Dnes je 20.09.2021, Svátek má Oleg, zítra Matouš

Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Jak fungujete s inkontinencí? Dá se vůbec...

Práce zobrazit diskusi

Dobrý den, hledám práci v okrese Příbram,...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Rád bych si dopisoval s někým, kdo by měl...

Dopad COVID-19 na život onkologických pacientů

Publikováno: 15.07.21
Počet zobrazení: 304
Autor článku: Lenka Hájková
Platforma Hlas onkologických pacientů uskutečnila již druhý průzkum mezi onkologickými a hemato-onkologickými pacienty s cílem zmapovat dopady pandemie COVID-19 na jejich léčbu. Tentokrát za období zimní a jarní vlny pandemie.

Průzkumu ve formě online dotazování se v období 6. 4. – 31. 5. 2021 zúčastnilo celkem 579 respondentů. 41 % respondentů v době vyplnění dotazníku podstupovalo některý typ onkologické léčby, tedy chemoterapii, biologickou léčbu, radioterapii, případně byli před nebo po operačním zákroku. Ostatní byli již po léčbě.

„Onkologičtí a zejména hemato-onkologičtí pacienti patří mezi skupiny obyvatel, kteří mají dlouhodobě oslabenou imunitu. Také péče, kterou jejich onemocnění vyžaduje, je intenzivní, fyzicky a psychicky náročná. To vše i za běžných podmínek, které se však během posledního roku výrazně měnily zásahem pandemie COVID-19. Jakožto platforma, která se věnuje naplňování zdravotních, sociálních a psychologických potřeb onkologických pacientů jsme se rozhodli již podruhé zmapovat tyto dopady,“ vysvětluje na úvod Ivana Plechatá, koordinátorka platformy Hlas onkologických pacientů (HOP).

Léčba a kontroly bez výrazných omezení

Z výsledků průzkumu vyplývá, že naprostá většina dotázaných byla nějak zasažena opatřeními proti šíření viru COVID-19. Jen jednotky respondentů uvedly, že je pandemie nijak nezasáhla, přičemž nejvíce utrpěly sociální kontakty. Ve výzkumu z května 2020 přitom byla nejčastěji zmiňovaným dopadem dostupnost lékařské péče. „Zdá se, že po zkušenostech z první vlny se jak lékaři, tak pacienti snažili akutní lékařskou péči omezovat co nejméně. U naprosté většiny dotázaných tak nedošlo v důsledku pandemie k žádnému omezení léčby. 75 % respondentů podstupujících léčbu uvedlo, že léčba proběhla podle plánu a posuny uvedly pouhé jednotky respondentů. Co se týče kontrol, u těch uvedlo 73 % respondentů, že proběhly podle plánu,“ shrnuje hlavní zjištění průzkumu Ivana Plechatá. Pokud už k posunům došlo, tak tomu bylo nejčastěji po vzájemné dohodě mezi pacientem a lékařem. Jen 2 % dotázaných uvedla, že měli takový strach z nákazy covidem ve zdravotnickém zařízení, že na domluvenou kontrolu nešli. 4 % respondentů se potýkalo s problémy zastihnout lékaře.

Psychické dopady omezení

Přestože k zásadním změnám v průběhu kontrol či dokonce léčby došlo jen u poměrně malé části dotázaných (cca čtvrtina), tak okolnosti komplikující už tak složité fungování lidí s onkologickou diagnózou způsobovaly stres a nárůst obav. Především z toho, že kdyby k posunu léčby došlo, tak se jejich zdravotní stav zhorší. Vedle úzkosti z omezeného kontaktu, kterou uvedla v podstatě polovina respondentů (49 %) zazněly také zkušenosti se složitějším skloubením vlastní léčby a péče o děti. „Nejvíce mě asi negativně ovlivnila nemožnost přítomnosti žáků ve škole, protože jsem jen velmi obtížně sháněla hlídání pro dceru, když jsem se nutně musela dostavovat k lékařským prohlídkám, k aplikaci léčby a podobně. Za normálních okolností by byla ve škole a já bych si tyto záležitosti mohla v klidu vyřídit,“ popisuje jedna z účastnic průzkumu.

Obavy z nákazy covidem a očkování

Téměř tři čtvrtiny dotázaných, což je naprostá většina, se obává více onkologického onemocnění, než onemocnění COVID-19. To je více, než tomu bylo před rokem (55 %), kdy bylo onemocnění COVID-19 nové. Loni měli respondenti obavy z kombinace obojího. Oproti loňsku ale vzrostla obava (z 27 % loni na letošních 38 %), že se nakazí ve zdravotnickém zařízení v průběhu léčby či kontroly a také obava, že se jim zhorší nemoc
v důsledku posunutí či odložení léčby nebo kontrolní prohlídky (51 % versus 65 % letos).

Vzhledem k vysokým obavám z dopadů nemoci COVID-19 na jejich zdraví je mezi dotázanými vysoký podíl těch, kteří už jsou očkovaní proti této nemoci, či se očkovat chtějí. Že se očkovat nenechají uvedla jen desetina dotázaných a další, přibližně stejné množství, ještě neví. Nejvíce se obávají nedostatečných zkušeností s vakcínami v kombinaci s jejich už tak oslabenou imunitou.

„Výsledky průzkumu ukazují, že oproti období před rokem nedošlo ke zhoršení dostupnosti onkologické péče
v důsledku pandemie covidu. To je určitě dobrá zpráva, která ukazuje vysokou úroveň onkologické péče
v České republice. Zároveň však stále vidíme dopad omezení vyplývajících z pandemických opatření na psychiku pacientů a strach z virové nákazy. To poukazuje na důležitost jasných a srozumitelných informací a role pacientských organizací, na něž se mohou pacienti obracet s žádostí o radu a psychologickou podporu. Rádi bychom na všechny apelovali, aby se nebáli navštěvovat zdravotnická zařízení – ať už pociťují nějaké varovné příznaky, nebo nastal termín jejich preventivní prohlídky,“ uzavírá Ivana Plechatá.

Hlas onkologických pacientů

Platforma Hlas onkologických pacientů (HOP) navazuje na působení Hlasu pacientek s rakovinou prsu. Momentálně spolupracuje ve složení: Aliance žen s rakovinou prsu,o.p.s., Amelie, z.s., Onko Unie, o.p.s., Dialog Jessenius, o.p.s., Průvodce pacienta, z.ú., Asociace mužů sobě, z.s., České ILCO, z.s., Veronica, z.ú., Klub pacientů mnohočetný myelom, z.s., Lymfom Help, z.s. a Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN). HOP tedy zastřešuje onkologická onemocnění napříč diagnózami.

Autor: Lenka Hájková

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: