Dnes je 13.07.2020, Svátek má Markéta, zítra Karolína

Poslední diskuse


Co se kde děje zobrazit diskusi

Dobrý den. Ráda bych Vás poprosila o...

Téma týdne zobrazit diskusi

důchody by měly narůstat ne procenty, ale...

Práce zobrazit diskusi

Společnost Věda nás baví o.p.s. hledá...

Dívají se na vás budoucí politici, páni poslanci.

Publikováno: 4.06.20
Počet zobrazení: 261
Autorka článku: Irena Novotná
Být tak politikem, povzdechne si chlapec, který si náhodou zapnul televizi a nyní pozoruje toho, kdo stojí v řečništi, rozhazuje rukama a oslovuje lidi v sále, i náhodné diváky v domácnostech. Chlapec asi v sobě tuší nadání.

Sen o tom, jak se stát politikem.

Tak stejně, ještě dávno před touto dobou, se dívali mladí chlapci na muže v tógách s červeným lemem, když se procházeli pro fóru a měli pak namířeno do římského senátu. Tam se totiž odehrávaly ty největší bitvy, z nich vycházeli vítězové i poražení a pokud se mluvilo o něčem důležitém, co se týkalo každého Římana, tak se o tématu diskutovalo i tavernách, na tržištích, u kašen, v zahradách a parcích a i v posteli. Tak mladí chlapci, kteří měli dobré zázemí a jejich rodiče jim mohli financovat drahé studium u proslulých učitelů, snili o politické a řečnické dráze, o té tóze z nachovými pruhy, moci a bohatství, pokud jediným nástrojem jejich splněných snů je rychlá mysl, která se dovede na různé kanály, rychlá ústa a uznání od lidu. Rychlá ústa dokáží přesvědčit i největší odpůrce, když dokáží jít k věci a někteří se proudem sofistikované řeči dají strhnout k pozvednutí ruky při hlasování, zda se půjde na Kartágo nebo na Řeky. Vše pro římský národ a milovanou vlast. Ten chlapec, co nyní leží u televize a dívá se na pana poslance, jak je opřen oběma rukama o řečniště s ústy blízko mikrofonu a očima, upřenýma k posluchačům. Stejně s takovou dychtivostí sledoval mladý Cicero, který se stal nejslavnějším řečníkem v Římě a se stejnou dychtivostí stál pod okny pracovny slavného sófisty Makrobia chlapec Augustin, budoucí strůjce evropské křesťanské civilizace.

Nikdo neví předem, kam ho život zanese, do jakých poměrů a co mu připravuje. Ale být politikem, to není špatná volba, i když tomu předchází mnoho náročných let, mnoho studia a získání dovedností, vyžadujících si talent, alespoň ten počáteční, než začne růst jako krásný strom a bude schopen přinést užitečné plody. Dokázali to ti před ním v dobách dost dávných, proč by to nedokázali současníci.

O čem ti lidé mluví, ptá se sám sebe.

Chlapec, zřejmě patnáctiletý, leží na gauči, pojídá oříšky a nespouští z obrazu v televizi oči. Zatím nemá tušení, co ho čeká, pokud bude chtít dostát svým snům. Bude muset totiž projít studiem, které mu nabídnou fakulty s programy, směřující k naplnění snu. Být politikem je věc jedna, stát se přesvědčivým řečníkem však vyžaduje daleko větší úsilí pro ovládnutí rodného jazyka, či jazyků a naučit se přesvědčivá gesta. To by bylo ideální, je to o cestě za snem, jehož naplnění závisí na jeho ctižádosti a síle překonat osobní překážky, jakou je lenost, podlehnutí nechuti ležet v knihách, když venku je tak krásně a jeho vrstevníci se baví, jak to oni umí. O své budoucnosti má jen mlhavé představy a ještě neví, čím bude muset projít, než stane na řečništi a řekne to: dobré odpoledne či večer, vážení poslanci, dámy a pánové…“

Závěr.

Vážení parlamentní řečníci, tím chci sdělit, že všechno, jak se projevujete v řečništi, jak hovoříte, jak vážíte vhodná slova, aby byly výroky srozumitelné, úderné, přesvědčující a hodné obdivu sledují ti budoucí, dnes ještě chlapci a dívky, kteří někde v sobě, v hloubi duše, ucítili to volání – „to je to pravé pro tebe. Máš na to, uč se, vezmi knihy a obětuj jim svůj drahocenný čas mládí“. Snažte se tak, abyste dali mladým studentům a budoucím politikům ten nejlepší příklad, jak se dělá politika a to naživo. Od koho se to mají ti dychtivci učit jiného, než od vás a proto buďte brilantní, svižní v řeči i v myšlení, na řečništi předvádějte to, co přesvědčí ostatní přítomné, aby vám uvěřili nebo oponujte si navzájem, ale slušně, ukažte, že jeden druhého ctíte jako politika a zákonodárce, ne jako pouhého kolegu, kterého sem tam někde potkáte a dáte si s ním kávičku. Tato vzájemná úcta, projevená slovy či mlčením je současně úctou k vaší práci, k zákonům, neboť jste zákonodárným dvorem, k vám samotným, kteří jste demokratickým hlasováním občanů dosáhli jedno z nejvýznamnějších poslání ve státě. Protože úcta k zákonům je jedním z nejdůležitějších znaků fungujícího právního demokratického státu a jejími strůjci jste vy. Tak učte své mladé nástupce, kteří se na vás dívají a poslouchají vás, o čem mluvíte a jak mluvíte.

Autor: Irena Novotná, Foto: Internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: