Fuchsoviny II.

Autor článku: Irena Fuchsová Vysvědčení a fialky.

S tou dívenkou jsme se potkávaly skoro každý lednový den před pololetním vysvědčením. Já venčila našeho Atíka v zálabském parku a ona pospíchala do školy.
„Tak co, jaké bude vysvědčení,“ zeptala jsem se jí jednou a ona pokrčila rameny. „Asi jedna trojka. Máma se zblázní. Ale kdyby věděla, co jsem s tím měla práce, aby to byla aspoň trojka…“
Vzpomněla jsem si na svoji maminku, která se nikdy zvlášť nezajímala o to, jak se učím a co se učím, nicméně, kdykoli jsem jí hrdě hlásila, že mám těžce vydřenou dvojku, řekla jediné.
„A proč ne jedničku?“
Dodnes si pamatuju silný pocit křivdy, který jsem po této její „chvále“ měla. Řekla jsem to dívence a ta přikývla.
„Máma je taky taková.“ Bylo vidět, že mi rozumí, ale protože maminky jsou přece jenom maminky, pokusila jsem se najít na jejich jednání něco pozitivního.
„Víš, rodiče si neuvědomují, že děti chodí do školy denně, stejně jako oni chodí do práce. Jenomže rodiče přijdou z práce a většinou od ní mají do druhého dne pokoj. A děti přijdou ze školy a musí se učit, dělat úkoly. Rodiče by měli být ke známkám tolerantnější. Ne všechno se vždycky povede, ve škole, i v práci. A hlavně by měli chválit!“
Dívenka zase přikývla.
„Mě chválí babička. Máma ne.“
Chvíli jsme pozorovaly Atíka, jak nadšeně čichá k jednomu místu a já si v hlavě rovnala, k čemu chci dojít.
„Rodiče to také nemají lehké. Někteří mají starosti v práci, starosti s penězi, s nemocí, se sousedy, se svými rodiči. Sice se denně ptají svých dětí, co bylo ve škole, ale na odpověď většinou nečekají. Děti by se měly někdy zeptat svých rodičů tak, jako se oni ptají jich. „Mami, co bylo v práci?“ A až by maminka v šoku omdlela, šly by za tatínkem. „Tati, co v práci? Dobrý?“
Holčička se rozesmála.
„To zkusím. Zeptám se mámy hned odpoledne! Ta bude vykulená!“
Rozešly jsme se s tím, že mi poví, jak dopadla a já o tom napíšu. Jenomže pak jsme se přestaly potkávat, buď já chodila do parku později, nebo ona chodila dřív do školy, a mě teprve dneska, pár dnů před červnovým vysvědčením, napadlo, abych napsala o tom, že by rodiče měli chválit i takové vysvědčení, které není úplně podle jejich představ, ale hlavně by měli své děti chválit v průběhu školního roku. A děti by se zase měly svých rodičů občas zeptat, jak bylo v práci…
Přeju všem rodičům, aby prohlídka vysvědčení jejich ratolestí proběhla v klidu, přeju všem dětem, aby si o prázdninách odpočinuly a nic se jim nestalo a hlavně přeju všem učitelům, aby měli v novém školním roce pevné nervy. Pokud jim ještě nějaké zbyly. Protože to mají těžké. Nezávidím jim. Fakt ne.
Každé ráno chodím v parku kolem sympatické skupinky kluků a holek ze základní školy. Jsou to deváťáci, osmáci, sedmáci. Postávají, pokuřují a probírají většinou své lásky a nelásky. Občas si spolu povídáme.
„Kdy je vlastně vysvědčení,“ zeptala jsem se jich dneska.
„V pátek,“ odpověděli sborově a jeden se mě zeptal, jestli v pátek přijdu do parku.
„Přijďte, budeme chlastat a kouřit trávu,“ pozval mě druhý a všichni se rozesmáli. Zavrtěla jsem hlavou.
„Trávu nemusím.“
„Proč ne? Budete šťastná!“ Co mu na to mám říct, proboha?
„Já jsem šťastná i bez trávy,“ okomentovala jsem svůj duševní stav a jeden, takový menší, hezký, černovlasý kluk, nabídku pátečních „požitků“ rozšířil.
„Přijďte, budeme mít fialky! To se taky kouří! Jako tráva! To je teď nový! Fialky!“ Vzpomněla jsem si, že v padesátých letech byly fialky – bonbóny a řekla jsem mu to. Rozesmál se a otočil se ode mě ke spolužákům.
„Paní si myslí, že fialky jsou bonbóny?!“
Možná si to myslí i tvoji rodiče, napadlo mě, anebo, a to je ještě horší, kouřit trávu a fialky ses naučil od nic.

Autorka: Irena Fuchsová

Třicátá kniha Ireny Fuchsové (www.kdyz.cz), KDYŽ SVĚTLO PROJDE ŠPÍNOU, ZŮSTANE ČISTÉ, vyšla v červenci 2013. Je to román o dívce, která v osmnácti letech, v roce 1968, začala pracovat v kolínském divadle. Autorka stěžejní část románu, týkající se let 1968 až 1992, napsala podle svého deníku a text doprovodila fotografiemi ze svého života. Knihy Ireny Fuchsové si můžete za výhodnou cenu objednat na webu nakladatelství http://www.beskydyknihy.cz/ nebo přímo na tel.736 608 678.

http://fuchsova.blog.idnes.cz/

https://www.facebook.com/irena.fuchsova

http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1