Dnes je 20.02.2019, Svátek má Oldřich, zítra Lenka

Poslední diskuse


Politika zobrazit diskusi

mám zájem o vámi nabízené předplatné...

Téma týdne zobrazit diskusi

Hezký den, Chtěla bych Vás poprosit o...

Téma týdne zobrazit diskusi

Hezký den, Chtěla bych Vás poprosit o...

České podniky se stále více opírají o cizince

Publikováno: 24.01.19
Počet zobrazení: 304
Zdroj: Český statistický úřad
Více než desetinu zaměstnanosti v Česku tvoří lidé s cizím státním občanstvím. Mezi zaměstnanci jich nejvíce pracuje ve zpracovatelském průmyslu, často mají zaměstnání prostřednictvím agentur práce.

Polští občané se mimoto hojně uplatňují v těžbě a dobývání, rumunští v informačních a komunikačních činnostech, bulharští v dopravě a ukrajinští v zemědělství, obchodě a ve zdravotní a sociální péči.

„Přes 53 % cizinců žijících na našem území má u nás trvalý pobyt a jejich počet plynule roste. Z delších časových řad je zřejmé, že počet cizinců s přechodným pobytem naopak reaguje na makroekonomický cyklus,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Nejčastějším účelem pobytu cizinců v České republice je zaměstnání a podnikání. V posledních letech přibývá pracujících cizinců z členských zemí EU.

Zahraniční pracovníci se na celkové zaměstnanosti podíleli v roce 2017 z 10,7 %. Většina v Česku pracujících cizinců je v postavení zaměstnance. „Výrazně nejvíce je zde občanů Slovenska, kteří jsou s odstupem následováni občany Ukrajiny. V pořadí zemí jsou dále Rumunsko, Polsko, Bulharsko, Rusko a Vietnam,“ doplňuje Jarmila Marešová, expertka oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

„Lze říci, že každá z velkých cizineckých skupin zaměstnanců v Česku je něčím specifická. Například typický bulharský zaměstnanec je muž okolo 45 let, který pracuje prostřednictvím agentury práce jako obsluha stroje v průmyslovém podniku,“ upřesňuje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ. Zároveň mají u nás pracující Bulhaři nejdelší placenou dobu za měsíc, o 3,2 hodiny více než je český průměr. Každý druhý Bulhar pracuje ve firmě se sídlem v hlavním městě.

Naopak Rumuni jsou dominantně muži třicátníci, podobně jako Slováci. Mimo Prahu působí hlavně v Plzeňském, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Třebaže třetina rumunských zaměstnanců tu je bez vzdělání a uplatňuje se jako obsluha strojů či montéři, jiní zde mají vysokoškolské tituly (28 %), pracují jako technici či specialisté a výrazně vystupují v odvětví informační a komunikační činnosti.

Ukrajinští zaměstnanci jsou nejvíce specifičtí vysokým zastoupením žen, zatímco u ostatních skupin mnohem více převažují muži. Ukrajinci pracují v mnoha odvětvích, mimo průmysl nejvíce v obchodě, ve zdravotní a sociální péči, ubytování, stravování a pohostinství a v zemědělství. Třebaže mají různorodé vzdělání, na trhu práce ho příliš neuplatní a vydělávají tu zřetelně nejnižší mzdy.

Naprostá většina cizineckých skupin zaměstnanců se koncentruje do Prahy, pobírají tam však nižší mzdy než v jiných krajích. Výjimeční jsou Poláci, kteří pracují nejčastěji podél severní hranice ČR, hlavně v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.

Zdroj: Český statistický úřad

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: