Poslední diskuse


Co se kde děje zobrazit diskusi

Dobrý den. Ráda bych Vás poprosila o...

Téma týdne zobrazit diskusi

důchody by měly narůstat ne procenty, ale...

Práce zobrazit diskusi

Společnost Věda nás baví o.p.s. hledá...

Gauneři

Publikováno: 10.02.21
Počet zobrazení: 246
Autor článku: Jiří Vodička
Když se uklidnil,stoupl si doprostřed ložnice,rozpažil ruce jako ukřižovaný a trpitelsky pronesl.

Zde ti představuji naše pohřebiště čistoty árijské rasy.Poté zatleskal a zařval z plných plic.Slezte z pelechů! Mrtvoly.Máme tu novýho kamaráda,vstávat, bando líná,začíná execírka.

Překvapeně jsem se rozhlížel po rozlehlé, kdysi luxusním salónu, který sloužil bývalému panstvu k bujarým radovánkám a hodokvasům, s kříšťálovými lustry malbami japonských motivů a luxusního nábytku nastrkaného ke stěnám,aby se získalo co nejvíce prostoru pro patrové lůžka, palandy, které zaplňovali veškerý volný prostor pro nynější nocležníky.Na nádherných parketách stály v řadách palandy,mezi nimiž se táhly chodníčky černých rýh od bagančat.Pohřebiště čisté árijské krve se počalo pohybovat a probouzelo se do chladného rána za svěžího vzduchu, který do ložnice začal proudit otevřenými okny za silného mrmlání,sténání, proklínání ranního jitra a jiných hanobících výrazů, závidíc faraonum věčný spánek,slézali z paland mocní bojovníci říše v ranném věku mezi deseti až šestnácti lety,ze smíšených rodin které byli v podezření o jejich špatné oddanosti vůči fírerovi a kteří sem byli posláni na dovýchovu k oddanosti německému nacionálnímu vlastenectví.
Tak se pochlub žraldo, ozvalo se mezí sténáním protahovaných těl a kloubů z jedné palandy,co jsi nám přivedl za nový strašidlo.Žádný strašidlo vy paznechti, ale pravého doktora, po kterým jste tak toužili, když jste si zadřeli třísku do zadku, když se vozíte na schodišti po zábradlí.A vy si tejď budete mejt nohy nežli si večer vlezete do postele aby Vám nesmrděly.

Vždyť od Vás utíkají i mravenci,když se postavíte v lese vedle mraveniště.Valdo ty jsi se zbláznil, nenápadně jsem dloubnul Valdu do žeber,já přece nejsem žádný doktor říkám mu potichu.Nejseš doktor ale budeš, jinak ti mrňavý špunty neudržím na uzdě.Musejí mít před námi trochu respekt a dodal nahlas aby to všichni v těch umouněných podvlíkačkách, co lezli z pelechů slyšeli. A vy mrňousové, se od teďka přestanou dloubat v nose a baštit holuby. Že je to tak doktore? Je to tak.přikývl jsem důležitě,aby tomu tak bylo a vtělil jsem se do pozice lékaře.Je to proti hygieně.A Valda mi pošeptal,ještě ti seženu brejle ať to má grif.Panenko skákavá jak si to představuješ, když jsme vyšli z ložnice po tom co mne Valda uvedl do této společnosti. Pár let jsem studoval,přijdu sem a ty ze mě uděláš během půl hodinky doktora a až na to ti kluci přijdou že je taháme za nos, tak nás umlátí škrpálama.Lang sam študente,odpověděl něco jsi se naučil na studiích,něco znáš jistě od babiček z domova a něco dá tvé myšlení s přírodou a bylinky i ordinaci ti tu zařídíme vždyť ti kluci tě tu potřebují.

A já jsem v tu ránu pochopil že tenhle rozježenec o trochu starší nežli ti jeho součastníci s kterými sdílí stejný osud těchto vlčat, v tomto převýchovném systému, kdy byli vytrženy ze svých domovských doupat je vzal pod svá křídla aby tuto nešťastnou dobu přežili bez úhony.

Kolem nás se přehnala chodbou smečka řvoucích hladovců, třískaje lžícemi o vojenské esšálky směrem ke kuchyni.Copak budeme papat panstvo,dali by jste si šunčičku? Kaviárek? Či langusty?Mezi dveřmi do kuchyně stála vyzáblá ábrcetle a na židli před ní trůnil na židli velký kouřící hrnec, nad kterým máchala naběračkou a dštila oheň a síru na tlačící se hladová vlčata před hrncem.

Jó hovno šunčičku,zase ten posranej ajntopf, utrousil kdosi z hladovců tlačících se před kouřícím hrncem.Šereda se rozmáchla naběračkou a každému pleskla do plecháče naběračku vodové šlichty, z které se kouřilo a přidala skrojek okoralého chleba.S takovým žrádlem vybojujeme akorát tak starou belu a ne vítězství pro našeho vůdce,rozhorlil se kdosi a třískl tvrdým skrojkem chleba až to zadunělo v mramorových dlaždicích jimiž byla chodba vydlážděna.Neházejte tu kamením,rozbijete tu podlahu,patří to tu velkoněmecké říši, ozvala se z kuchyně babizna.Mein Gott zaskřehotalo to z kuchyně,už zase pekli králíka a sežrali všecko,ani kostičku oblíznout nenechali.

A dochtor mi doporučil jíst bílí maso lkalo to zjevení z kuchyně.Kulový hovno ti doktor předepsal babo,ozvalo se mezi pojídajícími a sedícími ve vstupní hale na schodech vedoucími do pater sídla.Jseš mlsná jako koza a sežrala by jsi po sobě i hovno, ještě si k tomu někdo přidal.Vtom zasáhl Valda aby zabránil kolizi svých vlčat s hospodyní,která nejspíše dovětky na svou osobu neslyšela, neboť byla silně nahluchlá, ale pro jistotu pořekadla člověk nikdy neví .Frau Motschová brzy zrána k nám přibyl nový soukmenovec,byl velice vyčerpaný cestou a tak jsem mu nabídl snídani. A je to ten doktor o kterého jste tak usilovně žádala s vaším manželem.Dochtór jo? Ta stará ropucha si mne prohlédla, jak kudlanka nábožná až jsem se při jejím zkoumavém pohledu odporem otřásl.Tak dochtór opakovala si pro sebe a utřela si nos do rozdrbaného rukávu svetru.Hmm hmm tak to se musí podívat mýmu starýmu na ty jeho plesnivý nohy a mě na hemeroidy zaskřehotala s hlavou v hlubokém pekáči s kterého se se skrojkem chleba zkoušela dobýt ještě trochu přiškvařeného masa z údajného králíčka, kterého jsme v brzkém ránu spocívali s Valdou.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: