Poslední diskuse


Co se kde děje zobrazit diskusi

Dobrý den. Ráda bych Vás poprosila o...

Téma týdne zobrazit diskusi

důchody by měly narůstat ne procenty, ale...

Práce zobrazit diskusi

Společnost Věda nás baví o.p.s. hledá...

Čocht baroni 6

Publikováno: 1.07.20
Počet zobrazení: 252
Autor článku: Jiří Vodička
Něco studeného mne šťouchlo do tváře.Otevřel jsem oči a do tváře mi starostlivě jukal Kulík Janičky bígl opřený packami o pelest a dloubal mne studeným čumáčkem do tváře.Přizvedl jsem deku, hop Kulíku a sotva jsem to dořekl v tu ránu mi vklouzl pod přikrývku.

Bože kolik je vůbec hodin, otočil jsem se k pendlovkám stojícím v rohu ložnice ospale jsem mžoural do slunečních paprsků které mne úporně svítily do obličeje skrze stáhnuté okenní žaluzie. .Jedenáct to jsme to včera pěkně natáhli vzpomínal jsem na včerejší večer. Z kuchyně se do ložnice šířila vůně zrnkové kávy a něčeho co se peklo v troubě k nedělnímu obědu.Do ložnice vešla Janička v květovaném župánku a přisedla si ke mě na pelest postele.Tak jak jsi se vyhajal medvídku, přitulila se ke mě.Kulda tě hlídal a spal jsi jak mrtvý, jindy vstáváš poměrně brzy.Objal jsem ji a pohladil po jejích nádherně blonďatých vláscích. Sluníčko včera jsme to krásně rozsvítili, a ty jsi byl moc něžný když jsme se vrátili domů zavrněla.A taky by jsi se mohl rozhodnout a přistěhovat se ke mně a bylo by nám spolu krásně miláčku.Vždycky když odejdeš tak sedí Kulík u dveří a trucuje.A taky by jsi si mohl najít pořádné zaměstnání miláčku, než se věnovat těm pofidérním kšeftům s těmi neznabohy, vždyť máš přece strojní školu, začala mi po ránu promlouvat do duše.

Sáhl jsem na noční stolek pro hřeben a začal jí pročesávat tu její nádhernou hřívičku vonící po heřmánku a kterou jsem tolik miloval.Ale sluníčko, to co děláme je vlastně svobodné povolání, jako mají umělci, vysvětloval jsem ji to co dělám a proč to dělám.Lidé nás mají rádi naplňujeme jejich rodinné krby teplem, odpověděl jsem. A nezapomeň že mého otce odvedli soudruzi v železech od voleb, když jim řekl že jeptišky vařily lepší polévky pro chudé než li závodní stravování pro pracující lid.Miláčku, já když se teď zapojím do pracovního procesu, někde ve fabrice mezi pracující elitu, tak mi vzhledem k mému kádrovému profilu vrazí koště do ruky a stádo socialistických nohsledů mne bude pronásledovat se stopkami v ruce i na záchodě jak dlouho tam prodlévám aby na mne uvalili monstr proces a odsoudili jako odstrašující příklad reakcionáře, popřípadě vyvěsili mou podobiznu na tabuli hanby u vrátnice do podniku v kterém bych pracoval. Dovedeš si představit jak by na mne každé ráno pracující plivali když by kolem mě pospíchali aby si co nejdříve odpíchli příchod na té mašince na vrátnici, aby mohli trhat pracovní rekordy jejich slavnostně vyhlášených pětiletek.Ty si stále děláš z naší budoucnosti šoufky ale uvědom si že mi čas kdy můžu mít rodinu tiká a postupně odchází promlouvala mi do duše.

Posadila se mi na klín, ale miláčku, můžeme odtud odjet usadíme se v jiném kraji nemusíme být zrovna na rudém severu.Z pod přikrývky vykoukl Kulík zavrčel a hnal se do kuchyňky ke sporáku odkud to pro něho tak lákavě vonělo a štěkáním nás přivolával.Pojď se nasnídat ten psí hladolet nás přivolává Janička vstala a šla do kuchyňky.Spíše na oběd miláčku opravil jsem ji.Je už poledne.Po výborném obídku Janička upekla Králíčkas bůčkem a s bramborovým knedlíčkem a zelím jsem si vychutnával nedělní odpoledne na gauči, vedle mne pochrupoval Kulík s nacpaným bříškem a Janička si hověla ve starém ušáku po dědovi zpříjemňujíce si nedělní odpoledne četbou nějakého románku nejšpíše červené knihovny.Chvílemi u četby vzdychla a občas zvedla ty svoje překrásná kukadla a obdařila mne něžným pohledem který jsem tak miloval.Ty nádherné nedělní odpoledne jsem zbožňoval, klídek pohodička a rádio mne uspávalo monotóním přednesem nedělní pravidelné pohádky.Z nedělní siesty nás vyrušilo pronikavé zadrnčení zvonku.Kulda sebou nevrle trhnul lež miláčku, řekla mi Janička, jdu se podívat kdo to je a položila knížku a šla ke dveřím.

Z předsíňky se ozval hlahol a do kuchyně vtrhnul Béda s Tondou.Vy si tady válíte šunky počastoval nás Béda a my máme po včerejšku v hubě jak v polepšovně nemáte tu pivo lepí se mi jazyk na patro?Tak to vám pěkně děkuji kamarádi zrovna jste mi natrhli nedělní pohádku zvedl jsem se z gauče a podal jsem jim lahváče ze špajzky. Svlažte si svá vyprahlá hrdla, pánové vidím jak s Vámi cloumá absťák neodpustil jsem si do nich rýpnoutpři pohledu jak rychle po nich hrábli.Hele Jířa poslouchá nedělní pohádky uchechtnul se jedovatě Tonda a točil se kolem sporáku z jehož trouby vycházela vůně která mu dráždila jeho mlsné chuťové pohárky. Co pak to tu tak úchvatně voní? Snažil se otevřít ještě horká dvířka trouby ale spálil si prsty. Jseš tu Juro jak na krmníku obdivným pohledem projížděl vyšperkovanou kuchyňku. Janička si tě nějak moc rozmazluje.

Tak uhni Toníku než se popálíš a Janička vzala utěrky odstrčila Tondu který se nemotorně motal okolo sporáku a vytáhla horký pekáč s z trouby a postavila ho na stůl na prkénko aby se jí nespálil ubrus.Hmm králíček zamlaskal Tonda to mi taky rádi a hned se hrnuli s Bédou ke stolu.Oba nedočkavě zabořili pazoury do pekáče, zatracený chlapi nejezte mi tu jako čuňata hnala je Janička od pekáče, umejte si napřed ruce a prostřela jim na stůl talíře které vyndala s příbory z kredence.Včera když jste se tak nějak oba vytratili povídá Béda, obírajíc králičí stehýnko, začala ta pravá merenda.Gerta začala losovat tombolu, jeden z řezníků vyhrál nočník a ty jeho kámoši nedovedli vymyslet nic jiného, nežli do něho nalámat párky plácnout tam hořtici a zalít to pivem.Potom to nosili po sálu a nabízeli ochutnávku.Fuj to jsou čuňata ulevila si Janička a měli jste vidět pokračoval Béda v krasojízdě, jak jim bledly ženské když se ty jejich chlapi hrabali v tom nočníku a strkali si tu dobrotu do huby.Přestaňte s těmi čuňačinkami zasáhla Janička nebo Vás vyhodím za dveře a postavila na stůl konvici s voňavou kávou a zlatavou bábovku.

Mramorová zajásal Tonda při pohledu na bábovku tu já rád a hned se zakousl do pořádného kusu bábovky kterou mu Janička ukrojila.Béda se také neupejpal.Hrozinky,mandličky mlaskal chválou, až se Janička pýřila nad tou chválou.Popíjeli jsme voňavé kafíčko a zpod stolu se ozývalo křupání mohutné chroupání Kulíka který tam zápasil s kostrou králíka kterou mu tam podstrčil Tonda.Žiješ si tady jako markrabě ocenil Janičky péči o mou maličkost Béda, doufejme že si tě Janička trvale nepřelanaří jinam, bylo by nám bez tebe smutno ale i kdyby Janička je holka do nepohody a u nás na haldě nejní žádná budoucnost.Ty máš vzdělání a jednou rudej proleteriát pochopí že na všechno nestačí jen zastrašování a bude potřebovat vzdělané a inteligentní kádry jako jseš ty kamaráde.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: