Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Jak fungujete s inkontinencí? Dá se vůbec...

Práce zobrazit diskusi

Dobrý den, hledám práci v okrese Příbram,...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Rád bych si dopisoval s někým, kdo by měl...

Gauneři

Publikováno: 29.12.21
Počet zobrazení: 361
Autor článku: Jiří Vodička
Tak a teď vám připravím řízečky na sádlíčku a pustím se do toho, vrátila se s kýtou přes rameno a pustila se do porcování kýty, kterou si přinesla.

Po té co jsme vymetli tu plnou mísu těch naducaných a vynikajících koblížků,zatvářil se Valda tajuplně a odběhl do sanitky pro něco co schovával zavinutého pod jakým si lajtuchem.Co máš zase za lubem? Zeptal jsem se Valdy když pokládal ten předmět na stůl a začal ho rozbalovat.To je nádhera vypadla kovářskýmu fajfka z úst když Valda vybalil nádhernou loveckou Lankasterku a podával ji kováři.Ta je pro vás mistře na památku.Můžu na ni oči nechat laskal se mistr s pažbou toho to nádherného daru.Teda chlapci to je něco.Tu bych si nikdy nemohl dovolit,ta stojí více než li naše chalupa i s kovárnou,mohl nechat oči kovář na té nádherné zbrani.

Podíval jsem se na Valdu a hned mi bylo jasné že se vzdal jedné z těch jeho milovaných krásek, které podědil po bývalém továrníkovy.Ani se neptám odkud jste ten poklad vzali,zamilovaně hladil kovář flintu. Ale ihned si ho uschovám a na chvíli odešel a když se vrátil měl prázdné ruce a ve tváři tajuplný úsměv.Jen aby tě nenapadlo zase v noci si s tím kvérem někam vyrazit táto,jak tě znám a tvoje pytlácké choutky,ihned ho brzdila panímáma kovářka teď už by to nebylo že ti hajný nasype pár broků do gatí, ale kdo ví co by tě tam potkalo,jen si vzpomeň jak jsi tenkráte ležel celý týden na břiše a já jsem ti vybírala z půlek osolené broky, když jsi to slíznul od hajnýho.Tak chlapci hodně štěstí,dost možná že už se nikdy nepotkáme,loučili se s námi kovářovi.

Ale kdykoliv by jste potřebovali a octli by jste se v nouzi,najdete u nás vždycky domov,utírala si slzy panímáma a podávala nám obrovskou mísu s nasmaženými řízky.A tady máte od kováře pro štěstí podával nám každému kovář zmenšeninu podkovy, na silném řetízku.A když vám budeme chtít napsat ještě jsem se zeptal,jak se vlastně jmenujete? No přece.Jana a Petr Kovářovy, smáli se a mávali nám na rozloučenou, když jsme odjížděli.To se povedlo, řehnili jsme se po cestě na zámeček, tak my jim říkáme, kovářka a kovář podle jejich živnosti a oni se vlastně jmenují opravdu Kovářovy.

Poslední dobou se město večer vylidňuje, ulice zejí prázdnotu, jen tu a tam se prázdnými potulují podivná individua, z jejichž pohledu se nevěští nic poctivého.Dnes se nám služba protáhla až do pozdního večera a primář mě požádal abych doprovodil Verunku domů s tím že ještě musí být ve službě neboť lékař který měl mít noční službu se nedostavil na oddělení a tak mu nezbylo než li ho nahradit. Odpoledne nám začali přivážet lidi z činžáku kde bydlela nacističtí fanatici,důchodci stařena se starcem a když se dozvěděli že prohráli válku a Adolf je kaput tak se stařík oběsil na opasku na záchodě a ta stará fanatická nacistka si v noci pustila plyn. Ráno na ně někdo zazvonil barák byl plný plynu a vylítl do vzduchu.

Což mělo za následek zdemolovaný činžák a plno pomlácených lidí které jsme museli dávat dohromady.Pěkně se to mračí podíval jsem se po obloze,když jsme s Verunkou opustili bránu nemocnice a opřel se do nás vítr div nás neporazil.To bude čina musíme si pospíšit, jinak promokneme na kost.Začínalo poprchávat a od severu začalo hřmít.Utíkali jsme setmělými a poloprázdnými ulicemi a na chvíli jsme se zastavili v podchodu pod tratí aby si mohla Verunka přehodit pláštěku přes hlavu.Zatím co si ji vyndávala z tašky a rozbalovala, já jsem zatím vyšel ven z tunelu zjistit jestli nepadají kroupy když jsem zaslechl její přidušený výkřik.Ježíši co se tam stalo otočil jsem se a vrátil do setmělého tunelu kde Verunka s kým si zápasila.

Pustíš ji ty gaunere! Zařval jsem aby ten násilník slyšel že tam není sama a běžel jsem k nim.Pustí ji! Chytl jsem toho chlapíka zezadu za hrdlo a strhl ho s Verunky.No poď tý, obrátil se proti mně a já viděl že se v jeho ruce zablesklo lesklé ostří nože. Strhl sem si sako omotal ho okolo ruky a vzpomněl jsem si že v něm mám od kováře pro štěstí tu podkovu na řetízku.Rychle jsem ještě pro ni sáhnul do kapsy saka Roztočil jsem ji na tom řetízku a švihnul jsem podkovou směrem jeho svítícímu bělmu očí.Povedlo se nejspíše jsem ho pěkně zasáhl, že začal řvát jako tur, chytil se za tvář a utíkal pryč od nás.na druhou stranu tunelu.Tak pojď miláčku zvedal jsem Verunku ze země kde seděla strachy na bobečku a třásla se.Už je to dobré, ten gauner už utekl.

Přitulila se ke mně a ještě chvíli trvalo než li se uklidnila abychom mohli pokračovat v cestě k nim do jejich vilky.Dnes neodcházej, objala mě když jsem se chtěl rozloučit před vchodem do jejich vilky a vtáhla mě dovnitř.Jseš beztak promoklý na durch,musíš u nás zůstat až do rána.Po dnešku mám strach být tady sama.Tady je koupelna a otevřela dveře do koupelny strčila mě dovnitř.Rychle shoď ze sebe ty zmoklé šaty a vhupni do vany,postrčila mě k vaně, když viděla že stojím nerozhodně uprostřed koupelny a otočila kohoutky.Já jdu nahoru do koupelny a pořádně se napař miláčku, ať nenastydneš, jinak tě taťka nepustí k operačnímu stolu.a tady máš taťkovo pyžamo a župan ještě se chvilku pozdržela ve dveřích aby se podívala jak se svlékám, což jsem zaregistroval když jsem se podíval do zrcadla, o čemž nevěděla,myslela si totiž že jsem k ní otočen zády a že si myslím že už je pryč.

A až když jsem přehodil jednu nohu do vany přivřela potichu dveře koupelny a já poslouchal jak cupitá po dřevěných schodech vyřezávaného schodiště nahoru do patra vilky do druhé koupelny.Užíval jsem si horké koupele, až jsem celý zčervenal jak uvařený rak a až když jsem uslyšel Verunčiny tlapky jak cupitají po schodech dolů a ťapají po chodbě vylezl jsem z vany a po osušení jsem vklouzl do primářovo pyžama, přes které jsem si přehodil jeho župan.Nó chlap jak s cukru komentovala Verunka moji přeměnu ve večerním odění jejího otce.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: