Dnes je 24.01.2021, Svátek má Milena, zítra Miloš

Poslední diskuse


Co se kde děje zobrazit diskusi

Dobrý den. Ráda bych Vás poprosila o...

Téma týdne zobrazit diskusi

důchody by měly narůstat ne procenty, ale...

Práce zobrazit diskusi

Společnost Věda nás baví o.p.s. hledá...

Jak uniknout zbytečnému chaosu?

Publikováno: 14.01.21
Počet zobrazení: 206
Autorka článku: Irena Novotná
Naše doba postrádá moudrost a rozvahu o tom, co je dobře a co je špatně. Jedna zpráva míjí druhou a pokud se mnoho lidí zapojuje do vysvětlování situace, vytrácí se klid a řád, který je nutný k odstranění chaosu.

Osvoboďme se! Apatheia, volají stoici z doby antického Říma, a to znamená osvobození se od vášní, od žádostivosti, rozjařenosti. strachu a zármutku, od hněvu, který je modifikací touhy. Cicero definuje mudrce takto: „Tedy ten, ať je kdokoliv, kdo je svou uměřeností a vyrovnaností ve své duši klidný a sám se sebou smířený, tak ani nechřadne starostmi, ani se nenechává přemoci strachem, ani neplane netrpělivostí.“ Seneca –Dopisy psané stoikem . Emoční život mudrce- 536-537.

Od chvíle, kdy jsme se dozvěděli, že hrozí nebezpečí onemocnění COVID 19, vznikla a stále rostla úzkost a strach mezi lidmi, vyděšenými zprávami, které si nemohli ověřit a kterým zpola ani nevěřili. Jedni zaháněli tyto pocity podceňováním nebezpečí, druzí měli strach, že nákaza může ještě zvýšit jejich aktuální problémy se zdravím, s kterými dlouhodobě bojují a vzbuzovala se v nich úzkost o své nejbližší. A čím více lidí nad tím mudrovalo, ztrácející rovnováhu a trpělivost ve veřejných médiích, tím vzrůstal chaos a později i hněv ve společnosti.

Z jedné strany jsme sledovali hrdinné nasazení lékařů a sester, z druhé strany se ztrácela důvěra k těm, kteří měli situaci v zemi řídit a zachovávat klid mezi lidmi, i když samozřejmě ten klid nenacházeli, protože zřejmě neměli dostatek informací a nebyli připraveni na takový úder, který nasadila sama příroda.

Mnoho lidí ani nerozumělo grafům a tabulkám jako relevantní informaci a to proto, že si nedokázali srovnat to, co se děje a jak se mají podle toho zařídit ve svém každodenním životě, možná jen tušili v úzkostech, že přijdou o svůj zdroj obživy a že poté ho nedokáží nastartovat do původních kolejí ani tím, že zaměstnanci budou pracovat z domova jako by seděli na svých židlích v kancelářích ( pracovat ve způsobu Home office rozhodně není nic záviděníhodného), protože kromě toho, že takto plní své úkoly, se musí postarat i o rodinu a hlavně o děti – školáčky, kteří se učili on line, a zřejmě ani to se neosvědčilo a pokud nastoupí do škol, neumím si představit, jak dohoní látku a jak učitelé budou v tísni, aby si s nimi poradili, aby zvládli látku v jiných podmínkách, než byli zvyklí, protože tuto možnost si ve škole nenacvičili.

Střídavá omezení ve styku s lidmi též vzbudila hněv a starosti o bližní, když se nedoporučovaly návštěvy v rodinách, zvláště tam, kde jsou starší lidé, o kterých se tvrdilo, že jsou rizikovou skupinou a jejich stav neklidu byl ještě více podněcován v médiích, kde se objevovaly různé články o osamělosti starých lidí (které nemohou navštěvovat děti a příbuzní, aby je nenakazily a nedošlo k fatálnímu případu onemocnění a ohrožení života), fotografie starých žen, sedících jako stíny nad prázdným stolem v hlubokém smutku za světla svíce byly spíš ranou pod pás než jakousi zřejmě taktikou tvůrců těchto podnětů, jak povzbudit rodiny, aby nenechávaly své staré rodiče osamělé doma nad prázdným stolem a jistě i způsobem, aby si svou osamělost co nejhlouběji uvědomovali a trpěli ještě více. A rozhodně si tací „umělci“ nepřebrali, že mnoho starších lidí sleduje Internet a televizi. Dobrá metoda, jak rozeštvávat v tomto čase ještě rodiny!

Závěr:

1) Jediný platný a relevantní hlas k tomu, jak se chovat v obdobném problému má rozhodně premiér a ministr zdravotnictví, financí a sociálních věcí. Pokud dochází k legislativním změnám v době krize, v nichž jsou změněny některé zákony, na jejichž základě se mají plnit žádoucí povinnost a vykonávat nebo omezovat nějaká práva, pak je třeba je vydat na Internetu na patřičném místě (na stránkách ministerstva zdravotnictví nebo sociálních věcí), aby se mohli občané a komunální správa k nim snadno dostat a na jejichž základě vydá i věstník pro obec, kterou spravuje, aby byli občané obcí informováni. Ti, kteří nemají přístup k Internetu, a tech nebude málo, musejí být informováni vhodným způsobem svým úřadem městské části nebo radnicí na venkově, i ti, kteří bydlí ve vzdálených místech.

2) Výuka on line rozhodně nebyla zvládnuta tak, jak se předpokládalo. Někteří učitelé nejsou zvyklí takto s dětmi pracovat a děti jsou zvyklé na jejich osobní kontakt a rozptyluje je přítomnost rodičů, a na to nejsou zvyklé ve škole. Nelze ve všech rodinách počítat s tím. že rodiče dokáží suplovat učitele při výuce dětí a ty mohou později zaostávat v nasazení běžného rytmu.

3) Masarykova universita se ohradila proti nasazení studentů medicíny v nemocnicích v posledních ročnících, v nichž vrcholí jejich studium, kterému se musí věnovat s velkým nasazením.

4) Následky všech problémů, které občanům vznikly řízením krizové situace budou mít své neblahé dozvuky a nelze vinit vládu úplně ze všeho, protože nevíme, jaké pokyny od koho dostávala a do jaké situace ad hoc se sama dostávala. V každém případě má každý občan právo na informace, které slouží k běžnému životu. Žijeme v demokracii a všichni lidé jsou si rovni před zákony. Zajištění toku informací je věcí odpovědných osob, které řídí stát, resorty, obce a města.

Autor: Irena Novotná, Foto: Internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: