Dnes je 11.10.2024, Svátek má Andrej, zítra Marcel

Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Úvahy o myšlenkách

Publikováno: 12.03.22
Počet zobrazení: 910

Milé babičky a milí dědečkové.

kytkaretroObčas v našich úvahách zacházíme do filosofie, a to není nic zvláštního.

Nyní je doba, kdy člověk najednou nerozumí tomu, co se kolem děje a proč nás zahání některé situace ke smutku a já si myslím, že ten smutek vychází z pomyšlení, že člověk s tím nic sám neudělá. Ale já si myslím, že tu jsou východiska v našem srdci a myšlenkách. Než jsem začala uvažovat o dnešním tématu, vzpomněla jsem si knihy pana kardinála Tomáše Špidlíka, jistě si na něho vzpomenete, že dokázal s humorem mluvit o lidských vztazích a problémech a tím i ulehčil váhu tísně v srdci. A to potřebujeme nyní nejvíce, když na každého z nás dopadají chmury událostí, které často přesahují rámec našeho chápání, jak je to možné, svět se zdál tak bezpečný, ale zřejmě v samém nitru nebyl a asi nikdy nebude. Však to víme z dějin. Jenže není dobré i v takovém případě si pěstovat v sobě chmury, ale hledat jejich příčinu, která jistě sídlí v myšlení lidí, které přechází v činy.

Celkem je osm obecných myšlenek, píše Evagrius, které zahrnují všechny špatné myšlenky. Pojmenujeme je: Obžerství, smilstvo, lakomství, smutek, hněv, šestá omrzelost, sedmá marnivost a osmá je pýcha. To je skoro totéž jako seznam hlavních hříchů. Každý z toho seznamu s sebou nese nějakou podmínku, která skrývá ve svých útrobách nějaké činy, jak uspokojit nějaké lidské nutkání k chtěnému jednání. Řehoř Veliký, statečný papež, změnil pořadí už v hlubinách středověku a pýchu položil na první místo. Prohlásil, že pýcha je kořenem všech neřestí, jinak řečeno základem. Když tak o těch věcech rozumuji, myslím na naše pohádky z dětství, které dnes už děti neznají a zřejmě by jim neporozuměly, ale my si na ně často vzpomeneme. Takže nic jiného nezbývá než jim ty věci vysvětlovat, aby v budoucnu nezatížily svůj život problémy. Pokud o to vysvětlení budou stát, Nebo to samy poznají.  Pojem omrzelost je řeckého původu, a protože to málokdo chápal, co to je, tak se mluví o Naprosto zvrá­cený smutek, který se projevuje, když se rmoutíme nad úspěchem svého bližního, místo abychom se z něho těšili, byl definován jako „závist“; tento výraz nahradil v latinském seznamu „smutek“. Je třeba promýšlet, v čem spočívají tyto neřesti, jaké myšlenky nás k tomu navádějí a jaké prostředky se mají užívat k jejich potírání. Rozhodně ne hádkami, (nebuď  takový, nebudu se s tebou bavit.), ale přátelským rozhovorem a vzájemným pochopením. Obžerství nám způsobuje různé nevolnosti a zrazuje od správného režimu stravování. To bylo dobré, ještě si přidám na talíř. Je to prostě neřest. Přejídání, obcházení doby, kdy se má jíst, hlavně ne v noci strkat hlavu do ledničky a hodovat. Smilstvo nepřináší také žádný užitek a je tématem pro filosofické uvažování o morálce od doby, kdy se takové knihy začaly objevovat na světě a je též právním tématem. Dobro je starým příběhem o tom, jak ho správně rozeznávat  Je to též o vlastním svobodném rozhodování, jak se správně zachovat v nějakém případě, když je třeba eliminovat zlo. Správné rozhodnutí pro nějaký čin nebo jednání je v nás, v našem srdci a vnitřním hlasem. To je také dobré téma pro rozhovor s dětmi, které se učí dobro rozeznávat. Šetrnost se někdy zvrhne v lakomství, a to je cesta, jak rozpoznat dobrou víru něco darovat nebo z toho úplně uhnout než přijít do konfliktu, který se bude těžko napravovat. Jsou dva různé druhy smutku, jeden je neřestný už ve své podstatě, v jeho základech se krčí závist, že se někomu daří dobře a má úspěchy a proč ne já? To je dobrá otázka. Náš život je samý boj, jak ´dosáhnout úspěchu, ale to věčné soupeření se může zvrhnout v nenávist k úspěšným a v zaplavení mysli úvahou, proč já taky nemám takové výhody a štěstí. Jak jsem se o to zasloužil?  Hněv je pocit odporu a uvažovali o něm stoikové. Jejich myšlení má řecké kořeny a ty se probojovaly až do křesťanských dob. Hněv je spravedlivý nebo nespravedlivý Spravedlivý hněv je ten, který stojí proti zlu. Proti zlým myšlenkám. Nespravedlivý hněv přichází z pocitu nelibosti, kdy vzniká nenávist a palčivá touha po pomstě. Předvádí se výbuchem citů, které jsou mocnější než zdravý úsudek a vedou k rozpadu v mezilidských vztazích, v rodinách a na pracovištích, Nejnebezpečnější hněv je ten, který uvízne v duši po opominutí jeho prvního návalu. Najděme si chvilku k zamyšlení, jak eliminovat tyto osudové výbuchy, které vyhánějí  z rodinného kruhu ty, které jsme milovali, nezamykejme za nimi dveře a promluvme s nimi, pokud to ještě jde a odpusťme si slovně tu zlou chvíli, do které jsme se dostali díky špatným emocím. Kolik dříve pěkných vztahů se rozpadlo jen proto, že se někdo nedokázal ovládnout, někdy z maličkosti, nebo neschopnosti odpustit.

Stáří nemusí být vždy moudré, ale je zkušené a já nikomu ty zkušenosti, co nabrali lidé v životě nepřeji. Každému přeji harmonický život, ale udržování harmonie není žádné pohodlí. A já bych se chtěla s Vámi na našich stránkách Třetího věku dělit o své poznatky ze svého studia starověkých dějin, literatury Řeků, Římanů a Hebrejů která mne nepřestává udivovat a těšit. Příště úvaha o dobru a zlu.

Autorka Irena Novotná

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: