Dnes je 13.08.2022, Svátek má Alena, zítra Alan

Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Jak fungujete s inkontinencí? Dá se vůbec...

Práce zobrazit diskusi

Dobrý den, hledám práci v okrese Příbram,...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Rád bych si dopisoval s někým, kdo by měl...

Úvahy o myšlenkách

Publikováno: 12.03.22
Počet zobrazení: 554

Milé babičky a milí dědečkové.

kytkaretroObčas v našich úvahách zacházíme do filosofie, a to není nic zvláštního.

Nyní je doba, kdy člověk najednou nerozumí tomu, co se kolem děje a proč nás zahání některé situace ke smutku a já si myslím, že ten smutek vychází z pomyšlení, že člověk s tím nic sám neudělá. Ale já si myslím, že tu jsou východiska v našem srdci a myšlenkách. Než jsem začala uvažovat o dnešním tématu, vzpomněla jsem si knihy pana kardinála Tomáše Špidlíka, jistě si na něho vzpomenete, že dokázal s humorem mluvit o lidských vztazích a problémech a tím i ulehčil váhu tísně v srdci. A to potřebujeme nyní nejvíce, když na každého z nás dopadají chmury událostí, které často přesahují rámec našeho chápání, jak je to možné, svět se zdál tak bezpečný, ale zřejmě v samém nitru nebyl a asi nikdy nebude. Však to víme z dějin. Jenže není dobré i v takovém případě si pěstovat v sobě chmury, ale hledat jejich příčinu, která jistě sídlí v myšlení lidí, které přechází v činy.

Celkem je osm obecných myšlenek, píše Evagrius, které zahrnují všechny špatné myšlenky. Pojmenujeme je: Obžerství, smilstvo, lakomství, smutek, hněv, šestá omrzelost, sedmá marnivost a osmá je pýcha. To je skoro totéž jako seznam hlavních hříchů. Každý z toho seznamu s sebou nese nějakou podmínku, která skrývá ve svých útrobách nějaké činy, jak uspokojit nějaké lidské nutkání k chtěnému jednání. Řehoř Veliký, statečný papež, změnil pořadí už v hlubinách středověku a pýchu položil na první místo. Prohlásil, že pýcha je kořenem všech neřestí, jinak řečeno základem. Když tak o těch věcech rozumuji, myslím na naše pohádky z dětství, které dnes už děti neznají a zřejmě by jim neporozuměly, ale my si na ně často vzpomeneme. Takže nic jiného nezbývá než jim ty věci vysvětlovat, aby v budoucnu nezatížily svůj život problémy. Pokud o to vysvětlení budou stát, Nebo to samy poznají.  Pojem omrzelost je řeckého původu, a protože to málokdo chápal, co to je, tak se mluví o Naprosto zvrá­cený smutek, který se projevuje, když se rmoutíme nad úspěchem svého bližního, místo abychom se z něho těšili, byl definován jako „závist“; tento výraz nahradil v latinském seznamu „smutek“. Je třeba promýšlet, v čem spočívají tyto neřesti, jaké myšlenky nás k tomu navádějí a jaké prostředky se mají užívat k jejich potírání. Rozhodně ne hádkami, (nebuď  takový, nebudu se s tebou bavit.), ale přátelským rozhovorem a vzájemným pochopením. Obžerství nám způsobuje různé nevolnosti a zrazuje od správného režimu stravování. To bylo dobré, ještě si přidám na talíř. Je to prostě neřest. Přejídání, obcházení doby, kdy se má jíst, hlavně ne v noci strkat hlavu do ledničky a hodovat. Smilstvo nepřináší také žádný užitek a je tématem pro filosofické uvažování o morálce od doby, kdy se takové knihy začaly objevovat na světě a je též právním tématem. Dobro je starým příběhem o tom, jak ho správně rozeznávat  Je to též o vlastním svobodném rozhodování, jak se správně zachovat v nějakém případě, když je třeba eliminovat zlo. Správné rozhodnutí pro nějaký čin nebo jednání je v nás, v našem srdci a vnitřním hlasem. To je také dobré téma pro rozhovor s dětmi, které se učí dobro rozeznávat. Šetrnost se někdy zvrhne v lakomství, a to je cesta, jak rozpoznat dobrou víru něco darovat nebo z toho úplně uhnout než přijít do konfliktu, který se bude těžko napravovat. Jsou dva různé druhy smutku, jeden je neřestný už ve své podstatě, v jeho základech se krčí závist, že se někomu daří dobře a má úspěchy a proč ne já? To je dobrá otázka. Náš život je samý boj, jak ´dosáhnout úspěchu, ale to věčné soupeření se může zvrhnout v nenávist k úspěšným a v zaplavení mysli úvahou, proč já taky nemám takové výhody a štěstí. Jak jsem se o to zasloužil?  Hněv je pocit odporu a uvažovali o něm stoikové. Jejich myšlení má řecké kořeny a ty se probojovaly až do křesťanských dob. Hněv je spravedlivý nebo nespravedlivý Spravedlivý hněv je ten, který stojí proti zlu. Proti zlým myšlenkám. Nespravedlivý hněv přichází z pocitu nelibosti, kdy vzniká nenávist a palčivá touha po pomstě. Předvádí se výbuchem citů, které jsou mocnější než zdravý úsudek a vedou k rozpadu v mezilidských vztazích, v rodinách a na pracovištích, Nejnebezpečnější hněv je ten, který uvízne v duši po opominutí jeho prvního návalu. Najděme si chvilku k zamyšlení, jak eliminovat tyto osudové výbuchy, které vyhánějí  z rodinného kruhu ty, které jsme milovali, nezamykejme za nimi dveře a promluvme s nimi, pokud to ještě jde a odpusťme si slovně tu zlou chvíli, do které jsme se dostali díky špatným emocím. Kolik dříve pěkných vztahů se rozpadlo jen proto, že se někdo nedokázal ovládnout, někdy z maličkosti, nebo neschopnosti odpustit.

Stáří nemusí být vždy moudré, ale je zkušené a já nikomu ty zkušenosti, co nabrali lidé v životě nepřeji. Každému přeji harmonický život, ale udržování harmonie není žádné pohodlí. A já bych se chtěla s Vámi na našich stránkách Třetího věku dělit o své poznatky ze svého studia starověkých dějin, literatury Řeků, Římanů a Hebrejů která mne nepřestává udivovat a těšit. Příště úvaha o dobru a zlu.

Autorka Irena Novotná

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: