Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Fuchsoviny II.

Publikováno: 6.08.18
Počet zobrazení: 625
  Autor článku: Irena Fuchsová
DOJÍŽDĚNÍ: Nenuda ve vlaku.
 

Myslím, že se nikdy nebudu nudit. A kdyby ke mně nuda přece jenom přišla, pojedu vlakem do Prahy a zpátky. Když totiž jedu vlakem, je to, jako bych byla v kině. Nebo jako bych se koukala na televizní soutěže, které miluju. Vyzkouším si při nich své všeobecné znalosti, ale hlavně mě fascinuje reakce soutěžících. Odhaduju jejich charaktery, jak se asi chovají doma, v práci, jestli jsou zdravě sebevědomí, nebo to jenom hrají. Například při takovém „Milionáři“ se dá vypozorovat hodně! Daleko víc, než při soutěži „Nejslabší! Máte padáka!“, kde nebyl čas na rozvleklé řeči, protože nešlo o miliony a tak nebyl důvod soutěž zdržovat. Na soutěž „Nejslabší! Máte padáka!“ se dívají pravděpodobně i stálí návštěvníci kolínského nádraží, kteří zde u piva zabíjí svůj čas.

„Seš nejslabší! Padej pro panáka,“ ozvalo se vedle mě, když jsem šla na nástupiště. Klubko chlapů se rozchechtalo a já se musela smát také. Usmívala jsem se i na nástupišti a vlastně mi to vydrželo až do příjezdu rychlíku na Prahu, za což mohl starší manželský pár, který seděl na lavičce. Paní těžce vzdychala a občas před sebe natáhla nohu, která ji pravděpodobně bolela. Pán mlčel, mlčel, a nakonec to už nevydržel.
„Tak nehekej, nikam nejezdi, jdi domů a lehni si!“
„Ty taky hekáš,“ odsekla mu paní.
„Ale mně není dobře,“ prohlásil pán a podíval se, jestli už nepřijíždí rychlík.
„A já hekám a nic mi není, jo,“ naštvala se paní.
„Jo,“ řekl důrazně pán, vstal a odešel co nejdál od lavičky. Paní se nadechla a chtěla mu něco říct, protože my ženy musíme mít poslední slovo, a v tu chvíli jsme se střetly pohledy. S úsměvem jsem jí naznačila, že jsou všichni chlapi stejní a že já mám něco podobného doma a vůbec, co od nich můžeme čekat, když i takový Petr Nárožný jednou přesně charakterizoval, jak to vypadá, když je nemocný muž. „Nás píchne a už kolem nás žena skáče, a to i když máme takovou nemoc, se kterou by ona vygruntovala a ještě umyla vokna…“

Ano, tohle všechno jsem jí řekla chápavým úsměvem a ve třech vteřinách, to my, ženy, totiž umíme, paní mi samozřejmě okamžitě porozuměla, to my, ženy, tuplem umíme, také se usmála, pak mávla rukou nad tím svým, který se patrně rozhodl, že půjde rychlíku naproti, protože už byl od nás dost daleko, vstala a protáhla se. „Věříte, že mě ta noha přestala bolet?“ Přikývla jsem. Neměla jsem důvod jí nevěřit. „Vidíte, k čemu nám jsou chlapi dobrý,“ pokračovala. „Udržují nás při zdraví. A proto bude vždycky víc vdov než vdovců,“ dodala pomstychtivě a zlomyslně koukla na svého muže, který k nám utíkal s rychlíkem v patách, ale neměl šanci ho předběhnout, rychlík pomalu zastavoval a pán byl ještě asi pět metrů od nás, dobíhal z posledních sil k lavičce, ale to už paní vzala dvě velké tašky, svižně popoběhla k vlaku, kde já už držela otevřené dveře, nastoupila, já za ní a teprve za námi se šplhal její udýchaný manžel, který vytušil naši spřízněnost a byl najednou jako med.

„Počkej, Věrko, já ti to vemu! Počkej na mě! Netahej se s tím, bolí tě ta noha,“ volal snaživě v uličce za námi, ale paní se neotočila, procházely jsme vagonem a pak jsme vlezly do prázdného kupé a pánovi, který nás doběhl, jsme milostivě dovolily, aby nám pomohl z kabátů. A pak jsme si všichni tři povídali a mně se nejvíc líbila jedna perlička od Věry. Pracovala celý život ve spořitelně, a když odcházela do důchodu, kolegové jí dali ceduli s nápisem ÚVĚRY a čárku nad Ú přelepili…

Řekněte sami, byla snad tahle cesta do Prahy nudná?

Autorka: Irena Fuchsová

Třicátá kniha Ireny Fuchsové (www.kdyz.cz), KDYŽ SVĚTLO PROJDE ŠPÍNOU, ZŮSTANE ČISTÉ, vyšla v červenci 2013. Je to román o dívce, která v osmnácti letech, v roce 1968, začala pracovat v kolínském divadle. Autorka stěžejní část románu, týkající se let 1968 až 1992, napsala podle svého deníku a text doprovodila fotografiemi ze svého života. Knihy Ireny Fuchsové si můžete za výhodnou cenu objednat na webu nakladatelství http://www.beskydyknihy.cz/ nebo přímo na tel.736 608 678.

http://fuchsova.blog.idnes.cz/

https://www.facebook.com/irena.fuchsova

http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: