Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Čocht baroni 21

Publikováno: 14.10.20
Počet zobrazení: 654
Autor článku: Jiří Vodička
Seběhl jsem s kolejiště po kypě k naší boudě s abych se podělil s kamarády o té novátorské akci s obuví, do které se zapojil náš budovatelský proletariát s odhodláním zničit co se dá pro jaké si Marxisticko Leninské ideály.

Poté co jsem obveselil naši společnost v boudě Toníkovou taškařicí s pracovními botami,počala se z naší boudy linout,neodolatelná vůně dušených žebírek.Jen si poslužte chlapci pobízela nás Táňa když jsme se naskládali okolo stolu na kterém trůnil veliký pekáč s žebírkami cibulí a mísa s nakrájeným chlebem kbelíček s hořčicí a skleněná pětilibrovka s nakládačkami.Jen si berte a nakládala nám na talíře ty dobroty proti kterým je nebeská mana bída s nouzí.Ani nás Táňa nemusela dvakrát pobízet do té dobroty.

Dali jsme si záležet aby abychom ty dobroty vyplenili do posledního drobečku.Po této dobrůtce a po naší kávičce s rumíkem jimž samozřejmě Táňa nešetřila,jsme se rozprchli,Já s Janičkou jsme osedlali Tatřičku že pojedem otevřít tu její vysněnou hospůdku.Lojzík si vzal na vodítko,toho nádherného rafana a jel ho někam zušlechtit.A Béda zůstal u našeho černého zlata,neboť očekával dobré a výnosné zákazníky.Nastartoval jsem tu naší starou drčku a když jsme se rozjížděli,vyřítila se naše Táňa z boudy volajíc.Zastavte ! Vemte mne s sebou,pojedu s vámi.Béda mne jistě nebude potřebovat.A otočila se k Nedovis tázavým pohledem.Jen ať jede a Béda jí otevřel dveře auta Táňa vklouzla na sedačku a já jsem se konečně rozjel.

A jsme před tvým vysněným královstvím,Jani zastavili jsme před zahradní restaurací,Český dům v Předlicích. U branky k hospodě nás očekávala Gerta z hospody na Palestině které zvědavost nedala a přijela se podívat na Janičky byznys a aby ji po případě poradila k jejímu rozjezdu. Podívej miláčku zahradní restaurace venku,pěkný výčep taneční sál,středa sobota neděle, zde hrají pro děti loutky a ochotnické divadlo a kolem zahrádkářské kolonie a hlavně,dříve sem chodili štamgasti Jani.

Chodili miláčku,teď už je to dlouho zavřené a ty to budeš muset vzkřísit do původní slávy.Obešli jsme hospodu dokola, abychom si ji prohlédli ze všech stran a z druhé strany chodníku nás očíhávali tři dědci nejspíše starousedlíci.Héj vy tam,vošousti,co se tam poflakujete, zavolal jeden s čibukem mezi zažloutlými troskami zubů a bojovně proti nám pozvedl sukovici o kterou se opíral.Nó to je mládež připojil se druhý vyzáblý jak násada od motyky v kostkových bačkorách a hadovce naražené po uši.Chtějí něco čárnout,čárnout, zakrákoral třetí prťavej s vyholenou lebkou a nosem který připomínal havrana.Všechny tři dědci nasadili bojový výraz a blížili se přes ulici k nám.

Vyšli jsme jim vstříc a setkali jsme se u branky.Ale pánové snad si nemyslíte že jsme nějací loupežníci nasadila Janička líbezný úsměv a zamrkala svými nádhernými řasami na jejích pomněnkových kukadlech až dědkovi se sukovicí nadskočila na hlavě baretka.Jejda jejda slečinko,to my tak nemysleli, krákoral ten havraní prcek mžourajíc skrz brýle které měli skla jak sklenice od sodovky, nahoru k Janičce snažící se zachytit její nádherný pohled.Já jsem Vám to žíkal že taková šlečinka nič nekrade žvatlal,na své kamarády, ten co na nás pokřikoval že jsme čorkaři.Janička vytáhla klíče z kabelky a odemkla vchod do lokálu.Jejda jejda zapištěl dědula se sukovicí v ruce,vy máte klíče,hmm tak to budete nejspíše nová hospodská,zajásali dědci a hrnuli se dovnitř aniž by čekali na pozvání.No,no,no,to to tady vypadá, bafal dědek s čibukem a hrnul se k zaprášenému výčepu.Hele kluci ukazoval na polici z výčepem,můj ohříváček je ještě tady ukazoval na kovový válcový předmět a vaše taky mrkněte no jo no jo poznávali si dědci svojí pivní výzbroj na ohřívání přechlazeného piva.A tady slečinky ukazovali dědci Janičce a Táně židle u špinavého okna.Tady jsme seděli.

A zase budete sedět pánové,, sdělila jim dobrou zprávu Janička,jen co to tu dáme do pořádku hned otevřeme a ten den budete mít své pivečko zadarmo i s vašimi ohříváčky.No jo no jo šourali se dědci ke vchodu,Tak to my Vás nebudeme rušit a jdeme to říci kamarádům, to bude radosti to bude radosti, nadšeně skandovali před vchodem když odcházeli.Pustili jsme se do úklidu,aby jsme to tady co nejdříve zprovoznili.Děvčata hlásím že se,jdu se podívat do sklepa na kompresor a chlazení oznámil jsem, kdyby mne potřebovali a vyšel jsem na chodbu s dveřmi do sklepení.Šátrám ve tmě po vypínači až se mi ho podařilo nachmatat ve výklenku a otočit sním aby osvětlil chodbu,ale místo záře na chodbě se ozval se praskot se zablesknutím a hospoda se ponořila do přítmí.

Sakra kterej blbec,utrhla se Gerta a Janíčky výsknutí jak se obě lekly.Praskla žárovka volám do výčepu,hned to bude vyměním žárovku a nahodím pojistky.došel jsem do auta pro baterku abych si posvítil na rozvodnou skříň a rozhlížel jsem se ve výčepu po náhradní žárovce.Co hledáš Jiří utírala Janička mokrým hadrem zaprášené židle u okna a pozorovala mne, jak šmejdím po zaprášených policích za výčepním stolem.Náhradní žárovku, miláčku odpověděl jsem.No hlavně aby to bylo co nejdřív před chvílí jsem si málem zlomila haksnu popohnala mne Gerta.Hned to bude pokud ji tady máme a otevřel jsem skřínku na zdi vedle výčepu..Aha mám, oznámil jsem vítězně a pojistky taky to je fajn ještě že mě to tu předchozí majitel vybavil.

Otevřel jsem dveře do sklepení a svítím baterkou dolů po schodech, odkud se ozýval hřmot a jaké si klení,kurva zasraná dilina more a jiné mě neznámé nadávky a ne v Češtině.Vyměnil jsem prasklou žárovku na chodbě před sklepními dveřmi a nahodil jističe v rozvodné skříni u vchodu na dvorek.Děvčata máme návštěvu ve sklepě,říkám Janičce s Táňou když si přišly poslechnout hřmot ze sklepa.Jdu k telefonu, zavolám policajty a ty tam zatím nechoď Jíro, zastavila mne Táňa nepotřebujeme aby jsme tu měli Janičku jako vdovu,nikdy nevíš kdo tě tam lajzne po palici.Otočil jsem klíčem v zámku dveřích do sklepa a otevřel dveře.Rozsvítil jsem na schodišti do sklepa a počkal až se z chodby ozval hlas policisty.Tak kde máte ty vetřelce ? Soudružky. Uslyšel jsem od vchodu příslušníka Veřejné bezpečnosti a zavolal jsem.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: