Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Jak fungujete s inkontinencí? Dá se vůbec...

Práce zobrazit diskusi

Dobrý den, hledám práci v okrese Příbram,...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Rád bych si dopisoval s někým, kdo by měl...

Gauneři

Publikováno: 25.08.21
Počet zobrazení: 258
Autor článku: Jiří Vodička
Skonči můj první samostatný operační den a spolu se sálovou sestrou jsme uklízeli operační sál a nástroje, které jsem použil při ošetření zraněních vojáků, když do sálu vešel primář a s úsměvem mi podával ruku.

Gratuluji Jendo,dnes jste zachránil první lidský život.Ten mladík kterého přivezli němci jako mrtvého,opět žije díky vám, že jste rozeznal že ho lze zachránit a to díky vašemu postřehu že ještě měl i když slabý, ale přece tep.Dalo to práci ale žije.Můžete si gratulovat zachránil jste mladý život a jedné matce milovaného syna.Do sálu vešel Herbert,Pane primář ti zranění Němci si vybrali ten rohový pokoj u hlavních dveří a mají tam u něho stále stráž.Tak jak to vyřešíme s těmi letci v patolce?

Já jsem se domníval že je sem přepravíme, ale když u dveří stále dřepí ti jejich nohsledi,mávnul Herbert rukou ke vchodu na chodbu kde byl ten pokoj s vojáky Wehrmachtu.Já si myslím že by jsme mohli vypomoci u nás v klášteře, nabídla nám řešení sálová sestřička která se účastnila naší úvahy jak vyřešit vzniklou situaci.Zkusím se zeptat matky představené a myslím si že vám pomůže zvlášť, když už se blíží pád a konec této nesmyslné války a klášter bude potřebovat ochrany před hordami Rudé armády říkají se o nich hrozné věci.Ale sestřičko snad by jste nevěřila zprávám které slyšíte od součastných vládců této země, s úsměvem konejšil primář sálovou sestru.

Povedlo se přátelé,naše matka představená souhlasila a v součastné době sestřičky v klášteře připravují zahradní domek pro ty hosty, kteří k nám přilétli z oblaků.Sdělovala nám sálová sestra když se vrátila z kláštera zprávu která nás potěšila.Ale teď by jsme měli vyřešit jejich přesun do prostor kláštera tak aby nevzbudil pozornost uvažoval nahlas primář.To bych si z dovolením zajistil já přihlásil se Herbert ve skříni na patře jsou uniformy těch Němčourů co jsou na tom pokoji v rohu,já že bych řekl těm co sedí před dveřmi toho pokoje, kde jsou ti jejich poranění, že je jdu vyčistit a vydesinfikovat, odnesu je na patolku, kluci se do nich převlíknou a pak už nebude problém je převést do kláštera, tam se opět převléknou do svého a potom ty uniformy zase dopravíme zpět do nemocnice.

Tak to Herberte vezměte do ruky požehnal mu primář, ale velice opatrně.Nato vzal Herbert na chodbě vozík na přepravu pacientů,přitlačil jej k pokoji kde byly zranění Němečtí vojáci zastavil se před skříní s jejich uniformami a začal se v nich přehrabovat.Halt postavil se jeden ze strážných kteří seděli před pokojem a šťouch Herberta samopalem do zad. Co jé? Otočil se na něho Herbert nechápavě a vytáhl kabát od uniformy od bláta a ukazoval ho Němci.Vidíš sajrajt šajze Němec vyvalil oči a čuchnul k cípu kabátu od bláta.Nein šajze a držel se za nos.No jak ti to mám říct kurva, snažil se s ním domluvit Herbert ja kůůůrva ja ja opakoval Němec vyvalenýma očima a ukazoval si na rozkrok.

Né kurva opakoval Herbert a ukazal na kbelík s vodou a na špinavou uniformu vasr a na špinavý kabát a opakoval richtik ,richtik.Konečně Němec pochopil a pomohl Herbertovi naložit uniformy na vozík a ukázal prstem na placatici čouhající Herbertovi z kapsy, kterou nosil neustále při sobě jako první pomoc.Jo to víš že jo vychlastej si to a podal mu láhev s nemocničním špiritusem.Hmm zamručel stráží když otevřel placatici a čuchnul k ní gut snaps a podal ji druhému strážnému, který neustále chroustal jablka které tahal z kapes kabátu a který ji nahnul k ústům až mu ji ten druhý strážný musel odtrhnout od úst, aby na něho něco zbylo.Ty raus! Vydal strážný příkaz Herbertovi který nabral směr k patologii a ještě na chodbě ty uniformy přikryl prostěradlem aby to vypadalo že veze nebožtíka na patologii.Ajn cval, ajn cval vykračovali jsme si co nejkratší cestou ke klášteru s Anglickými letci v německých mundůrech když je na sebe navlíkli s jistým odporem, až na toho Irského kolohnáta kterému byli malé kalhoty které jsme si od Němců vypůjčili a tak je měl spuštěné v rozkroku skoro až ke kolenům a upevněné na provizorních kšandách vyrobených z fáčů a přes to měl spuštěný dlouhý mantl, aby nebylo vidět ten módní výtvor který jsme mu vytvořili pro transport do kláštera.Hele hoši, takový krásný frojlain komentoval pajdající letec zraněný na noze, skupinu německých dívek které pochodovali v trojstupu naproti nám a zpívali bojové písně a když viděli jak na nich ulpěli naše zraky se zalíbením a když míjeli naši skupinku vystřelili jejich pravice vzhůru a zašveholili nahlas Heil Hitler, což jsme jim to oplatili a zařvali Heil Hitler, až na zrzavého Ira, který si chtěl přiložit ruku k štítku německé brigadýrky a pozdravit tak jak to bývá v Britské armádě a kterou mu ihned srazil primářův bratr s varováním,což ihned pochopil a vystřelil pravici jako my a zařval Heil až zadrnčela okna na baráku okolo kterého jsme procházeli.

Tak pojďte chlapci, když už zavedl bůh vaše kročeje k našim dveřím, otevírala nám branku do kláštera matka představená a vedla nás křížovou chodbou na konec kláštera a ke dveřím které vedli na zahradu kde stál z zákoutí mezi stromy malý domek.Zde budete po dobu než odsud odejdete přebývat a otevřela dveře domku kde byly připraveny lůžka a potřebné vybavení pro nejnutnější pobyt.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: