Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Fuchsoviny II.

Publikováno: 18.03.19
Počet zobrazení: 692
  Autor článku: Irena Fuchsová
Den otevřených dveří.
 

Jela jsem autobusem číslo tři z kolínského Zálabí na nádraží. Před divadlem byla dlouhá fronta.
Asi začíná předprodej na příští měsíc, napadlo mě. To je jako u nás v Činoherním klubu! S tím rozdílem, že před pokladnou v ČK se čeká na vstupenky na ČK, kdežto před kolínskou pokladnou se teď čeká na vstupenky třeba zrovna na Činoherní klub.

Pro ty, kteří ještě tolik nepamatují, krátké vysvětlení. Kolín sice má budovu divadla, ale nemá stálý divadelní soubor. Ten v Kolíně byl od roku 1948 do roku 1993.
K 1. 1. 1993 byl umělecký soubor kolínským MěÚ zrušený, a od té doby se do Kolína divadelní představení dováží.

Je docela možné, že v Kolíně není stálý soubor proto, že před kolínským divadlem nikdy fronty na lístky nestály, napadlo mě, ale hned jsem se napomenula. Byla to vina i tehdejšího vedení na radnici, které nebylo divadlu příznivě nakloněno a…
Vlastně jednou ano! Jednou před divadlem stála fronta! A kdyby jenom fronta! To byly doslova davy!
Ano, na jaře 1984 stály davy lidí před divadlem celou neděli, od rána do pozdního odpoledne, a všichni chtěli dovnitř! Nádherně jsme si tenhle nečekaný zájem kolíňáků všichni užívali! Na tehdejší dobu to bylo něco nevídaného! A nejvíc to těšilo mě, protože nebýt mě, tak by před divadlem žádné davy nestály!

Byla jsem tehdy na mateřské dovolené s dcerou Ritou, a protože jsem si uměla den zorganizovat, brzy jsem se začala nudit a začátkem roku 1984 jsem napsala scénář pro Den otevřených dveří v kolínském divadle a všechny zaměstnance divadla jsem doslova zblbla, aby se na téhle akci nadšeně podíleli.

Byla to sázka do loterie! Nevěděli jsme, jestli vůbec někdo přijde! Nikdy před tím se něco takového nedělalo, nicméně tu neděli přijeli z Prahy skoro všichni herci a z kolíňáků nechyběl nikdo. Osvětlovači, zvukaři, kulisáci, rekvizitáři, garderobiérky, vlásenkářky, lidi z kanceláře, byli jsme u toho prostě všichni.

Začínali jsme v deset hodin, ale už v půl desáté jsme věděli, že máme vyhráno! Před divadlem stály stovky lidí! Když jsme otevřeli hlavní dveře, měli jsme co dělat, aby se neušlapali!
Rozdělili jsme je do skupinek a herci je vodili po celé budově divadla, po trasách, které se různě protínaly. Měli jsme přesně rozdělené úkoly, každý věděl, co má dělat a všechno probíhalo bez jediné chybičky.

Zvukaři pouštěli do ochozů Hlas divadla, který návštěvníky vítal, v šatnách byly připravené kostýmy, ve vlásenkárně paruky, na jevišti stála nasvícená scéna pohádky, kde byly kašírované balvany a rekvizity, pak se šlo pod jeviště do malírny, kde byl kostlivec a další hrůzy, prošlo se dlouhou strašidelnou chodbou pod divadlem, vyšlo se do zkušebny, kde si návštěvníci mohli prohlédnout velké dřevěné loutky, a prohlídka končila v klubu divadla, kde všichni museli na melodii Kolíne, Kolíne, zazpívat následující písničku.
„Divadlo, divadlo, ty jsi naše divadlo. My zas k tobě přijdeme, rádi s tebou budeme, ty jsi naše divadlo…“
Den otevřených dveří trval celý den, od rána do večera. Divadlo bylo pořád doslova obložené lidmi! Pamatuju se na Jiřinu Chlumskou, herečku, která v Kolíně hrála víc jak třicet let a patřila ke kolínským kulturním pilířům; organizovala například večery poezie v knihovně, recitovala při různých akcích, seděla v porotách a hlavně několik desítek let vedla dramatický kroužek v LŠU.

Nadšeně tehdy ukazovala do čekajících lidí a vykřikovala na celé divadlo.
„Čekáte na nás frontu? To je dobře! Jen si taky jednou na nás čekejte frontu!“
Tahle Fuchsovina je nejenom vzpomínkou na Den otevřených dveří v roce 1984 a na davy lidí, kteří za námi tehdy do divadla přišli.

Je i vzpomínkou na Jiřinu Chlumskou, která si v polovině října 2005 vystála poslední frontu, která čeká nás všechny.

Autorka: Irena Fuchsová

Třicátá kniha Ireny Fuchsové (www.kdyz.cz), KDYŽ SVĚTLO PROJDE ŠPÍNOU, ZŮSTANE ČISTÉ, vyšla v červenci 2013. Je to román o dívce, která v osmnácti letech, v roce 1968, začala pracovat v kolínském divadle. Autorka stěžejní část románu, týkající se let 1968 až 1992, napsala podle svého deníku a text doprovodila fotografiemi ze svého života. Knihy Ireny Fuchsové si můžete za výhodnou cenu objednat na webu nakladatelství http://www.beskydyknihy.cz/ nebo přímo na tel.736 608 678.

http://fuchsova.blog.idnes.cz/

https://www.facebook.com/irena.fuchsova

http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: