<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Třetí věk &#187; ZDRAVÍ</title>
	<atom:link href="http://www.tretivek.cz/rubriky/zdravi/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://www.tretivek.cz</link>
	<description>Portál nejen pro seniory</description>
	<lastBuildDate>Sun, 05 Feb 2012 04:00:58 +0000</lastBuildDate>
	<generator>http://wordpress.org/?v=2.8.4</generator>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
			<item>
		<title>Seniorské předplatné Lidových novin</title>
		<link>http://www.tretivek.cz/201202/seniorske-predplatne-lidovych-novin/</link>
		<comments>http://www.tretivek.cz/201202/seniorske-predplatne-lidovych-novin/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 03 Feb 2012 09:38:32 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[ZDRAVÍ]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.tretivek.cz/?p=9932</guid>
		<description><![CDATA[



Rádi si přečtete noviny a dozvíte se, co se kde děje nového? Pokud ano, již nemusíte chodit si kupovat noviny do trafiky, stačí si je vzít z vaší poštovní schránky a v pohodlí domova si můžete číst. Lidové noviny přišly se speciální nabídkou v podobě předplatného pro seniory, kteří chtějí ušetřit 40% oproti ceně novin [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/wp-content/uploads/2012/02/Noviny-150x150.jpg" alt="Noviny" title="Noviny" width="150" height="150" class="alignnone size-thumbnail wp-image-9933" /></td>
<td></td>
<td>Rádi si přečtete noviny a dozvíte se, co se kde děje nového? Pokud ano, již nemusíte chodit si kupovat noviny do trafiky, stačí si je vzít z vaší poštovní schránky a v pohodlí domova si můžete číst. Lidové noviny přišly se speciální nabídkou v podobě předplatného pro seniory, kteří chtějí ušetřit 40% oproti ceně novin v trafice. </td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p><strong>V rámci seniorského předplatného získáváte: </strong><br />
•	Noviny ve vaší schránce každé ráno do 7:30 hodin.<br />
•	Každý pátek magazín s TV programem na celý týden a jednou měsíčně<br />
              stylový magazín Esprit.<br />
•	Možnost stát se členem věrnostního klubu Svět předplatitelů a čerpat mnoho výhod.</p>
<p><strong>Podmínky, které je nutné splnit k možnosti využití zvýhodněného předplatného:</strong> </p>
<p>•	Věk alespoň <strong>65 let</strong>.<br />
•	Plátcem musí být sám senior (nemůže se stát plátcem někomu jinému).<br />
•	Adresa plátce a odběratele musí být shodná.<br />
•	Závazek odběru 1 rok s následným prodloužením na dobu neurčitou.</p>
<p>Při sjednání předplatného je třeba dodat doklad totožnosti (kopii občanského průkazu nebo cestovního pasu).</p>
<p>Chcete vědět, kolik opravdu ušetříte? Zde je<strong> srovnání cen </strong>předplatného pro seniory a cena, v případě pravidelného nákupu novin v trafice.<br />
Rozsah předplatného:<br />
Pondělí až sobota &#8211; cena pro seniory: 239,- Kč měsíčně (cena na stánku 405,- Kč měsíčně)<br />
Pondělí až pátek &#8211; cena pro seniory: 195,- Kč měsíčně (cana na stánku 329,- Kč měsíčně)</p>
<p>Více informací najdete na internetových stránkách Lidových novin <a href="http://epaper.lidovky.cz/">http://epaper.lidovky.cz/</a>.<br />
Pokud máte o předplatné zájem, můžete si noviny do vaší schránky objednat na telefonním čísle: 225 555 577.</p>
<p>Zdroj: Lidové noviny, Foto: Internet</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.tretivek.cz/201202/seniorske-predplatne-lidovych-novin/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Víme, co jíme a proč?</title>
		<link>http://www.tretivek.cz/201202/vime-co-jime-a-proc/</link>
		<comments>http://www.tretivek.cz/201202/vime-co-jime-a-proc/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 02 Feb 2012 04:00:33 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Šéfredaktorka</dc:creator>
				<category><![CDATA[ZDRAVÍ]]></category>
		<category><![CDATA[důchod]]></category>
		<category><![CDATA[důchodce]]></category>
		<category><![CDATA[důchodci]]></category>
		<category><![CDATA[penze]]></category>
		<category><![CDATA[senior]]></category>
		<category><![CDATA[senioři]]></category>
		<category><![CDATA[staří]]></category>
		<category><![CDATA[stárnutí]]></category>
		<category><![CDATA[starobní]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.tretivek.cz/?p=9783</guid>
		<description><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/images/externi/otychova/jogurt.jpg" alt="" /></td>
<td> </td>
<td><small>Autorka článku: JUDr. Irena Novotná</small>
Moje milá kolegyně mi vyprávěla, kolik lidí přibývá například s rakovinou tlustého střeva. To je opravdu velmi těžká nemoc a lidé hledají možnosti, jak ji zabránit. Mluví se o tom, že může být dědičného původu, možná tomu napomáhá i způsob života a stravování, neznám nějaký jednoznačný návod na prevenci.</td>
</tr>
</tbody></table>
]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/images/externi/otychova/jogurt.jpg" alt="" /></td>
<td> </td>
<td><small>Autorka článku: JUDr. Irena Novotná</small><br />
Moje milá kolegyně mi vyprávěla, kolik lidí přibývá například s rakovinou tlustého střeva. To je opravdu velmi těžká nemoc a lidé hledají možnosti, jak ji zabránit. Mluví se o tom, že může být dědičného původu, možná tomu napomáhá i způsob života a stravování, neznám nějaký jednoznačný návod na prevenci.</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p>Každý mluví o životosprávě, ale jak ji narovnat, když náš způsob života i způsob stravování, které tomu způsobu života odpovídá, je prostě takový, jaký je? Jsou i jiné nemoci, které náš trápí a je možné, že pocházejí ze špatného nebo špatně pochopeného stravování. Pan doktor Lukeš prosazuje, abychom jedli a vařili na másle a na sádle. Sádlo jsme zavrhli, když přišly na trh oleje, ale přesto někteří lékaři doporučují, pro děti, aby se raději vařilo na sádle než na oleji. Ono se také říká, že se má jíst ovoce a zelenina z kraje, kde se člověk narodil a že se nemá přísliš mlsat a podléhat zvyku na některá jídla, která by se měla jíst spíš sporadicky, v časové nouzi a to jsou polotovary a konzervy.</p>
<p>O jídlech z fast-foodů, ať si každý udělá úsudek sám. Takže, co jiného zbývá, než domácí strava, jednoduchá, dobře uvařená. Ale kde na to vzít čas, aby se člověk každý den věnoval vaření večeře, když už je zaměstnaný a potká se rodinou buď u snídaně nebo večer, když už nikdo nemá na nic chuť a ani možná náladu? Názory pana doktora Lukeše potvrzují i světové výzkumy a shodují se v tom, co říká on s tím, že důrazně varují před konzervami, v nichž tepelným zpracováním jsou mrtvé potraviny. Tedy, pro nás s mizivou nutriční hodnotou. Zvykli jsme si zahánět hlad, ale přitom nepřemýšlíme, čím si škodíme a čím prospíváme. A čím škodíme či prospíváme dětem, když podléháme jejich choutkám, místo abychom je zvykali na zdravá a prospěšná jídla a přemýšleli o tom, jaká to vlastně jsou. Pak doktor Lukeš radí, abychom se zamysleli nad tím, co běžně jedli naši předkové.</p>
<p><strong>Lukešovo desatero</strong></p>
<p>1. Nekonzumujte cizokrajné ovoce: kiwi, mandarinky, pomeranče atd. (jen v omezeném množství). Dováží se nedozrálé, dozrávají bez sluníčka, obsah vitamínů je minimální, Zato obsah organických kyselin je maximální. Odvápňují a při značné konzumací způsobují osteoporózu.</p>
<p>2. Kupované jahody z ciziny obsahují oparové vity a způsobují afty a žloutenku typu A.</p>
<p>3. Nejezte nic, co obsahuje kyselinu citrónovou, která je z organických kyselin nejagresivnější. Dává se do všech limonád kromě do čisté vody (pouze originální Coca-Cola a Pepsi-cola jsou konzervovány kyselinou fosforečnou). Je jí ve spoustě potravin a bonbónech. Odvápňuje organismus, způsobuje křeče svalů a leptá sliznice, které pak snadno propouští infekční viry a bakterie.</p>
<p>4. Nesmažte na oleji pro jeho nízký stupeň přepalu a vznik dioxinů při opakovaném smažení ve fritézách.</p>
<p>5. Nepoužívejte margariny &#8211; umělé tuky. Máslo je zdravější.</p>
<p>ó. Nejezte jogurty s dlouhou dobou trvanlivostí. Jsou plné konzervantů a jsou mrtvé. Pak musíte kupovat ACTIVII, která má položivé bakterie.</p>
<p>7. Nejezte ve větším množství tavené sýry a uzeniny, obsahují rychlosoli a ty štěpí sirné můstky v kolagenu a elastinu v cévách, šlachách a kloubech.</p>
<p>8. Nekonzumujte pražené arašídy, obsahují jedovaté aflatoxiny. Dále chipsy pro opakovaný olejový přepal.</p>
<p>9. Nejezte pečivo uskladněné v igelitu. Již po 3 hodinách na něm, Začíná růst plíseň Candida albicans.</p>
<p>10. Nekonzumujte ve větším množství vlašské ořechy, nedozrálé banány, dlouze vyluhovaný černý čaj, pro velký obsah tříslovin, které rovněž na sebe vztahují vápník s hořčíkem.</p>
<p>Určitě si mnoho lidí řekne, co vlastně tedy jíst, když to, co je zakázané, je vlastně to nejrychlejší, co může člověk slupnout před tím, než zasedne k televizi s pytlíkem chipsů a s údivem, napětím a úžasem sleduje, co se mele ve světě. Znám pár lidí, kteří mají na chipsy návyk a dokáží to množství, které si koupili sníst za krátkou dobu a ještě zapít pivem, limonádou, kávou, čajem, co je při ruce. Dokonce ani ideální nejsou sladké buchty, koláčky, perníčky, oplatky, domácí pečivo plněné sladkými nádivkami s mákem nebo tvarohem, které zmizí dřív, než se řekne švec. Je to totiž nejrychlejší způsob jak uspokojit chutě a na krátkou dobu zahnat hlad.</p>
<p><strong>Kam se obrátit o radu?</strong></p>
<p>Jsou lidé, kteří se mylně domnívají, že košer kuchyně je bůhvíjak dietní, či arabská nebo indická, které se snaží, po svém způsobu a z rituálních důvodů pouze omezovat některé potraviny. Ale jinak &#8211; zatímco Indové tloustou po velkém množství ghí, Arabové zase veškeré dobrodiní své kuchyně zabíjí přeslazenými nápoji a zákusky, Židé také nešetří olejem a chlebem, který přikusují k potravinám. Vegetariánská strava je jednostranná, i když se může člověk snažít sebevíc, aby ji vyrovnal nutričně s obvyklou stravou, takže chybí některé prvky, které jsou výlučně v mase, o tzv. dietních pokrmech, které jsou doporučovány ke zhubnutí ani nemluvím, když se záhy dostaví jo-jo efekt. Zdá, se, že všichni mají problém, jak se nasytit a přitom zůstat zdraví a netrpět civilizačními chorobami, protože strava, na kterou jsou zvyklí, je sice tradiční, ale předkové se daleko více pohybovali, než my, takže ji dokázali zpracovat.</p>
<p>Když jsem o tom přemýšlela, na základě těchto velmi sporých informací, a přesto výzkumů se dělá hodně,často však jejich výsledky naráží na nechuť lidí měnit zvyky nebo na zájem trhu produkovat a prodávat ty potraviny, které jdou na odbyt, dobře se prodávají a samozřejmě, že valná většina lidí nebude přemýšlet, při dnešním způsobu života, jak je vhodně kombinovat a nejíst jen jednostranně to, co považují za chutné a rychle zpracovatelné jídlo. Asi nebude vhodné kombinovat mezi sebou jídla, která, každá za sebe, mají nějaký nedostatek nebo nadbytek látek, které mohou navodit při delším a jednostranném pojídání stavy úzkosti či nevolnosti. Takže není od věci, když maso se kombinuje se zeleninou, jogurt se nekombinuje trvale s vločkami, které obsahuje musli nebo corn flakes apod. Je zřejmé, že se budeme muset nad stravováním zamyslet, v něčem se omezit, něco se přiučit a smířit se s tím, že ne všechno, co si myslíme, že je dobré, je také zdravé. Nicméně, lidé jedí to, co mají zrovna po ruce, aby zahnali pocit hladu, který může také způsobovat stres. Je to běh na dlouhou trať upravit svou psychiku, dát do pořádku stravování i své vztahy k sobě samotným. A přeci přesto, co zažíváme, co je okolo nás i v nás díky vlivům, které na nás doléhají, je naše osobní spokojenost, vyrovnanost a zdraví vůbec to nejdůležitější. A mnoho lidí nebude se mnou souhlasit &#8230;</p>
<p>Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.tretivek.cz/201202/vime-co-jime-a-proc/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Ochrana kloubů je důležitá v každém věku</title>
		<link>http://www.tretivek.cz/201201/ochrana-kloubu-je-dulezita-v-kazdem-veku/</link>
		<comments>http://www.tretivek.cz/201201/ochrana-kloubu-je-dulezita-v-kazdem-veku/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 30 Jan 2012 04:00:06 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Šéfredaktorka</dc:creator>
				<category><![CDATA[ZDRAVÍ]]></category>
		<category><![CDATA[důchod]]></category>
		<category><![CDATA[důchodce]]></category>
		<category><![CDATA[důchodkyně]]></category>
		<category><![CDATA[penze]]></category>
		<category><![CDATA[senior]]></category>
		<category><![CDATA[staří]]></category>
		<category><![CDATA[stárnutí]]></category>
		<category><![CDATA[starobní]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.tretivek.cz/?p=9871</guid>
		<description><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/images/externi/otychova/klouby.jpg" alt="" /></td>
<td> </td>
<td><small>Autor článku: Tomáš Iľko</small>
Bolestmi kloubů a jejich onemocněním trpí v posledních letech čím dál tím častěji také mladí lidé. Příčinou může být genetická dispozice, nesprávná životospráva, sportování nebo jde o následek úrazu.</td>
</tr>
</tbody></table>
]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/images/externi/otychova/klouby.jpg" alt="" /></td>
<td> </td>
<td><small>Autor článku: Tomáš Iľko</small><br />
Bolestmi kloubů a jejich onemocněním trpí v posledních letech čím dál tím častěji také mladí lidé. Příčinou může být genetická dispozice, nesprávná životospráva, sportování nebo jde o následek úrazu.</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p><strong><em>Jedním z nejrizikovějších období pro úrazy, které mohou mít za následek i trvalejší postižení kloubů, jsou zimní měsíce kvůli sezonním sportům, jako je lyžování či bruslení. Důležitá je proto prevence.</em></strong></p>
<p><strong><em> </em></strong></p>
<p>Zvýšená fyzická námaha vede k vyšší tvorbě reaktivních forem kyslíku. Nadbytek kyslíkových radikálů v organizmu způsobuje oxidační poškození bílkovinných struktur a ty pak mohou být příčinou zánětu některých tkání. Nejčastěji jsou tomuto riziku vystaveni zejména ti, kteří aktivně provozují nějaký druh sportu. Rekreační sportovci, kteří nejsou dlouhodobě trénováni na vyšší fyzickou námahu, kterou musí vynaložit při svém pobytu na horách, si mohou snadno způsobit úrazy končetin a kloubů. Jednou z prevencí před takovými úrazy může být zvýšený přísun vitaminů (vitamin C, beta-karoten, vitamin E) a rostlinných antioxidantů (např. flavonoidy a barevné pigmenty), které mají antioxidační účinek. </p>
<p> </p>
<p>Jednou z doporučovaných prevencí je také zvýšený příjem některých nutraceutik, jako např. pojivových bílkovin (kolagen, elastin), mukopolysacharidů (chondroitin) nebo jednotlivých cukerných komponent (glukosamin), a to zejména v kombinaci s nutraceutiky s protizánětlivým účinkem. Jde především o omega-3 polynenasycené mastné kyseliny eikosanovou a dokosahexaenovou a metylsulfonylmetan. „Všechny tyto látky lze získat ze správně zvoleného složení denní stravy, jako např. z dostatku ovoce bohatého na barevné pigmenty (borůvky, brusinky, maliny), rybích produktů a zeleniny. U zvýšené fyzické aktivity pak obohacením diety vhodně vybranými doplňky stravy,“ dodává MUDr. RNDr. Vilím Šimánek, DrSc.</p>
<p> </p>
<p><strong>Přehled účinných látek obsažených v kvalitních kloubních preparátech:</strong></p>
<ul>
<li><strong>Glukosamin sulfát</strong> – látka nezbytná pro syntézu komplexních sacharidů v kloubní tekutině a vazivu, má protizánětlivý a analgetický účinek.</li>
<li><strong>Chondroitin sulfát</strong> – mukopolysacharid zabezpečující elasticitu a dlouhodobou funkčnost chrupavky.</li>
<li><strong>MSM (metylsulfonylmetan)</strong> – látka s analgetickými a protizánětlivými účinky.</li>
<li><strong>Esterifikované mastné kyseliny (Celadrin TM)</strong> – podporují zdraví a pohyblivost kloubů,  potlačují zánět.</li>
<li><strong>Aminokyseliny</strong> – mají pozitivní vliv na kvalitu kloubů, kostí a chrupavek.</li>
<li><strong>Vápník a hořčík</strong> – účinně zabraňují řídnutí kostí (osteoporóze).</li>
</ul>
<p> </p>
<p>Bolest kloubů může být způsobena řadou faktorů. Pro stanovení diagnózy a následné léčby je vhodné navštívit lékaře. Bolest kloubů může signalizovat také jiné zdravotní potíže, jako např. dnu, metabolická onemocnění či infekci nebo zánět.</p>
<p>Autor:Tomáš Iľko, Foto: Internet</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.tretivek.cz/201201/ochrana-kloubu-je-dulezita-v-kazdem-veku/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Vliv pohybu na vývoj jedince – sport jako život „nanečisto“</title>
		<link>http://www.tretivek.cz/201201/vliv-pohybu-na-vyvoj-jedince-%e2%80%93-sport-jako-zivot-%e2%80%9enanecisto%e2%80%9c/</link>
		<comments>http://www.tretivek.cz/201201/vliv-pohybu-na-vyvoj-jedince-%e2%80%93-sport-jako-zivot-%e2%80%9enanecisto%e2%80%9c/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 20 Jan 2012 03:55:23 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Šéfredaktorka</dc:creator>
				<category><![CDATA[ZDRAVÍ]]></category>
		<category><![CDATA[důchod]]></category>
		<category><![CDATA[důchodce]]></category>
		<category><![CDATA[důchodkyně]]></category>
		<category><![CDATA[penze]]></category>
		<category><![CDATA[senior]]></category>
		<category><![CDATA[staří]]></category>
		<category><![CDATA[stárnutí]]></category>
		<category><![CDATA[starobní]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.tretivek.cz/?p=9824</guid>
		<description><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/images/externi/otychova/cviceni.jpg" alt="" /></td>
<td> </td>
<td><small>Autorka článku:Marian Jelínek, Kamila Jetmarová </small>
Pohyb byl součástí života od nepaměti. Už od pravěku bylo nutné se hýbat, aby si člověk zajistil potravu a nezemřel.</td>
</tr>
</tbody></table>
]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/images/externi/otychova/cviceni.jpg" alt="" /></td>
<td> </td>
<td><small>Autorka článku:Marian Jelínek, Kamila Jetmarová </small><br />
Pohyb byl součástí života od nepaměti. Už od pravěku bylo nutné se hýbat, aby si člověk zajistil potravu a nezemřel. To, že dnes máme vše doslova na talíři a pro přežití se nemusíme ani pohnout neznamená, že to je pro nás to nejlepší.</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p>To, že dnes máme vše doslova na talíři a pro přežití se nemusíme ani pohnout neznamená, že to je pro nás to nejlepší.<br />
Ve starověku byl pohyb brán jako součást kultovních a rituálních obřadů. Ze 4. tisíciletí před Kristem pocházejí první důkazy o pohybu, který nesouvisel s nutností k obživě, ale také k radosti. Právě z této doby se nám dochovalo mnoho důkazů o existenci dětských pohybových her. V antickém Řecku se setkáváme poprvé s termínem kalokagathie, což je harmonie těla a ducha – možná právě odtud pochází v přenesené formě rčení ve zdravém těle, zdravý duch. Roku 776 před naším letopočtem se konají první olympijské hry. Sportem se v té době zabývají nejen muži, ale do gymnasií (římské tělocvičny) mají přístup i ženy a otroci, což je důkazem, že již tenkrát bylo velice důležité starat se nejen o ducha, ale také o tělo. Ve středověku byl sport nahrazen válkami a bojem o život. Až s objevením Ameriky v roce 1492 vstupujeme do období novověku, kdy s nástupem humanismu se lidstvo opět navrací k antickým ideálům. Od té doby uplynulo mnoho času a my se nyní opět snažíme najít ztracenou rovnováhu pomocí zdravého životního stylu.</p>
<p>Pozitivní vliv sportu na kvalitu života je nepopiratelný, stejně tak nepopiratelný je i vliv okolí na vytvoření vztahu dítěte ke sportu a k pohybu. Člověk je savec, který je po narození nejdéle závislý právě na svém okolí (nejčastěji na rodičích). Po dobu 9 měsíců těhotenství vzniká mezi plodem a matkou naprosto ojedinělý vztah. Dítě zde nachází jistotu a bezpečí, kterou se po porodu snaží stále hledat. Právě tato ztracená potřeba jistoty je často to, co nás v životě žene k dalšímu a dalšímu hledání. Hledáme ji v rodině, mezi přáteli, v náboženství, sektách, ale dokud ji nenajdeme sami u sebe, naše hledání nikdy neskončí. Právě sport je jednou z cest, která nás sama k sobě přivádí. Maminka je po dlouhou dobu pro dítě jediné pojítko s vnějším světem, které má a jejím hlavním úkolem ve výchově je naučit dítě, jak dosáhnout ztracenou celistvost. Pouhými příkazy s negativním nádechem: „ nezlob, nekřič, nevztekej se…“ dáváme nějaký abstraktní návod, který je pro dítě nesmírně matoucí. Dítě potřebuje prožitek života a sport je tou oblastí, která nám skýtá možnost právě tohoto prožitku.</p>
<p>Sport je fenomén současné doby. V současném světě, který se vyznačuje především svou klipovostí, povrchností, rychlostí, extrémním tlakem na výkon ve všech směrech, ve světě, kde si většina z nás přeje vše formou instant a easy, se člověk, který neumí odolávat těmto tlakům a především krizovým situacím, často „ztrácí“. Ztrácí kontakt s realitou ale především sám se sebou. Přibývá psychosomatických a civilizačních chorob a bohužel i sebevražd. Je málo cest, jak do této „životní džungle“ připravit jedince. A právě v tom spočívá fenomenalista sportu. Může zmírnit, možná i napravit, výše uvedené negativní civilizační dopady jak na fyzický tak i psychický vývoj a stav dítěte.</p>
<p>Vnímám sport jako život nanečisto! Kde jinde máte takový tlak na výkon, kde jinde máte tlak na herní, taktickou i morální disciplínu, kde jinde se musíte vyrovnat a poučit z porážek? A co emoce? Výborný sluha ale proradný pán! Jejich rychlé střídání a vysoké amplitudy změn, jejich ovládání, respektive pomyslné otáčení jejich polarity z minusu do plusu&#8230; To vše nám sport nabízí jako jakási životní zkušební a testovací laboratoř.</p>
<p>Všeobecně známé jsou pozitivní dopady sportu na fyzický stav jedince. V době, kdy blahobyt a požitkářství se stávají závislostí, kdy nadváha, plochonoží a vadné držení těla je normalitou a obezita není výjimkou, kdy životním stylem je plná lednice a televizor, vzrůstá potřeba pohybu a sport se stává nutností.<br />
Nelze ani přehlédnout integrační, chcete-li socializující faktory sportu. Podrobněji bych se chtěl zmínit o faktoru, který já považuji za stěžejní. Jedná se mi o vytváření emoční vazby dítěte k činnosti a ne pouze k cíli. „Chceš být hokejistou, nebo hrát hokej?“, mít rád hokej a ne peníze, které hokejista vydělává. Milovat hru a ne atributy hokejisty. Kdo miluje činnost, kterou dělá, výsledek a atributy se vždy dostaví! Kdo miluje více atributy nad činností, nic nedokáže! To platí nejen ve sportu, umění ale i v jiných běžných lidských činnostech. Tato myšlenka má v sobě i etický rozměr, který vnímáme dnes a denně kolem sebe. Čeho je schopný člověk, který je příliš jednostranně zaměřený na cíl, na penězi kvantifikovatelný výkon? Jakých podvodů se dopouštíme ve jménu splnění takovýchto snů? Tlak na výkon je v současné době ve všech směrech tak enormní, že kvůli němu mnozí často překračují hranice morálky a zákona. Chceš být politikem z důvodů výhod a jiných atribut, které ti tato role přináší nebo tě politika naplňuje svou činností být prospěšný občanům? Jak mě může těšit vítězství, pokud podplatím rozhodčího? A vidíte, mnohé to těší a nejen ve sportu ale bohužel i v životě&#8230;.</p>
<p>To vše lze ve „škole života“, kterou pro mne sport je, ukázat a děti. Pomocí pohybových aktivit v tomto duchu vychovávat a připravovat na život opravdový.<br />
Možná nastala doba, kdybychom se opět měli více zamyslet nad slovem kalokagathia</p>
<p>Autor:PhDr. Marian Jelínek, autor publikací o psychologii sportu<br />
Ing. Mgr. Kamila Jetmarová, sportovní psycholožka</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.tretivek.cz/201201/vliv-pohybu-na-vyvoj-jedince-%e2%80%93-sport-jako-zivot-%e2%80%9enanecisto%e2%80%9c/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jdi od toho koně dál, ať tě nekopne</title>
		<link>http://www.tretivek.cz/201201/jdi-od-toho-kone-dal-at-te-nekopne/</link>
		<comments>http://www.tretivek.cz/201201/jdi-od-toho-kone-dal-at-te-nekopne/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 12 Jan 2012 04:00:59 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Šéfredaktorka</dc:creator>
				<category><![CDATA[ZDRAVÍ]]></category>
		<category><![CDATA[důchod]]></category>
		<category><![CDATA[důchodce]]></category>
		<category><![CDATA[důchodkyně]]></category>
		<category><![CDATA[penze]]></category>
		<category><![CDATA[senior]]></category>
		<category><![CDATA[staří]]></category>
		<category><![CDATA[stárnutí]]></category>
		<category><![CDATA[starobní]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.tretivek.cz/?p=9416</guid>
		<description><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/images/externi/otychova/kun.jpg" alt="" /></td>
<td> </td>
<td><small>Autorka článku: JUDr. Irena Novotná</small>
To mi říkával dědeček, když zapřahal do bryčky, (i když měl auto) a já jsem zvědavě přihlížela a chtěla jsem si také šimlíka pohladit. Ale to se nesmělo. Nesmělo se chodit ke slepicím, když kvočny seděly na vejcích, stát vedle někoho, kdo řeže motorovou pilou, mluvit na někoho, kdo zrovna sekyrou rozsekává velký špalek anebo se motat kolem babičky či kuchařky, když nosí hrnce z horkou vodou a nebo vaří na rozpálené plotně.</td>
</tr>
</tbody></table>
]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/images/externi/otychova/kun.jpg" alt="" /></td>
<td> </td>
<td><small>Autorka článku: JUDr. Irena Novotná</small><br />
To mi říkával dědeček, když zapřahal do bryčky, (i když měl auto) a já jsem zvědavě přihlížela a chtěla jsem si také šimlíka pohladit. Ale to se nesmělo. Nesmělo se chodit ke slepicím, když kvočny seděly na vejcích, stát vedle někoho, kdo řeže motorovou pilou, mluvit na někoho, kdo zrovna sekyrou rozsekává velký špalek anebo se motat kolem babičky či kuchařky, když nosí hrnce z horkou vodou a nebo vaří na rozpálené plotně.</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p>A taky lítat tam, kde jezdila auta, nebo zemědělské stroje, když se vozily z lesa klády naložené na vozy, někde se potulovat blízko rybníka anebo ochutnávat bobule, co kolem rostou. Babičky, prababičky, pratety a dědečkové nás učili bezpečnost v prostředí, kde se pohybujeme a dost citelně nás trestali, když jsme něco prováděli, co jsme měli zakázáno. Je to nějaká historie? Ne, psal se rok 1964 !!!   Ale mimo prázdniny jsem byla ve městě &#8211; vyrostla jsem v Hradci Králové. Tam zase bylo nebezpečné se pohybovat kolem, jinak magického Labe, přecházet ve městě vozovky, i když tam nebýval zase takový provoz, pohybovat se v blízkosti lešení, když se opravovaly domy a bavit se s cizími lidmi &#8230;</p>
<p><strong>A prostředí, v kterém se pohybujeme se změnilo &#8230;</strong></p>
<p>Ne, že bylo bezpečnější, ale naopak, je mnohem dramatičtější. Ale když čtu zprávy, že nějakou rodinu porazil autobus, že někdo vylezl z auta na dálnici za provozu a byl přejíždějícími vozy smeten a usmrcen, že někdo spadl v zimě ze skály a zabil se, že nějaké dítě přebíhalo silnici a usmrtil ho projíždějící nákladní vůz, nejenže cítím soucit a lítost nad obětmi i těmi, kdo v tu chvíli drželi v ruce volant, ale napadá mne, jestli někdo v posledních letech slyšel něco o tom, co je to bezpečný pohyb a kdy se vydává do nebezpečí a rizika těžkého úrazu nebo usmrcení.</p>
<p><strong>&#8230; dámy, co vedou tak důležitou řeč, že zapomínají vstoupit na přechod &#8230;</strong></p>
<p>Paní Janečková (fiktivní osoba) přechází vozovku mimo přechod. Paní Lhotová (fiktivní osoba) ji uvidí na chodníku a běží za ni s tak úžasnými novinkami,  že se ani neráčí podívat, jestli nejede náhodou zprava nebo zleva nebo z obou stran auto. A v tu chvíli jsou nejen ony samy v nebezpečí úrazu nebo zabití, ale také posádky vozů, které na ně blikají a troubí. Místo, aby rychle přešly, tak se zastaví uprostřed vozovky a diví se, co se děje. Padla nějaká ostřejší slova ze strany řidičů, řekla bych skoro na žalobu. Když přešly, ještě se nějakou dobu dívaly &#8222;za těmi sprosťáky&#8220; a kroutily hlavami. To je teda svět, co si ti mladí všechno nedovolí! <img src='http://www.tretivek.cz/wp-includes/images/smilies/icon_smile.gif' alt=':)' class='wp-smiley' /> ) Byla jsem toho svědkem, a ony jsou původkyněmi mého článku.</p>
<p><strong>&#8230; lidé se vrhají pod tramvaje, protože je jim každá minuta drahá</strong></p>
<p>Lidé vystupují z tramvaje a nečekají, až odjede, aby mohli přejít na druhou stranu ulice, k obchodům. Vrhnou se hned před čelní část tramvaje, na kolejiště a ani se nepodívají, jestli z druhé strany zatím nepřijíždí v protisměru jiná tramvaj. Ta zazvoní. Lidé se leknou, zastaví se v chůzi, a v tu chvíli se ta, u které ještě stojí,  začne rozjíždět &#8230; no, dál radši nebudu tu situaci popisovat, ale za takové ohrožení provozu veřejných dopravních prostředků bych chodcům sázela pokuty. Jestli přejdou o minutu dřív s rizikem usmrcení anebo počkají tu minutu, než se uvolní kolejiště &#8211; to nehraje objektivně roli, ale pro ně ano, protože je víc zajímá řeznictví a cukrárna, kam pílí, než vlastní život.</p>
<p><strong>Všetečné dětské prstíky, nápadité hlavičky, a co z toho může vzejít</strong></p>
<p>Myslím si, že by se rodiče měli více soustředit na výchovu dětí ohledně jejich vlastní bezpečnosti. Nenechávat je samotné, kde jsou elektrické přístroje v jejich dosahu, nebo vařící voda na sporáku, lékovky, co se ledabyle válí v kuchyni na stole, v koupelně nebo na stole v obýváku. Dále nože, nůžky, špičaté předměty, odhozené rozpletené svetry s jehlicemi, háčky na ruční práce, jehly, co se všude povalují, krabička s hřebíky, kterou nikdo neuklidil, ač všechny obrazy již krásně visí na zdech, mokré podlahy v kuchyni, v předsíni a koupelně, romantické hořící svíčky v jejich dosahu, kabely a dráty, a jiné záludnosti.</p>
<p><strong>&#8230; hračky podobné přístrojům, bonbóny podobné lékům</strong></p>
<p>Dětem se nejen musí pořád vysvětlovat dokola (jakož i starším lidem a některým mladým), co je to vlastní bezpečnost, proč se něco nesmí a nebo nemá, ale, bohužel, je třeba po sobě všechny takové věci uklízet z jejich dosahu. Bohužel tedy pro ty, kteří mají upřené oči na monitory a právě s někým chatují, zatímco jejich dítka ve vedlejších místnostech pustoší byt a prohlížejí si věci, které se všude povalují, protože neví, co to je, ale je to zajímavé. Tak zajímavé, že to nejdřív strčí do pusy. Nevím, koho napadlo dělat bonbóny podobné lékům! Nebo hračky, které se podobají nebezpečným věcem v reálu. To by jim někdo musel vysvětlit, že tohle je hračka a to zase věc, s kterou smí pracovat pouze maminka nebo tatínek. To nejsou mé výmysly, to je skutečnost. Bohužel! Pak se něco stane a je hádka tak na rozvod. Kdo vlastně měl na dítě dávat pozor? No, všichni, kdo se bytě pohybují.</p>
<p><strong>Malí pyromané</strong> </p>
<p>Musím vyprávět, v této souvislosti, zvlášť jeden příběh, pro uvědomění si, že s dětmi není žádná legrace, když je ztratíte na chvíli z očí. Dvojčata. Pětiletí chlapci. Nebezpeční, jak neřízená střela, když jsou sami. Jinak chytří, hodní, povídaví, zábavní, když jsou v kolektivu rodiny a známých. Věrní diváci televizních pořadů, sběrači informací a trochu také malé drbny.</p>
<p><strong>&#8230;. asi z nich budou hasiči, myslí si rodina</strong></p>
<p>Mají zálibu v ohníčcích všeho druhu. Několikrát dostali na zadek, že si schovávají sirky do různých skrýší. Ale oni asi nebudou hasiči až vyrostou, jak jim to předpovídají. Spíš agenti, počítám. To se projevilo brzy po tom, co je tatínek vyplatit zase za nějaké odcizené sirky, které si schovali do své &#8222;mrtvé schránky&#8220;, kterých mají více, jak mi pak vyprávěl. Právě dostavěli krásnou vilku, je před vánocemi. Babička ještě nedorazila na hlídání, oba měli nastoupit službu, protože každý z nich pracuje v jiném zdravotnickém zařízení. A jak tak běhali po domě a chystali se, jejich malá domácí štěstíčka se vytratila.</p>
<p><strong>&#8230; ne hasiči, ale tajní agenti</strong></p>
<p>Šli se podívat na ten nový kotel, co měl včera tatínek zapálit. Jak mu maminka vyčítala, že neumí ani zapálit kotel a že se nebude koupat ve studené vodě. Mezitím přijela babička, všichni ji vítali, mezitím se oblékali a najednou babička prohodí, že cítí nějaký kouř. Všichni začali větřit a tatínek běžel hned po pachu a objevil je v kotelně. Tam už pomalu hořelo! Všude byl rozsypaný prášek na praní, děti usmolené, ještě však nepřidušené. Všem došlo, že se snažily něco zapálit, pak se lekly a začaly hasit Arielem oheň, jak to viděly v televizi (přeci hasili nějakým práškem, ne?),  a tím ho vlastně posílily. Novému domu po kolaudaci neposloužily. Už bylo pozdě je trestat, jen dát věci do pořádku &#8211; hlavně, že nevybuchl plynový kotel. A bylo po vánocích. A tak babička je musí chodit hlídat, občas vznese kritické slovo do prostoru a je tam pořád dusno, i když je dům už v pořádku a krásně uklizený. Ale ti dva agenti už dostali školení a přestali krást sirky. Rodiče je konečně zaměstnali jinými věcmi a začali si jich pořádně všímat.</p>
<p><strong>Prevence  a až pak  Intergrovaný záchranný systém</strong></p>
<p>Asi bychom měli začít brát bezpečnost a ochranu hodně vážně. U starších lidí, kteří nedoslýchají nebo špatně vidí či mají psychické potíže, u mladších lidí, kteří nemají návyk sami, natož, aby ho pěstovali u svých dětí, lidí středního věku, zatížených starostmi a třeba i nemocemi, kteří nemají dost velký postřeh, a všech lidí, kteří se neumí soustředit a vybírat si, co je prioritní. Jestli telefonovat na přechodu a nebo dávat pozor, aby nevlítli pod auto, když se nedívají kolem sebe. Určitě by například pomohlo, aby místo reklam a všelijakých nabídek obchodních center chodily do schránek brožurky s touto tématikou, které by vydávali příslušné organizace. A samy uspořádaly nějakou veřejnou přednášku anebo využívaly k tomu televizi a rozhlas. Ta obecná ztráta sebezáchovy mi nejde vůbec na rozum!</p>
<p>Nedá se nic dělat, než začít přemýšlet, jak si tyto věci nejen uvědomovat, ale také pro to udělat maximum. Dřív, než se něco stane, co se nedá napravit.</p>
<p>Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.tretivek.cz/201201/jdi-od-toho-kone-dal-at-te-nekopne/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Čtyřkombinace pro vaše zdraví</title>
		<link>http://www.tretivek.cz/201201/ctyrkombinace-pro-vase-zdravi/</link>
		<comments>http://www.tretivek.cz/201201/ctyrkombinace-pro-vase-zdravi/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 06 Jan 2012 04:00:47 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Šéfredaktorka</dc:creator>
				<category><![CDATA[ZDRAVÍ]]></category>
		<category><![CDATA[důchod]]></category>
		<category><![CDATA[důchodce]]></category>
		<category><![CDATA[důchodci]]></category>
		<category><![CDATA[penze]]></category>
		<category><![CDATA[senior]]></category>
		<category><![CDATA[staří]]></category>
		<category><![CDATA[stárnutí]]></category>
		<category><![CDATA[starobní]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.tretivek.cz/?p=9680</guid>
		<description><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/images/externi/otychova/refit.jpg" alt="" /></td>
<td> </td>
<td><small>Autorka článku: Jana Kratochvílová </small>
Bolí vás záda a klouby, či sportujete a někdy si namůžete svaly? Teď už nemusíte pracně shánět zvláštní přípravek na každou bolístku. Ve speciálním balíčku s výrobky Refit naleznete vše potřebné. Od Koňského balsamu přes Refit Ice gel s mentholem a Opodeldok hřejivý až po masážní hvězdici, která pomůže uvolnit zatuhlé svaly.</td>
</tr>
</tbody></table>
]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/images/externi/otychova/refit.jpg" alt="" /></td>
<td> </td>
<td><small>Autorka článku: Jana Kratochvílová </small><br />
Bolí vás záda a klouby, či sportujete a někdy si namůžete svaly? Teď už nemusíte pracně shánět zvláštní přípravek na každou bolístku. Ve speciálním balíčku s výrobky Refit naleznete vše potřebné. Od Koňského balsamu přes Refit Ice gel s mentholem a Opodeldok hřejivý až po masážní hvězdici, která pomůže uvolnit zatuhlé svaly.</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p>Ve speciálním balíčku si každý člen domácnosti najde to, co jeho tělo právě potřebuje. Během okamžiku se tak můžete zahřát, osvěžit, uvolnit či se nechat namasírovat. A zoufáte-li, že si nevíte rady s dárkem pro babičku či dědečka, pak vězte, že jste právě nalezli to pravé řešení. </p>
<p><strong>Vše v jednom balíčku</strong></p>
<p>Skořice obsažená v Opodeldoku hřejivém podpoří krevní oběh a příjemně rozehřeje svaly. Zázvor zmírní bolest a záněty při artritidě a směsice extraktů z rozmarýny lékařské a levandule lékařské uleví od bolesti kloubů a svalů a pomůže při revmatismu. Koňský balsam vyrobený podle tradiční švýcarské receptury je plný blahodárných bylinek a najde využití při bolestech svalů, kloubů, šlach a páteře. Tento balzám v sobě zahrnuje unikátní rašelinový extrakt (Humic Acid), který přípravku propůjčuje velmi silné účinky. Refit Ice gel skvěle pomůže na unavené a namožené svaly, osvěží je a urychlí jejich regeneraci. Tuto vyváženou kombinaci přípravků vhodně doplňuje masážní hvězdice, jež poskytne okamžité uvolnění bolavým svalům. Masáž hvězdicí je vhodné provádět přes oděv kdykoliv během dne.</p>
<p>Přípravky se vtírají 3x až 4x denně nebo dle potřeby na postižená místa. Výrobky nemají žádné vedlejší účinky, nezatěžují organismus, snadno se vstřebávají a nezanechávají mastný film.</p>
<p>Dárkový balíček, který obsahuje Refit Ice gel s mentholem 230 ml, Opodeldok hřejivý 200 ml, Refit Koňský balsam 230 ml a masážní hvězdici, lze od konce listopadu volně zakoupit v lékárnách nebo na internetových stránkách www.bolivaszada.cz. Před použitím je nutno si přečíst informace na výrobku. Doporučená cena za balení je 399 Kč.</p>
<p>Více informací na www.bolivaszada.cz</p>
<p>Autor: Jana Kratochvílová, Foto: Internet</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.tretivek.cz/201201/ctyrkombinace-pro-vase-zdravi/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Vánoce s hudbou</title>
		<link>http://www.tretivek.cz/201112/vanoce-s-hudbou/</link>
		<comments>http://www.tretivek.cz/201112/vanoce-s-hudbou/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 31 Dec 2011 04:00:37 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Šéfredaktorka</dc:creator>
				<category><![CDATA[ZDRAVÍ]]></category>
		<category><![CDATA[ZÁBAVA]]></category>
		<category><![CDATA[důchod]]></category>
		<category><![CDATA[důchodce]]></category>
		<category><![CDATA[penze]]></category>
		<category><![CDATA[senior]]></category>
		<category><![CDATA[senioři]]></category>
		<category><![CDATA[staří]]></category>
		<category><![CDATA[stárnutí]]></category>
		<category><![CDATA[starobní]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.tretivek.cz/?p=9648</guid>
		<description><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/images/externi/otychova/hladovevanoce.jpg" alt="" /></td>
<td></td>
<td><small>Autor článku: Montrealer</small>
<div>Štědrý den jsem jako posledních 20 let strávil sám, jen ve společnosti počítače, na známém serveru YouTube. Našel jsem tam spoustu starých českých písniček a chtěl bych se se čtenáři podělit o zkušenosti s tímto serverem.</div></td>
</tr>
</tbody></table>
]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/images/externi/otychova/hladovevanoce.jpg" alt="" /></td>
<td></td>
<td><small>Autor článku: Montrealer</small></p>
<div>Štědrý den jsem jako posledních 20 let strávil sám, jen ve společnosti počítače, na známém serveru YouTube. Našel jsem tam spoustu starých českých písniček a chtěl bych se se čtenáři podělit o zkušenosti s tímto serverem.</div>
</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<div>Zhruba před rokem napsala JUDr. Irena Novotná obsáhlý seriál článků o hudbě, zejména o té poněkud historické. Konkrétní odkazy (například na známý kanál YouTube) se však ve jmenovaném seriálu objevovaly jen sporadicky. Jenže právě YouTube je pravděpodobně tím nejlepším zdrojem hudby 30. a 40. let. Musíme však vědět, jak ji na YouTube efektivně hledat. YouTube je totiž vlastněna gigantem jménem Google a jeho vyhledávání je v YouTube samozřejmě použito.</div>
<div>Co a jak tedy na YouTube vyhledávat? Můžeme jistě hledat podle jména zpěváka nebo jména orchestru. Jméno &#8222;R.A.Dvorský&#8220; nám zaručí spoustu výsledků, &#8222;Melody Boys&#8220; také. Lze samozřejmě zadat i jména známých kapelníků, např. &#8222;Jaroslav Malina&#8220; nebo &#8222;Dol Dauber&#8220; nebo jména skladatelů či textařů: &#8222;Josef Stelibský&#8220; nebo &#8222;Jarka Mottl&#8220;. K tomu poznamenávám, že ve vyhledávání pomocí Google dává uvedení dvouslovních jmen do uvozovek jednoznačnější výsledky.</div>
<div>Já však doporučuji hledat na YouTube také podle přezdívek jednotlivých uploaderů. Kdo to jsou ti uploadeři? Jsou to přezdívky lidí, kteří mají ke staré hudbě vztah a sami na YouTube nahráli spoustu písniček, většinou ze starých šelakových desek, protože v tehdejší době jiné záznamové techniky neexistovaly. Uvedu některá jména, která mi přinesla množství nahrávek:</div>
<div>Brichy2</div>
<div>Phony78</div>
<div>Malesten</div>
<div>HenryTheDuke</div>
<div>Zdenka635</div>
<div>Car44los19</div>
<div>Pod jménem Brichy2 se skrývá známý advokát JUDr Tomáš Břicháček, který má i svoji stránku a svůj blog, věnovaný nejen historické hudbě, ale i právnickým problémům. Nakonec je to jeho povolání:</div>
<div>http://brichacek.blog.idnes.cz/</div>
<div>http://www.cs-retromusic.net/</div>
<div>Zdá se mi též vhodné nějak zajistit, abychom měli hudbu, která se nám na YouTube líbí, kdykoliv k dispozici na svém počítači. K tomu slouží programy pro stahování hudby z YouTube. Je to například Free Youtube to Mp3 Converter. Je od americké firmy www.DVDVideosoft.com ale jak tuto stránku, tak i její produkty lze provozovat i v němčině a v ruštině, pokud nás v životě nikdy nepotkala výuka angličtiny. Program lze stáhnout např. z německy píšící stránky:</div>
<div>http://www.dvdvideosoft.com/de/products/dvd/Free-YouTube-to-MP3-Converter.htm</div>
<div>v ruštině to bude odsud:</div>
<div>http://www.dvdvideosoft.com/ru/products/dvd/Free-YouTube-to-MP3-Converter.htm</div>
<div>nebo konečně v angličtině:</div>
<div>http://www.dvdvideosoft.com/products/dvd/Free-YouTube-to-MP3-Converter.htm</div>
<div>Stažený program je zapotřebí do počítače nainstalovat. Provede se to tak, že se stažený program prostě spustí, čímž se instalace provede a na ploše monitoru se nám po úsoěšné instalaci objeví ikona Free Youtube to Mp3 Converter.</div>
<div>Využití Converteru je následující: pokud se nám na YouTube nějaká písnička líbí, zkopírujeme adresní řádek internetového prohlížeče do okna Convereru a spustíme stahování. To pak probíhá nezávisle na poslechu písničky.</div>
<div>Autor: Montrealer, Foto: Internet</div>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.tretivek.cz/201112/vanoce-s-hudbou/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Na jídle můžeme hodně ušetřit a jíst zdravě</title>
		<link>http://www.tretivek.cz/201112/na-jidle-muzeme-hodne-usetrit-a-jist-zdrave/</link>
		<comments>http://www.tretivek.cz/201112/na-jidle-muzeme-hodne-usetrit-a-jist-zdrave/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 27 Dec 2011 04:00:56 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Šéfredaktorka</dc:creator>
				<category><![CDATA[ZDRAVÍ]]></category>
		<category><![CDATA[důchod]]></category>
		<category><![CDATA[důchodce]]></category>
		<category><![CDATA[penze]]></category>
		<category><![CDATA[senior]]></category>
		<category><![CDATA[staří]]></category>
		<category><![CDATA[stárnutí]]></category>
		<category><![CDATA[starobní]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.tretivek.cz/?p=9389</guid>
		<description><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/images/externi/otychova/meal.jpg" alt="" /></td>
<td> </td>
<td><small>Autorka článku: JUDr. Irena Novotná</small>
Životní styl v naší zemi je otřesný, což je vidět na procentu lidí, které mají vážné zdravotní problémy s trávicím ústrojím. Je i ve své škodlivosti přitom finančně náročný, protože mnoho nepřemýšlíme o tom, co jíme, ale potřebujeme se rychle nasytit po náročném dni, kdy jsme neměli čas si skočit na oběd nebo nám přešla na jídlo chuť z rozčilení či návalu stresu.</td>
</tr>
</tbody></table>
]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/images/externi/otychova/meal.jpg" alt="" /></td>
<td> </td>
<td><small>Autorka článku: JUDr. Irena Novotná</small><br />
Životní styl v naší zemi je otřesný, což je vidět na procentu lidí, které mají vážné zdravotní problémy s trávicím ústrojím. Je i ve své škodlivosti přitom finančně náročný, protože mnoho nepřemýšlíme o tom, co jíme, ale potřebujeme se rychle nasytit po náročném dni, kdy jsme neměli čas si skočit na oběd nebo nám přešla na jídlo chuť z rozčilení či návalu stresu.</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p>A najednou je klid, pohodička! A co uděláme? Sníme, co nám přijde pod ruku. A tak se opakuje den po dni a najednou přijdou potíže různého charakteru. Jak s nimi naložit, říkáme si a rozhodně to řešení nebude snadnou záležitostí &#8230;</p>
<p><strong>Strava lidí v současnosti</strong></p>
<p>Nemusí to být zrovna senioři, kteří jí velmi nezdravě a jí podřadná jídla, myslím, že opak je pravdou. Právě mladší lidé mají návyk jíst to, co jim chutná a na co byli zvyklí v mládí, to znamená: vlašský salát nebo jiný salát a rohlíky, měkké salámy a špekáčky, párky s chlebem, jiné uzeniny, tučné sýry, bílé pečivo, sladké jogurty a jiné &#8222;dobroty&#8220;. Většinou nejsou zvyklí si vařit, i když existují stovky receptur na jídla, která nejsou zdaleka tak kalorická, zdaleka ta plná nezdravých až velmi škodlivých látek a zdaleka tak těžko stravitelná. Domácí vaření se vytratilo z našich zvyklostí a tak jsme zdařile napodobili jiné země, které už využívají jen polotovary, konzervy anebo snadno dostupné potraviny, které se dají zhltat ještě cestou domů.</p>
<p><strong>Diety na hubnutí jsou většinou kontraproduktivní</strong></p>
<p>Možná, že si lidé jen málo uvědomují, v honbě za hubnutím, jak jejich organismus strádá a možná, že mnozí trpí podvýživou, aniž to vědí. Následky jsou pak patrné. Vypadávání vlasů, lámání nehtů, nezdravá barva kůže, vyrážky, nespavost a jiné daleko horší projevy. Pochybuji, že taková dieta na hubnutí obsahuje například nutné množství hořčíku, železa a jiných stopových prvků, jejichž nedostatek může být pro člověka doslova fatální. Stejně jako rovnováha vitamínů, zvláště vitamínů skupiny B, které dokáží chránit před depresí, demencí a virovými onemocněními, jako je například herpes. Hubnutí je výborný byznys pro ty, které ho propagují a přitom vlákniny, které jsou zastoupeny v těchto prostředcích, mohou mnoha lidem, kteří nemají v pořádku trávení, způsobit velké problémy. Je třeba mít stále na zřeteli, že ztráta důležitých stopových prvků a vitamínů nerozumnými, i když krátkodobě účinnými dietami, vážně poškozuje zdraví a posléze vyrovnání jejich hladiny stojí hodně peněz. A také času!</p>
<p><strong>Pečujme o své trávení a mysleme na následky špatného stravování</strong></p>
<p>Já si myslím, že jak lidé pečují o svůj vzhled a hygienu těla, tak by měli a úzkostlivěji pečovat o svůj trávicí trakt, který sice nevidí, pouze ho vnímají v podobě nejrůznějších potíží, jako je střevní potíže, bolesti žaludku, žlučníku, dvanácterníku a jiné problémy, nepočítaje v to vysoký krevní tlak, pro které velmi trpí. A přitom víme, že konzervy nemohou být a ani nesmějí být na pořadu dne, protože jejich obsah, ve valné většině jejich druhů, je pro organismus škodlivý tím, že obsahují, mimo potravinu ještě mnoho přídavných látek, které mohou na organismus působit škodlivě anebo již působí. Pokud mají lidé po mnoho let návyk takto, jak bylo výše popsáno, se stravovat, samozřejmě, že zavítají do obchodů a budou si kupovat i ty pomačkané konzervy a prošlé potraviny. jak se o nich nyní v tisku mluví, kupovat. Ale také budou tací, kteří si koupí pěkný sešit, udělají si plán na rozumné stravování se, obrní se proti zvyklostem svého nepořádného a trestuhodného životního stylu, spočítají si, kolik mohou za měsíc vydat za stravu a proti svým zvyklostem zařadí do svého jídelníčku obiloviny, zeleninu všeho druhu, ovoce všeho druhu, luštěniny všeho druhu, mléčné výrobky, méně masa, zpestří si jídlo vhodným kořením, přestanou tolik solit a sladit a budou jíst v menších dávkách vícekrát denně v klidu a pohodě.</p>
<p><strong>Ztratili jsme schopnost uměřenosti</strong></p>
<p>Sestavit si jídelníček, který současně naplní potřeby organismu, nezpůsobí tloustnutí a nespotřebuje většinu našich financí, je opravdu ohromně těžké při tom, jak jsme si zvykli se stravovat. Naprosto bezmyšlenkovitě a bezstarostně. A s nasazením pohodlí a s notnou dávkou nerozumu. Nejde přeci jen o kalorie! Jde o to, na co jsme si uzpůsobili chutě, a co nás stále honí si kupovat dokola stejná jídla. Jde totiž i o psychiku! Různá jídla nám nahrazují jiné ztráty.</p>
<p><strong>Strategie jídelníčku nám uspoří hodně peněz</strong></p>
<p>Je spousta druhů zeleniny, kterou lidé opomíjejí, ale přesto obsahuje mnoho důležitých látek a vitamínů, které podporují zdravé trávení a obsahují i prvky, o které se většinou šidíme. Z jednoho druhu zeleniny můžeme vařit spoustu pestrých jídel, ale je asi těžké si vytvořit návyk na vyhledávání způsobů přípravy a vaření. Ale naši předkové to dělali, i z důvodu, aby ušetřili a přitom nebyli hladem, jak jsme si též zvykli při našem životní stylu a pak se ládujeme večer před spaním, což je pro náš organismus to nejhorší a jsou i tací, kteří se v noci kradou k lednici, aby se dorazili nějakým dezertem. Rozmlsanost a přejídání nám dělá velké díry do rozpočtu, ale podle mého soudu je to také psychická záležitost! Následný pocit plnosti je již znamením špatného trávení a léčení pochroumaného trávicího traktu teprve udělá díru do rozpočtu. Proč o tom píši &#8211; za krátkou dobu jsem bohužel přišla o tři přátele, kteří zemřeli, také díky své nezkrotné životosprávě, na rakovinu tlustého střeva. A to je důvod, aby se člověk nad sebou zamyslel. Další důvod je to, že velmi mnoho peněz vynakládáme na kupování potravin, které nemají pro nás zase tak velkou stravovací hodnotu. A přitom, kdybychom si alespoň měsíc vedli záznamy, co jsme nakoupili, co snědli a kolik toho vyhodili ve zbytcích, to vyjádřili v penězích, pak bychom se zhrozili, jak zbytečně utrácíme.</p>
<p><strong>Kvantitu nahraďme kvalitou</strong></p>
<p>V naší oblasti se střídají roční období a každé období si vyžaduje svou strategii stravování. K tomu také nacházíme sezónní potraviny. Na jaře a na podzim potřebujeme stravu, která povzbuzuje imunitu, v létě a v zimě zase snižujme příjem tučných a sladkých jídel, protože v létě nás zatěžují a v zimě máme tendenci nabírat podkožní tuk. Naši předkové to znali a tak měli období půstu, kdy vařili postní jídla, období masopustu, kdy posilovali způsobem stravování hlavně játra a pak na svátky jedli pestrou stravu, složenou hlavně ze zeleniny a masa, Stačí nahlédnout do starých kuchařských knih. Měli více pohybu a také méně možností běhat do přeplněných supermarketů a kupovat si, co je napadlo. Do svého jídelníčku zařazovali ryby a hovězí maso, které mnohým lidem z jídelníčku zmizelo nebo drůbeží maso upravené na nejrůznější způsoby, ale hlavně polévky, které bývaly často hlavním pokrmem.</p>
<p>Pokud chceme ušetřit a nejíst podřadnou stravu, což nám hrozí, je dobré se zamyslet nad současnou životosprávou a silou vůle se zbavit zlozvyků a škodlivých návyků, spočítat si, kolik nemusíme utratit a jak si potravin vážit, ne je brát jako samozřejmost. Indové mají dobrou zásadu: jídlo je lék! A mají pravdu. Raději přistupme na podobnou filozofii dobrovolně a dřív, než nás donutí finanční a zdravotní problémy ji přijmout jako poslední možnost…</p>
<p>Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.tretivek.cz/201112/na-jidle-muzeme-hodne-usetrit-a-jist-zdrave/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Bohnice, domov důchodců a přežívání doma</title>
		<link>http://www.tretivek.cz/201112/bohnice-domov-duchodcu-a-prezivani-doma/</link>
		<comments>http://www.tretivek.cz/201112/bohnice-domov-duchodcu-a-prezivani-doma/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 20 Dec 2011 04:00:05 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Šéfredaktorka</dc:creator>
				<category><![CDATA[ZDRAVÍ]]></category>
		<category><![CDATA[důchod]]></category>
		<category><![CDATA[důchodce]]></category>
		<category><![CDATA[důchodci]]></category>
		<category><![CDATA[penze]]></category>
		<category><![CDATA[senior]]></category>
		<category><![CDATA[staří]]></category>
		<category><![CDATA[stárnutí]]></category>
		<category><![CDATA[starobní]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.tretivek.cz/?p=9584</guid>
		<description><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/images/externi/otychova/abstrakce3.jpg" alt="" /></td>
<td> </td>
<td><small>Autor článku: Montrealer</small>
V letech 2010 a 2011 jsem na vlastní kůži opakovaně zažil lajdácké rozhodování lékařů. Nejednalo se o nějakou závažnou operaci, to naštěstí zatím ne, ale přesto lékaři rozhodovali o mojí blízké i vzdálené budoucnosti a to způsobem pro mě krajně nepříjemným.</td>
</tr>
</tbody></table>
]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/images/externi/otychova/abstrakce3.jpg" alt="" /></td>
<td> </td>
<td><small>Autor článku: Montrealer</small><br />
V letech 2010 a 2011 jsem na vlastní kůži opakovaně zažil lajdácké rozhodování lékařů. Nejednalo se o nějakou závažnou operaci, to naštěstí zatím ne, ale přesto lékaři rozhodovali o mojí blízké i vzdálené budoucnosti a to způsobem pro mě krajně nepříjemným.</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p>Začalo to v listopadu 2010, kdy jsem byl pro svalovou slabost na doporučení obvodního lékaře odvezen do Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze. Tam mně nabrali krev na rozbor, ten bleskově provedli, protože dneska už to nedělají laborantky, ale automaty. Po půlhodině za mnou přišla doktorka a řekla:</p>
<p>„V krvi jsme vám nic nenašli, takže pro nás jste zdravý člověk. Jenže na základě léků, které užíváte, vám naléhavě doporučuji hospitalizaci v Bohnicích. Teď vám zavoláme sanitku. Máte pět minut na rozmyšlenou, kam vás odsud poveze: buď domů, nebo do Bohnic.“</p>
<p>Tomuhle nátlaku jsem bohužel podlehl. Zvolil jsem tehdy Bohnice, protožr jsem důvěřoval lékařskému úsudku. Ke své škodě, protože akutní psychické potíže jsem zatím necítil. Ty měly přijít až později. Také že přišly. Bohužel.</p>
<p>Pacienti nad 65 let jsou v Bohnicích umísťováni do gerontopsychiatrických pavilonů. Ty jsou tři, všechny uzavřené, pacienti nesmějí bez dozoru ven. Pacienti jsou převlečeni do ústavního prádla, které je většinou nevyhovující a dostanou ústavní pantofle. Nikdo nesmí mít nic svého. Prádlo sy vyměňuje jednou za týden.</p>
<p>Gerontopsychiatrická oddělení mají něco společného: krajně nepříjemný personál, zejména sestry. Když po nich pacient něco chce, jsou až vulgární. Lékaři jsou neochotní, pokud se vám vůbec podaří se s nimi domluvit. Když jsou vizity, probíhají formálně, málokdy se po vizitě něco změní na léčbě.</p>
<p>Gerontopsychiatrická oddělení mají i další společné jmenovatele. Jsou to dementní a inkontinentní pacienti. Sestry jim vyměňují pleny dvakrát denně, v případě potřeby i častěji. Na takovém oddělení to často páchne močí, i když jsou tam uklízečky.</p>
<p>Na gerontopsychiatrických odděleních je zcela běžné násilné poutání pacientů: ke křeslům, k židlím i k postelím. Nikde jinde v Bohnicích jsem nezažil tolik násilných postupů vůči pacientům než na gerontopsychiatrických odděleních.</p>
<p>Na gerontopsychiatrickém oddělení (pavilon 9, který je z geronto ten nejhorší, protže na 30 pacientů je jen velmi málo místa) jsem byl asi dva měsíce. Pak jsem požádal o propuštění. První žádost byla přijata celkem příznivě, byl jsem po týdnu propuštěn. Rozhodl o tom primář. Na gerontopsychiatrických odděleních jsem zažil absolutní nadvládu primáře a to i nad lékaři z oddělení. O pacientech a o jejich budoucnosti rozhodoval výhradně primář. Bohužel.</p>
<p>Doma jsem se příliš dlouho neohřál, necelý měsíc. Přes pravidelné braní léků jsem dostal nezvladatelné úzkosti, dvě injekce Apaurinu od obvodního lékaře se zcela minuly účinkem a tak jsem si nakonec zavolal Rychlou záchrannou pomoc (RZP), která mě zavezla opět do Bohnic. Tam o mně opět rozhodla primářka: domů vás už nepustíme, protože váš zdravotní stav není přijatelný pro pobyt doma. Zůstanete u nás na oddělení tak dlouho, dokud pro vás nenajdeme místo v některém domově důchodců.</p>
<p>Naštěstí zasáhl můj bratr. Na dálku, z Havířova, kde bydlí. Zkonzultoval věc s právníkem a zjistil, že zadržování pacienta v léčebně bez příkazu soudu odporuje úmluvě o lidských právech. Řekl to do telefonu primářce a ta mě nakonec zase propustila.</p>
<p>Opět jsem nebyl doma dlouho. Úzkosti se vrátily a léky neúčinkovaly. Zase jsem si volal RZP a nechal se odvézt do Bohnic. Tentokrát podlehl názoru primářky i bratr a o mé další propuštění se už nesnažil. Dokonce mi slíbil, že prodá byt, který jsem v Praze měl. Primářka rozhodla, že půjdu do domova důchodců v Šestajovicích, což je velká vesnice těsně za okrajem Prahy. Tam mě také odvezli přímo z Bohnic, aniž by se mě kdokoliv na něco ptal.</p>
<p>Domov v Šestajovicích byl doslova hrůzný. Byl to domov soukromý, ale velmi špatně vedený. Měl neschopného vedoucího, nedostatečně vzdělané sestry a nesmírně stísněné prostory, navíc trvale páchnoucí močí. Na pokojích jsme byli po třech nebo po čtyřech, pro uložení osobních věcí jsme měli jednu společnou skříň. Proto jsme většinu věcí skladovali v taškách na zemi, bez naděje na nějaké jejich definitivní umístění. Prádlo bylo sice také ústavní, ale jen částečně. Kdo měl své prádlo, mohl ho nosit, ale s vypráním byly velké potíže. Za dobu mého pobytu mi nevyprali nic, vše se tam ztratilo. Inkontinentní pacienti tam byli také. A zejména inkontinentní pacientky. Ty smrděly nejvíc.</p>
<p>V Šestajovicích jsem byl asi tři týdny. Pak za mnou přijela přítelkyně z Jeseníku. Doslova se zhrozila a rozhodla se ve spolupráci s mým bratrem, že mě odtamtud dostane pryč. Po právní stránce tomu nic nebránilo, stačilo zavolat taxíka, pobrat všechny věci a odjet. Opět se ukázalo, že některé věci se v Šestajovicích ztratily. Zejména oblečení.</p>
<p>Dva dny po návratu z Šestajovic mě čekal soud ve věci omezení svéprávnosti. Návrh podal někdo z Bohnic, pravděpodobně primářka. Od soudu mi pouze přišlo upozornění o zahájení řízení, abych si mohl sehnat advokáta, pokud bych se k tomu odhodlal. Jenže advokátské sazby činí tisíc až dva tisíce Kč za hodinu. Naštěstí mi advokáta obstaral (a pravděpodobně také zaplatil) bratr. Přelíčení trvalo něco přes hodinu. Mluvil jen soudní znalec, který byl za mnou v Bohnicích, aby mohl provést se mnou pohovor. Pak chvíli mluvil advokát. Závěr byl, že sice od dětství trpím nevyléčitelnou poruchou osobnosti, ale že jsem schopen se přiměřeně starat o své finanční záležitosti. Na základě toho soudkyně zamítla Bohnický návrh na zbavení svéprávnosti.</p>
<p>Po proběhlém soudu jsem byl ještě jednou v Bohnicích. Opět jsem si musel zavolat RZP kvůli akutním úzkostem. Nemám totiž doma vůbec žádné léky. Bratr dohodl s Pečovatelskou službou, že mně kromě dalších služeb budou vydávat i léky. Pečovatelky ke mně chodí dvakrát denně a to i v neděli a ve svátky. O víkendech a svátcích chodí jen kvůli těm lékům. Nakonec jsem zavedl takovou praxi, že léky proti úzkosti neberu hned, ale střádám si je pro případ, že akutní úzkost skutečně nastane. Zdá se to být dobré opatření: od té doby jsem nebyl v Bohnicích. V rozporu s názorem lékařů z Bohnic jsem zatím schopen přežívat doma za vydatné pomoci Pečovatelské služby.</p>
<p>Autor: Montrealer, Foto: Internet</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.tretivek.cz/201112/bohnice-domov-duchodcu-a-prezivani-doma/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Stížnost EHPM ohledně zdravotních tvrzení</title>
		<link>http://www.tretivek.cz/201112/stiznost-ehpm-ohledne-zdravotnich-tvrzeni/</link>
		<comments>http://www.tretivek.cz/201112/stiznost-ehpm-ohledne-zdravotnich-tvrzeni/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 19 Dec 2011 03:55:56 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Šéfredaktorka</dc:creator>
				<category><![CDATA[ZDRAVÍ]]></category>
		<category><![CDATA[důchod]]></category>
		<category><![CDATA[důchodce]]></category>
		<category><![CDATA[důchodci]]></category>
		<category><![CDATA[penze]]></category>
		<category><![CDATA[senior]]></category>
		<category><![CDATA[senioři]]></category>
		<category><![CDATA[staří]]></category>
		<category><![CDATA[stárnutí]]></category>
		<category><![CDATA[starobní]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.tretivek.cz/?p=9461</guid>
		<description><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/images/externi/otychova/ilko.jpg" alt="" /></td>
<td> </td>
<td><small>Autor článku: Tomáš Iľko</small>
Evropská federace zastupující zájmy výrobců doplňků stravy EHPM (European Federation of Associations of Health Product Manufacturers) uvítala tento týden rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv.</td>
</tr>
</tbody></table>
]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<table border="0">
<tbody>
<tr>
<td><img src="http://www.tretivek.cz/images/externi/otychova/ilko.jpg" alt="" /></td>
<td> </td>
<td><small>Autor článku: Tomáš Iľko</small><br />
Evropská federace zastupující zájmy výrobců doplňků stravy EHPM (European Federation of Associations of Health Product Manufacturers) uvítala tento týden rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv.</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p>V něm se uvádí, že stížnost podaná tímto sdružením týkající se způsobu posuzování zdravotních tvrzení podle článku 13 je přípustná k dalšímu šetření.</p>
<p>EHPM, která podala stížnost v září, uvedla, že rozhodnutí potvrzuje přípustnost stížnosti, podle níž posuzování tvrzení podle článku 13.1 není v souladu s požadavky nařízení EU o výživových a zdravotních tvrzeních.</p>
<p>Stížnost vychází z faktu, že Evropská komise a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority, EFSA) soustavně ignorovaly, že nařízení vyžaduje pro tvrzení podle článku 13.1 odlišný typ posuzování, než pro tvrzení podle článku 13.5 a 14 (týkajících se snížení rizika onemocnění nebo vývoje a zdraví dětí).</p>
<p>Oba typy tvrzení jsou však posuzovány stejným způsobem a EHPM se domnívá, že je tím ohrožena přiměřenost pravidel stanovených v nařízení a podrýván jeho hlavní účel – dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitele, zvýšení právní jistoty pro potravinářské společnosti, rovné podmínky hospodářské soutěže a podpora inovací.</p>
<p>„Těší nás, že veřejný ochránce práv posoudil naši stížnost v rámci své působnosti jako přijatelnou pro další přezkoumání. Nyní čekáme na výsledky šetření, které by měly potvrdit náš názor, že ve způsobu posuzování tvrzení je zásadní problém,“ řekl předseda EHPM Peter van Doorn. „Doufáme, že tento proces ozřejmí, proč je třeba využít jiného způsobu posuzování a rovněž doufáme, že výsledek tohoto šetření potvrdí, že posuzování tvrzení podle článku 13.1 by mělo zahrnovat posouzení souhrnu všech dostupných vědeckých důkazů, poskytovat jasné údaje o tom, jakou měrou či v jakém rozsahu je vztah mezi potravinou a jejím vlivem na zdraví doložen (oproti stávajícím stanoviskům, které ho buď pouze potvrzují, nebo popírají) a povede k tomu, že váha, konzistentnost a hodnověrnost důkazů bude posuzována s využitím uznávaných vědeckých metodologií.“</p>
<p>Stížnost bude nyní veřejným ochráncem práv podrobena kompletnímu šetření. Jakmile bude dokončeno, veřejný ochránce práv oznámí svá rozhodnutí a doporučení.</p>
<p>„Spolupracovali jsme s Evropskou komisí na tom, aby byl zajištěn správný výklad některých ustanovení, a tato spolupráce vedla k řadě vítaných změn při implementaci nařízení,“ uvedl pan van Doorn a dodal: „Nemělo to však bohužel za následek zásadní přehodnocení procesu posuzování tvrzení, což je důvodem, proč bylo zamítnuto více než 95 procent tvrzení vztahujících se k látkám jiným, než jsou vitaminy a minerály. Domníváme se, že mají-li být spotřebitelům poskytovány vědecky podložené informace a chceme-li zachovat potenciál pro inovace, je toto přehodnocení procesu nezbytné. Nedojde-li k němu, lze očekávat, že celkový výsledek bude mít výrazně negativní dopad. Instituce veřejného ochránce práv byla zřízena právě proto, aby v takovýchto případech pomáhala nalézt řešení. Doufáme, že jeho prostřednictvím budeme schopni dosáhnout kompromisu, jenž bude přijatelný pro všechny strany.“</p>
<p>Autor:Tomáš Iľko, Foto: Internet</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.tretivek.cz/201112/stiznost-ehpm-ohledne-zdravotnich-tvrzeni/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>

