Dnes je 19.03.2019, Svátek má Josef, zítra Světlana

Poslední diskuse


Téma týdne zobrazit diskusi

Dobrý den, mám zájem o studium U3V...

Politika zobrazit diskusi

mám zájem o vámi nabízené předplatné...

Téma týdne zobrazit diskusi

Hezký den, Chtěla bych Vás poprosit o...

Postoj Čechů k náboženství

Publikováno: 25.12.18
Počet zobrazení: 516
Zdroj: Stem
Čtvrtina českých občanů (25 %) uvádí, že je věřící. Častěji jde o ženy než muže, lidi starší 45 let a obyvatele menších obcí. Více než třetina dotázaných (35 %) se nepovažuje za nábožensky založené a necelá třetina (31 %) uvádí, že je ateisty.

V porovnání s výzkumy z let 1994 a 2004 je patrný poměrně stabilní podíl věřících, mírně se snižující podíl lidí, nezaložených nábožensky, a zvyšující se podíl ateistů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (ZDE) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů. Na výzkumu pracovalo 248 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V listopadovém průzkumu se STEM věnoval vztahu české populace k náboženství. Výzkumy religiozity mohou mít různou podobu, různé indikátory. Můžeme zkoumat význam duchovních stránek života v rámci žebříčku životních hodnot, můžeme sledovat náboženské chování a praktikování víry. V listopadovém průzkumu STEM jsme se přiklonili ke zkoumání osobního vztahu k náboženství na rovině víry, náboženského založení nebo ateismu.

Za věřící se označuje čtvrtina dospělé populace České republiky (25 %). Třetina občanů (35 %) uvádí, že není nábožensky založena a téměř třetina (31 %) se považuje přímo za ateisty. Desetina (9 %) se vyhýbá jasnému vyjádření výběrem varianty „nejsem rozhodnut(a)“.
Srovnání s minulými průzkumy STEM ukazuje poměrně stabilní podíl lidí, kteří se označují za věřící. Mírně se v čase snižuje podíl lidí, kteří uvádí, že nejsou nábožensky založení, a zároveň zvyšuje podíl těch, kteří prohlašují, že jsou ateisty. Pro detailnější rozlišení míry religiozity STEM do výzkumu zařadil ještě jednu otázku zjišťující názor na existenci transcendentálního přesahu. Mírně nadpoloviční většina (55 %) občanů se domnívá, že existuje něco, co nás přesahuje.

Zajímavá je kombinace obou otázek, která ukazuje rozdílná individuální pojetí víry. Ukazuje se totiž, že i mezi lidmi, kteří se nepovažují za nábožensky založené nebo jsou podle svého vyjádření ateisty, je část těch, kteří zároveň věří v existenci nějakého transcendentna.

Pokud se podrobněji zaměříme na vztah k náboženství v různých sociodemografických skupinách, zjišťujeme, že za věřící se častěji označují ženy než muži, dále lidé starší 45 let a obyvatelé obcí do 5 tisíc obyvatel. V různých vzdělanostních skupinách nejsou významné rozdíly.

Podívejme se ještě podrobněji na věkové rozdíly ve vztahu k náboženství v časové perspektivě. Uvedli jsme, že v letech 1994 a 2004 byl podíl věřících na podobné úrovni jako nyní, ovšem s ohledem na podíl věřících v různých věkových skupinách byla struktura mírně odlišná. Z následujícího grafu je zřejmé, že v minulosti byl ve věkové kategorii lidí starších 60 let výrazně vyšší podíl věřících než v ostatních věkových kategoriích. V současné době již tyto rozdíly nejsou tak zřejmé a podíl věřících u starších lidí je stejný jako u lidí ve věku 45 až 59 let.

Zdroj:STEM, Foto: Internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: