Dnes je 14.10.2019, Svátek má Agáta, zítra Tereza

Poslední diskuse


Práce zobrazit diskusi

Společnost Věda nás baví o.p.s. hledá...

Práce zobrazit diskusi

Dobrý den, jmenuji se Martin Chalupa a...

Práce zobrazit diskusi

Dobrý den, můžete mi prosím poradit, kde...

O pojmu „babička a dědeček“.

Publikováno: 20.03.19
Počet zobrazení: 457

kytkaretroSoučasné mladé rodiny si vytvořily pojem babička a dědeček tak, jak to vyplývá z románů devatenáctého a století a možná také z dvacátého století z různých filmů, kterých nebylo málo. Jenže, milé děti, čas kvapí a vy jste samé „high technologie“ a my jsme se také posunuli jinam a máme trochu jiné názory než ty naše předchozí vrstevnice a vrstevníci.

Snažíme se realizovat, protože víme, že nejhorší je po odchodu do důchodu padnout do prázdnoty; a s tím samozřejmě na sebe bereme různé povinnosti, třeba k novým partnerům, s které jme spojili život ve stáří, nebo doháníme to, co jsme si nemohli dovolit, když jsme měli vás, malé děti, běhali s vámi do jeslí a školky a sdíleli s vámi starosti mládí, snažili jsme si udržet zaměstnání a některé z nás i přišli o životní partnery – ach ta náhlá samota. Jenže v tom duchu jsme nechtěli žít, tak jsme se snažili svůj život naplnit, abychom na vás jen neviseli. A život stále nabízel nové šance, jak všechno u sebe změnit, otevřel nové cesty životem a s tím zase nové změny, protože žít vzpomínkami se nedá. Ale nepřestali jsme být vašimi rodiči, kteří se na vás dívají s pýchou, protože jste měli už více šanci něco dokázat, než jsme měli my. Milujeme vás, naše drahé děti.

Máte děti, pro které žijeme, které milujeme, a toužíme, aby byli zdravé a úspěšné, ale to je zcela na vás, protože z našich zkušeností vy nemůžete vycházet. Však vaše děti jsou také jiné, než jste byli vy. Rychle rostou a umí věci, o kterých jsme tehdy neměli ani tušení. Pohádky je nebaví, i když jsme se snažili je nabídnout, staré říkanky a písničky, připadají jim směšné a co víc, vaše děti se snaží učit cizí jazyky. Ve školách se už neučí, co jsme se učili my, těžko jim vyprávět o minulosti našeho národa, protože je to pro ně hodně vzdálená minulost. Jejich minulost je nanejvýše to „včera“. Myslíme si v duchu, že by měli znát české dějiny, hrdiny i padouchy a také českou literaturu, které konkuruje úplně jiná, ta evropská, a to je dobře. Jenže, vaše děti mají jiné příběhy a my jim to nemáme za zlé. I hudba, kterou posloucháte je již vzdálená té, kterou jsme poslouchali my, protože vás klasika moc nebaví. Možná, že přijde doba, kdy si budete chtít odpočinout od svého rychlého života a budete hledat něco krásného, klidného, co nám vždy připomínalo domov, i když my jsme žili v cizině.

Takže. Nechceme si jen hrát na babičky a dědečky, ale spíš být vaši nejbližší hned po mamince a tatínkovi. Proto, dejte nám šanci a navažte s námi vztah plný porozumění – jak se snažíme rozumět my Vám, tak se snažte rozumět nám – naše drahá vnoučátka. Pak uvidíte, jaké poklady jsme pro vás, když jsme na vás s láskou čekali, připravili.

Autorka: Irena Novotná

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: