Poslední diskuse


Práce zobrazit diskusi

Dobrý den, jmenuji se Martin Chalupa a...

Práce zobrazit diskusi

Dobrý den, můžete mi prosím poradit, kde...

Téma týdne zobrazit diskusi

Dobrý den, ráda bych vám doporučila...

Fuchsoviny II.

Publikováno: 4.03.19
Počet zobrazení: 442
  Autor článku: Irena Fuchsová
KOLÍNSKÉ DIVADLO – Divadelní klub.
 

Nedávno jsem stála u kolínského divadla, kde jsem pracovala jako nápověda pětadvacet let, koukala jsem na dveře zavřeného divadelního klubu a vzpomínala na to, co všechno jsem tam zažila.
Slyšela jsem, že ředitel divadla, Luboš Růžička, by klubu rád vrátil kulturní slávu let sedmdesátých a osmdesátých, kdy se tam konaly různé kulturní akce. Někdy i osm za měsíc!

No, konaly… všechny akce mělo na triku asi deset zaměstnanců divadla, kolíňáků – svazáků. Byla jsem mezi nimi. V roce 1974 totiž přišel do divadla z Krajského národního výboru příkaz, založit svazáckou organizaci. Pokud založena nebude, kolínské divadlo prý bude zrušené. A tak ji jeden z herců založil, dostal za to byt a pak odešel do Prahy.

A my si z nutného zla vzali to dobré. Rozhodli jsme se využít prostory, které v divadle byly, jeviště, klub a zkušebnu, a začali jsme tam pořádat kulturní akce. Pomáhalo nám k tomu právě razítko ZO SSM (Základní organizace Socialistického svazu mládeže).

O pořádání každé akce jsme museli na předepsaném tiskopise žádat o povolení na odboru kultury na MNV (Městský národní výbor – nyní MěÚ), museli jsme mít pokladníka, smlouvy s účinkujícími, účty, natištěné vstupenky, pořadatelskou službu, zajistit požárníka – ale tohle všechno nám za radost a nadšení kolínských diváků stálo.
Na jeviště jsme zvali známé kapely, které nám na vstupném vydělaly a my tak mohli dotovat prodělečné pořady v klubu a ve zkušebně. Prodělečné proto, že do těchto prostorů se vešla necelá stovka diváků a my nechtěli rvát ceny nahoru.

Vzpomenou si ještě kolínští fotografové na besedu s fotografem, Tarasem Kuščinským? Tehdy byla v klubu doslova hlava na hlavě! Nebo na besedu s panem Hlinomazem? Na představení Divadla Járy Cimrmana?
Jednou nás po představení zbylo v klubu asi dvacet. Osm lidí z divadla, zbytek byli kolíňáci, stálí návštěvníci našich pořadů.

Slavili jsme narození vnuka jedné kolegyně. Dostal jméno Jakub.
„Ať žije Jakoubek,“ ozývalo se po celém klubu a oslava se protáhla dlouho přes půlnoc.
Druhý den si mě zavolali na kolínskou kriminálku a dělali bububu. Jak to, že jste včera večer v divadelním klubu oslavovali zpěváka a herce Jakoubka, který je na černé listině?
Chápete to? Mezi těmi dvaceti lidmi byl nejenom práskač, ale i blbec!
Měla jsem svůj typ. Ten člověk se objevil ještě na několika akcích, a pak přestal chodit. Ale v Kolíně ho občas potkávám na starém mostě dodnes.

Autorka: Irena Fuchsová

Třicátá kniha Ireny Fuchsové (www.kdyz.cz), KDYŽ SVĚTLO PROJDE ŠPÍNOU, ZŮSTANE ČISTÉ, vyšla v červenci 2013. Je to román o dívce, která v osmnácti letech, v roce 1968, začala pracovat v kolínském divadle. Autorka stěžejní část románu, týkající se let 1968 až 1992, napsala podle svého deníku a text doprovodila fotografiemi ze svého života. Knihy Ireny Fuchsové si můžete za výhodnou cenu objednat na webu nakladatelství http://www.beskydyknihy.cz/ nebo přímo na tel.736 608 678.

http://fuchsova.blog.idnes.cz/

https://www.facebook.com/irena.fuchsova

http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: