Poslední diskuse


Co se kde děje zobrazit diskusi

Dobrý den. Ráda bych Vás poprosila o...

Téma týdne zobrazit diskusi

důchody by měly narůstat ne procenty, ale...

Práce zobrazit diskusi

Společnost Věda nás baví o.p.s. hledá...

Fuchsoviny II.

Publikováno: 27.01.20
Počet zobrazení: 368
  Autor článku: Irena Fuchsová
Cmuk.
 

„Ty jsi můj nejmilejší pan režisér,“ pochválila jsem Martina Čičváka, když mě pustil ze zkoušky v Činoherním klubu o hodinu dřív na vlak. Náš slovenský pan režisér se zatvářil pochybovačně.
„Irenka, neverim vam. To ste povedala nedávno i Ondrejovi Sokolovi.“ Nedala jsem se.
„No a co? Ty snad máš jenom jednu nejmilejší ženskou?“ Nepřemýšlel ani vteřinu a hned přikývl.
„Máte pravdu, Irenka…“
Myslím, že stejné to je i s kamarády, s knihami, s filmy.
Například kamarádky. Nemám jednu nejmilejší. Mám jich několik.
Mám dceru Ritu a moji maminku.
Mám emailovou kamarádku Miroslavu Taušovou z Liberce, která ví z mých webovek a z mých emailů o každém mém kroku, a když mi o půlnoci napíše, koukej už jít spát, zítra jedeš až do Hodonína, tak ji okamžitě poslechnu. Je nám oběma přes šedesát a říkáme si Mifrunko a Ifrunko.
Mám svoji ségru Jolanu Konečnou z Prahy.

Mám Lucinku Čejkovou ze Svojšic u Kolína, manželku mého synovce Marka.
Mám Marcelu Novročíkovou z Bohumína, která mi říká matko, a já jí říkám dcerunko moje.
Mám Evu Audolenskou, bývalou inspicientku z kolínského divadla.
Mám Markétku Řezáčovou, inspicientku z Činoherního klubu.

A pak mám Dášu Doubravovou a Oli Táborskou.
Jsme stejně staré, každá máme dvě děti, notujeme si ve všem, v čem si ženy notují, a všechny tři píšeme.
Poznaly jsme se před víc jak deseti lety v redakci, která vydává časopisy Napsáno životem a Čas na lásku. Dáša s Oli tam pracovaly, a já patřila mezi externisty, kteří psali (a stále píší) pro tyhle dva časopisy příběhy ze života.

Jednou bylo strašné horko, jela jsem do jejich redakce přeplněnou tramvají, zmožená jsem si sedla u Oli v kanceláři a ta se mě zhrozila.

Z mých krátkých, zpocených, čerstvě nabarvených černých vlasů, se mi totiž spustila barva a udělala ze mě indiána. Oli mi nalila vodu, přinesla mi kafe a pak mě začala utírat. Nevzpomínám si, že by o mě někdo někdy pečoval líp…

A Dáša si jednou přečetla moji povídku a tázavě zvedla obočí.
„A to je čí příběh?“ Řekla jsem, že můj. Koukaly jsme na sebe, mlčely, a pak mi Dáša řekla svůj příběh.
Takhle nějak začíná přátelství? Každé začíná trochu jinak, ale to naše zakořenilo právě v těchto chvílích.
I když moje holky v té redakci dávno nepracují, scházíme se pořád. Máme takovou tradici, sejdeme se, když mi vyjde kniha, moje holky ji ode mě dostanou, Oli mně a Dáše vyloží karty, což ovládá bravurně, mezitím si povídáme a já mám celou dobu bezbřehý pocit bezpečí, klidu a radosti.

Letos jsme se už všichni tři viděly, a uvidíme se ještě minimálně dvakrát. Kromě našich setkání si emailujeme si, holky chodí do Činoherního klubu a občas se vidím s jednou nebo s druhou.
Když jsme si emailem domlouvaly poslední setkání, sáhodlouze jsem jim vypsala, jakou knihu mám pro ně teď a jakou chystám, a že v té, co chystám, bude i fejeton Cmuk, který je o nich.
Odpověď Dáši byla jako obvykle stručná.
„No, dobrý, Fuchsová, dobrý.“
To Oli, ta se „rozjela“ víc!
„Ty jsi sluníčkový tvor, Irenko, měla bys být zaživa v muzeu voskových figurín jako důkaz, že není důvod na „blbou náladu“! Posílám ti cmuk! To je slovensky pusa!“

Autorka: Irena Fuchsová

Třicátá kniha Ireny Fuchsové (www.kdyz.cz), KDYŽ SVĚTLO PROJDE ŠPÍNOU, ZŮSTANE ČISTÉ, vyšla v červenci 2013. Je to román o dívce, která v osmnácti letech, v roce 1968, začala pracovat v kolínském divadle. Autorka stěžejní část románu, týkající se let 1968 až 1992, napsala podle svého deníku a text doprovodila fotografiemi ze svého života. Knihy Ireny Fuchsové si můžete za výhodnou cenu objednat na webu nakladatelství http://www.beskydyknihy.cz/ nebo přímo na tel.736 608 678.

http://fuchsova.blog.idnes.cz/

https://www.facebook.com/irena.fuchsova

http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: