Dovolenou lze spojit se vzděláváním

Autorka článku: Kateřina Jindrová Pro uchováni svěžesti a mladistvého ducha odborníci doporučují důchodcům aktivně žít.

Vzdělávat se, cestovat, setkávat se. Někdy to není tak jednoduché, jak se řekne. Vyjet na dovolenou třeba není s kým. Pravidelné vzdělávací kurzy nemusí časově vyhovovat. Možným řešením je jazykový kurz v zahraničí. Na internetu lze najít širokou nabídku jazykovýchj kurzů v zahraničí nejen pro studenty a mládež, ale specielně zaměřené pro seniory, resp. 50+.

V nedávné době jsem se sama takového kurzu zúčastnila. Ráda cestuji a poznávám nové kraje, ovšem není to tak jednoduché. Manžel není v takové kondici, aby se mnou mohl a byl ochoten cestovat, přítelkyně a známé nemají vždy čas nebo zájem vyjet „za hranice všedních dnů“ společně se mnou.

Zkusila jsem zájezd s CK, kde jsem i v houfu turistů zůstávala víceméně sama, protože většina účastníků byly manželské páry nebo skupinky známých a nelze se někomu jen tak vnutit a takříkajíc pověsit na krk. Seznamkové zájezdyRozhodlazájezdy nejsou můj šálek kávy a ani nevyhovují mým zájmům. Rozhodla jsem se tedy zkusit studium španělštiny ve Španělské Málaze. Na internetu jsem vyhledala webové stránky „Malaca Instituto“, prostudovala jejich nabídku kurzů a ubytování (stránky mají v angličtině, němčině a francouzštině) a rezervovala si dvoutýdenní kurz 50+ pro začátečníky. Přiznám, že jsem ze zvolené cesty měla trochu obavy. Zbytečně. Cesta z letiště taxíkem byla jednoduchá. Jakmile jsem řekla název školy, řidič hned věděl kam jet. Ve škole již byli na můj příjezd připraveni, hned jsem se ubytovala a recepční mi vysvětlil, kdy a kam mám přijít na zahajovací meeting. Ubytování ve škole bylo hotelového typu. Já si objednala samostatný pokoj s příslušenstvím, ale škola nabízí i další varianty (dvoulůžkové pokoje, apartmány, studia, ubytování v rodinách).

Musím konstatovat, že mé bydlení bylo bez nejmenší chyby. Dokonalá čistota, klid, pravidelný úklid). Hned večer jsme měli seznámeni s vedením školy, s plánovaným programem a vzájemným stručném představení účastníků. Celá vstupní informace byla v pomalu a zřetelně vyslovované španělštině a vše zopakováno v angličtině. Druhý den ráno jsme absolvovali test, podle jehož výsledků nás rozdělili do skupin.

Zatímco jsme čekali na výsledky testu a kam koho zařadí, pomalu jsme se vzájemně oťukávali. Téměř všichni přihlášení studenti přijeli do školy sami a tak záleželo na každém, kdy, jak a s kým naváže kontakt. K prvnímu seznamování došlo už předchozí večer a druhý den už každý věděl jak na to. Po rozděleni do tříd to bylo ještě jednodušší. Já byla, jak jsem už dopředu věděla, v kurzu pro úplné začátečníky. Bylo nás sedm každý z jiného konce světa. Naše lektorka byla velmi sympatická, přijemná, veselá a mimořádně trpělivá mladá paní jménem Junca (vyslov Chunka).

Na hodinách byla dorozumívacím jazykem výlučně španělština. Anglicky občas promluvila pouze lektorka v případě, že jsme na ni civěli příliš nechápavě. Výuka probihala vždy dopoledne, dvě hodiny základy gramatiky s Juncou a třetí hodinu konverzace s lektorkou Hortenzií. Každý den odpoledne pak byl pro nás, účastníky „Master Cours“ (50+), připravený program. Jednak několikrát týdně výlet – přistaveným autobusem nás odvezli do centra Málagy, do pobřežní rybářské vesnice, do blízkého letoviska atp. V sobotu velký výlet do Córdoby. Vstupy, pohoštění, víno, vše bylo v ceně kurzu. Pokud se společně s námi účastnil některý student z jiného kurzu, platil si cenu samostatně jako fakultativní výlet. A vzdycky byli i zájemci z řad mladších, protože vždy šlo o atraktivní a zajímavý program. A jak se k nám 50+ chovali mladší studenti? Vždy velmi přátelsky a mile. Nikdo si ve skupině nepřipadal „starý“ ani „moc mladý“. Rozdíl třeba i několika generací nehrál vůbec žádnou roli. Vzpomínám si, jednou při „Tapaz Tour“ jsme společně seděli u stolu ve věkovém složení od 23 do 75 let: Italka, Číňan, Brazilec, Britka, Švýcarka, Švédka, Japonec, já a pár Němců.

Povídali jsme si společně celý večer bez rozdílu věku či národnosti. Dorozumívacím jazykem byla ve volném čase, pokud jsme nevystačili se znalostí španělštiny, angličtina. A nikdo se nikomu nesmál nebo nebyl netrpělivý, když slovíčko chybělo a bylo si třeba vypomoci gestem nebo hledat ve slovníku (to ale velmi zřídka). Kromě výletů byly připraveny kurzy flamenca a salsy, vaření, rozhovory o místní kultuře, zvyklostech atp. K dispozici byla knihovna, filmy a další. Nic nebylo povinné, ale téměř všeho jsme se téměř všichni pravidelně účastnili. A když program končil plynule jsme navázali rozhovorem u sklenky vína v restauraci v Malaca Instituto nebo v některé v blízkém okolí.

Víkend, resp. neděle byla volná. Tak jsme se čtyři domluvily, že si zorganizujeme výlet samy. Společně se Švýcarkou, Švédkou a Britkou jsme si půjčily auto a vydaly se do Rondy.

Nejsem si jistá, který z programů či výletů byl nejlepší. Všechno bych označila za highlight. Zajímavá místa, zajímaví lidé, spousta legrace a nových zážitků. A ukončením kurzu nic neskončilo. Samozřejmě, pokračuji ve studiu, šetřím na příští účast v kurzu. Ale především, společně s dalšími jsme v kontaktu, mailujeme si, telefonujeme a plánujeme i vzájemné návštěvy. A dokud zdraví dovolí, budu pokračovat ve studiu. Je to paráda!

Autor: Kateřina Jindrová, Foto: Internet