Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Jak fungujete s inkontinencí? Dá se vůbec...

Práce zobrazit diskusi

Dobrý den, hledám práci v okrese Příbram,...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Rád bych si dopisoval s někým, kdo by měl...

Gauneři

Publikováno: 3.11.21
Počet zobrazení: 251
Autor článku: Jiří Vodička
Co takhle trošku muziky, pousmála se na mě Verunka a ukázala našim hostům s úsměvem na pianino, stojící ve výklenku jídelny, když jsme se spolu připojili k letcům a snažili jsme se s nimi během konzumace lahůdek, dorozumět posuňky a částečnou anglicko, českou, hatmatilkou.

Na toto Verunčino výmluvné gesto, všichni zakývali souhlasně hlavou a ten zrzavý Irský kolohnát vytáhl svou nerozlučnou píšťalku a začal na ní vyluzovat jakou si Irskou národní melodii,Verunka chvíli poslouchala a poté se připojila s doprovodem na pianino což, natolik uvedlo Ira do varu, že k tomu začal podupávat, jaký si Irský tanec k němuž se připojili i ostatní a zábava se rozjela.

Chvíli jsme je učili naše národní písně chvíli učili oni nás jejich irské Anglické i Skotské tance a písně za pomocí improvizované hudby na pianino irskou flétnu a vozembouchu, vyrobeného s koštěte a břinkotu plechového hrnku, v kterém při každém úderu břinkaly lžíce.Mezitím jsme se chodili občerstvovat k prostřenému stolu a zahájili jsme turnaj v kartách, kdy nás naši hosté učili hrát poker, zatím co my jsme se je učili hrát naší lidovou karetní hru prší.To vše se odehrávalo při jaké si posuňkově, česko, anglické hatmatilce, při které jsme si začali výborně rozumět a při salvách smíchu když někdo vyslovil něco co mělo úplně opačný či jiný význam, než to co bylo původně myšleno,zatím co my mladí a naši hosté s nebes jsme si užívali mezinárodního folklóru v hudbě a tanci náš primář s bratrem, se dali ve vstupní hale na hru v kulečník.

Probudil jsem ráno a šel jsem se nadýchat čerstvého vzduchu,kterého se mi nedostávalo po večírku který se povedl tak dokonale že jsme ho všichni protáhli až do ranního kuropění, neboť shledání mého šéfa a jeho bratra bylo tak překvapující a měli si co říci, že ani oba nevěnovali pozornost času, který jim doslova tu noc utekl jak se říká mezi prsty. Oblékl jsem si tepláky a jdu si zaběhat, abych obnovil sil na čerstvém vzduchu.Probíhám okolo chodištní balustrády a nabírám do plic čerstvý vzduch a probíhám okolo Valdy, který stojí nehnutě na okraji schodiště a pozorně cosi pozoruje triedrem na druhé strany řeky, na skalnaté stěně pod Střekovským hradem.

Na chvíli jsem u něho zastavil a šťouchnul do něho aby si mě všiml.Nazdar Valdo, prosím tě co tě tam tak na té druhé straně řeky zaujalo?Byl jsem zvědav a zahleděl jsem se na druhou stranu řeky na stráň pod skalnatou stěnu pod hradem kde se pohybovali malé skvrny.Podívej se a Valda mi podal zaostřený triedr a když jsem se přes něho podíval na ty pohybující se skvrny s kterých se vyklubalo stádečko muflonů.Vím co si myslíš kamaráde, uhodl jsem jeho myšlenky,ale pusť to z hlavy, vím že přemýšlíš, jak by jsi si práskl z flinty a jednoho z nich ulovit.Víš dobře že jsem nepřítel všech, co vraždí veškeré živočišné tvorstvo této země, upozorňoval jsem ho i když jsem věděl že o tom mém zaujetí dobře ví.Tak víš co tak si jednoho práskni,blahosklonně jsem u odsouhlasil popravu jednoho krásného zvířete na druhé straně řeky a při tom jsem věděl, že si Valda může vystřelit akorát tak z praku, proto že jsem věděl že jsme všechny zbraně co tenkrát kluci natahali z toho nočního bombardování jsme zlikvidovali.Tak jo beru tě za slovo Honzíku procedil se s tajuplným úsměvem mezi zuby a zmizel ve dveřích vchodu do zámečku.

Tak prrrr kamaráde, řekl jsem si.Ten tvůj vyčůraný úsměv, kterým jsi mě obdařil než li ses odebral do baráku mě nějak znepokojil a vydal jsem se za ním zjistit co má za lubem.Rozhlížím se ve vstupní hale a pátrám kam mi ten chlap na jednou zmizel.Jen vešel do dveří a jako by se propadl do země i když jsem mu byl prakticky v patách.Vypadá to že je tady někde v dřevěném ostění nějaká skrýš.To by v tom byl čert abych na to nepřišel kudy se ten Valda vypařil.Začal jsem chodit okolo stěn a začal oťukávat stěny jako páter Koniáš, manipuloval s ozdobnými řezbami na dřevěném obložení v naději že když něco někde pohnu nebo zatlačím nějakou ozdobu nebo lištu uslyším cvaknutí a se někde něco otevře nebo odklopí a objeví se mi něco o čem jsem do teďka nevěděl.To není možně tolikrát to tady mám prošmejdění a že by mi něco uniklo ?

Ještě se podívám po baráku řekl jsem si a proběhl chodby kam obvykle mířil když měl něco v plánu,ale nikde jakoby se propadl do země.Opět jsem se vrátil do vstupní haly ale bočním schodištěm pro služebnictvo a v setmělé chodbě vidím proužek světla prosvítající z příručního skládku.Nejspíše asi ti divoši asi zapomněli zhasnout,otevřu dveře a sahám po vypínači a všimnul jsem si že je poodhrnutý závěs přepažující skládek a za ním kovová dvířka.Tak to se musím podívat kam ty dvířka vedou probudila se ve mně zvědavost a otevřu.podívejme tady se taky svítí a procházím klenutou chodbičkou, až k větší osvětlené místnosti připomínající malý lovecký pokoj.
Tak tě tady vítám, když už jsi na to přišel. ozval se za regálem s lahvemi vína Valdův hlas.Tak toto tady nejspíše byla továrníkova trucovna, jinak si to nedovedu vysvětlit,ukazoval mi místnost, v které zmizel a kterou tajil přede všemi.Ale když jsem tady v tom truhlíku našel truhlu popsanou bychli, s tím co se dělo na zámku v jeho nepřítomnosti a otevřel zásuvku u nádherného barokního psacího stolu a vytáhl jaký si popsaní denník a objevil jsem na stěnách skryté kukátka kterými byl možno tajně sledovat dění v určitých částech zámečku, tak jsem si představil, jak ten starej továrnickej dědek který měl strašně krásnou a mladou manželku, byl strašně žárlivej,vždycky dělal asi, jako by odjel na cesty a s této zašívány pak sledoval co se tady děje a potom všem, za to co se na ně dozvěděl, co se tu odehrávalo, když si všichni mysleli že je pryč, dával sodu.
Ten samý systém měl prý vybudovaný v té své fabrice chodil po fabrice pak prý najednou zmizel do nějaké tajné špeluňky které měl rozseté po celé fabrice a špízloval z ní na své zaměstnance a tak věděl vše i o svých donašečích. Nádherná místnost vykládaná dřevěným obložením po stěnách gobelíny s loveckými výjevy a ve stojanech luxusní lovecké zbraně mě fascinovala..No jo pán domu měl vybraný vkus, prohlížel jsem si stylové vybavení této trucovny.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: