá, abychom se tam neudřeli a práce na ní nám přinášela radost).

Výhodou dnešní doby je, že si na tržišti můžeme koupit různé odrůdy balkonové zeleniny, zeminu všeho druhu a hnojiv je na trhu také nepřeberné množství. Tím se nám práce eliminuje na více radostí.

Nejdříve je třeba se připravit na havěť všeho druhu. Mnohá k nám byla zavlečena se zásilkami ze zahraničí. Nejsou to jen nezničitelní hnědí slimáci, ale také housenky, požírající krušpánek (buxus) a další druhy, se kterými více či méně statečně bojujeme.

Stromky a keře máme ořezané, než vyrazí pupeny, postříkejme je. Chemii nechejme na později, pokud bio postřiky nepomohou. Vyzkoušejme česnek ( rozmačkáme dva stroužky česneku do sklenice s vodou, necháme čtyři hodiny louhovat a poté postříkáme rostliny, na kterých mohly přežít třeba mšice). Proti různým škůdcům funguje i tabákový nálev. Dvě lžičky zalejeme horkou vodou, necháme vylouhovat a opět nalejeme do ostřikovače. Pokud nejste kuřáci a je vám líto utrácet za tabák, zkuste obyčejné plnotučné mléko. Stačí ho rozmíchat s vodou v poměru jedna ku jedné a postřik je hotov.

Dalším tipem je draselné mýdlo. 200 g nastrouhat do jednoho litru teplé vody a po rozpuštění použít. Jiné zdroje doporučují coca -colu nebo jednu lžičku jaru v půl litru vody. Babských rad podobného typu je na internetu nepřeberné množství, rozhodně stojí za to je vyzkoušet, než sáhneme po agresivnější chemii.
Tak, příprava je hotová a mžeme přemýšlet o budoucí úrodě. Někoho baví si vypěstovat sazeničky ze semínek. Můžeme zkusit secí pásky. Dají se buď koupit nebo si vyrobit vlastní. Na toaletní papír nalepíme klovatinou nebo vaječným bílkem semínka a takto připravené pásy zapravíme do země. Vyhneme se tím přetrhávání mrkve nebo petržele a ušetříme semeno.

Letos se nám setí přece jen trochu zdrží, půda je zmrzla a počasí nic moc. Na předpovědi se moc spoléhat nedá, stále se mění a rosnička by byla spolehlivější. Zahradník je jistě někde po ruce, aby nám poradil a konec konců „pan Google“ ví všechno.

Tak hodně radosti s přípravou a přivolávejme sluníčko.

Autor: Anna Kousalíková, Foto: Internet