Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Jak fungujete s inkontinencí? Dá se vůbec...

Práce zobrazit diskusi

Dobrý den, hledám práci v okrese Příbram,...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Rád bych si dopisoval s někým, kdo by měl...

Gauneři

Publikováno: 22.12.21
Počet zobrazení: 333
Autor článku: Jiří Vodička
Honzo vstávej už nechrápej,probudilo mě ráno neurvalé bušení na dveře, mého apartmánku.

Samozřejmě Valda na mě poslal kluky aby mě jemně probudili a jistě měl z toho velikou prču, že mě z toho málem klepla pepka, jak se říká mrtvičce.Mrkej co nám tu nadělil Ježíšek ukazoval mi cosi pod plachtou když jsem sešel do vstupní haly,jen co jsem v rychlosti vykonal ranní hygienu a odhrnul plachetku která ukrývala to tajemství, které jsem večer přehlédl když jsem se vracel,od Verunky.To je mašina viď?Valda poplácával nádherný šicí stroj, krásnou naleštěnou Singrovku.

Prosím tě a co s tím chceš tady dělat? Že by jsme si tu založili krejčovský salón? Zeptal jsem se.Nebo že by to bylo pro starou Močkovu s těmi jejími zkroucenými pařáty rumatismem? Ále prdlajz odpověděl brzo to tady padne za oběť míru, my se rozejdeme do svých domovů a já si myslím že by jsme se měli rozloučit se svými přáteli, způsobem který je může velice potěšit.Dnes by jsme s touhle mašinkou mohli potěšit kovářku, v Podhoří aby na nás měla nějakou památku.Kluci to sebrali v nějakém převráceném povoze co měli prchající Němci na korbě a prdla jim hřídel u kola, tak to tam nechali být a upalovali směrem na Plzeň vstříc do ochrany Amerikánů před Rusi.

Nádhera obdivoval jsem krásný ozdobný výtvor umělecky vyhotovené techniky.No tak se připrav za chvíli přijede ta rezatá Matesovo kraksna naložíme to k tomu jim přidáme něco z toho německého vagonu s válečnou menáží a pojedeme se rozloučit do Podhoří s kovářovejma.Á heleme už je tady zaposlouchali jsme se a opravdu od hlavní bány bylo slyšet chrchlavý zvuk Matesovo prdlavky která nám předvedla po náročné jízdě do vrchu k zámečku, pod Matesovo řízením a za mohutného skřípání brzd bravurní oblouk okolo nádvoří a když nám chtěl Mates předvést kvalitu a spolehlivost jeho archaického vraku a těsně před vchodem dupnul na brzdový pedál tak málem proboural nádherné řezbářské umělecké dílo a prorazil vchodové dveře.

No potěš tě bůh zaklel, Valda když jsme uskočili před tou Matesovou divočinou a začali sbírat dary s převrhnutého koše do kterého s tou rachotinou drcnul a které jsme připravili do pro kováře.Ještě že jsme nevynesli před dveře ten nádherný šicí stroj jinak by nám z něj udělal Mates nejspíše součástky do orloje.Hele hlavně abychom přežili tu tvojí divokou jízdu, dal Matesovi Valda poučení, když jsme naložili ty poklady pro kováře a rozjeli se, nejspíše k poslední rozlůčkové jízdě, do Podhoří, nežli nás nové zřízení po osvobození rozpráší, tam odkud nás vůdce povolal.Všude mrtvo jako ticho před bouří,komentoval Mates město, když jsme projížděli centrem města.Vypadá to jako kdyby tudy v noci prošel krysař s píšťalkou a všechny krysy stáhnul směr na Plzeň.Kde pak jsou ty lesy zdvižených pravic, zdravící své vyvolené na tribunách při večerních průvodech za svitu hořících pochodní nechával se unést Valda vzpomínkami, když jsme projížděli prázdným náměstím.

Hele V Podhoří taky mrtvo, nikde ani živáčka rozhlíželi jsme se vesnicí když jsme ji projížděli a nahlíželi k ztemnělým oknům za kterými byli skryty číhavé oči domorodců s obavami očekávající co jim přinese jejich budoucnost po té co můžou očekávat po své minulosti.Projížděli jsme okolo chalup Posledních českých obyvatel kteří zde ještě byli trpěni a podařilo se jim přežít tlaky na jejich likvidaci místních nácků a kteří postávali okolo vrátek jejich předzahrádek očekávajíc že se konečně přižene vlna která jim přinese morální zadostiučinění, za dobu útlaků a křivd a útrap které jim přinesl protektorát a německá říšská nacionální a rasová diktatura.Hele chlapi kývnul hlavou Valda, když jsme přijížděli ke kovárně a mezi vraty stál náš přítel jako vždy umouněný kovář v jehož široce rozevřeném úsměvu v tváři mu zářili jeho běloskvoucí zuby.To koukáte mládenci Podhoří jak vymetýno, zubil se kovář někteří němčouři vzali roha a někteří čučí za oknama s prostěradlama které vyvěsí jak mile zjistí situaci.Najednou tu není ani nácíček nad každou chalupou je svatozář.

Pojďte dál,mládenci ve dveřích stála naše zlatá panímáma s otevřenou náručí upřímností a zvala nás jako vždy s její upřímnou dobrosrdečností.Jistě si dáte naší curifindu.Včera tady projeli dvě auta s Rusy viděli nás zevlovat před kovárnou,zastavili u nás před kovárnou vešli dovnitř a jejich velitel hned jak uviděl výheň a kus železa v ní tak popadl perlík vytáhl tu rozžavenou závoru co jsem na ní makal hodil ji na kovadlinu kterou pohladil a dodělal ji,potom ji ponořil do sudu s vodou a podával mi ji s kleštěma v které ji držel a zeptal se s úsměvem charašo?

A já řekl charašo chlubil se kovář svou ruštinou.Byl to taky kovář a když jsme je pozvali na bramboráky, byli u vytržení vytáhli láhev vodky.Seděli jsme s jejich velitelem až do rána ti druzí si ustali ve stodole na seně aby se vyspali a ráno přitáhli z auta pytle s živými selaty čtyři tady rozbouchali naházeli maso do pytle a jednoho nám nechali v kovárně na šráku a potom se rozloučili a odjeli.

A byli velice příjemní a žádní vrahouni pochvalovala si je kovářka.Paní mámo přišli jsme se s vámi rozloučit a vezeme vám dárek na rozloučenou, otevřel Valda zadní dveře sanitky abychom mohli vytáhnout tu krejčovskou nádheru na světlo boží.Bože můj chlapci, spráskla ruce paní máma kovářka, když jsme vyvlekli ten krejčovský zázrak ze sanitky a shodili z něho plachetku která skrývala tu krejčovskou mistrovskou nádheru.

To je nádhera hladila kovářka šicí stroj, jako by se s ním mazlila. Po takové mašince jsem věčně toužila.Honem mi toho miláčka chlapci odneste do cimry, než se mi na něj venku napráší a otevřela nám dveře abychom mohli projít do kuchyně s tím její vytouženým krejčovským zázrakem.A tejď si hoši sedněte a dejte si koblihy a bílý kafíčko, postavila před nás mísu z koblihami a nalila nám do pořádných pucláků bílou kávu,zatím co kovář si sedl na lavici ke kachlovým kamnům a nacpával si fajfku tabáčkem, který jsme mu přinesli v koši s nějakými prezenty na přilepšenou.

Co já bych vám hoši za tu mašinku dala na rozloučenou hoši starala se panímáma,kdo ví jestli už se ještě uvidíme.A víte co hoši, já vám alespoň nasmažím řízečky a odběhla do kovárny kde jim tam ti Rusové nechali na šráku jednoho čuníka.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: