Poslední diskuse


Práce zobrazit diskusi

Dobrý den, jmenuji se Martin Chalupa a...

Práce zobrazit diskusi

Dobrý den, můžete mi prosím poradit, kde...

Téma týdne zobrazit diskusi

Dobrý den, ráda bych vám doporučila...

Jak se chránit: repelenty

Publikováno: 23.07.07
Počet zobrazení: 6500


      Až se budete balit na dovolenou, kromě opalovacího krému nezapomeňte přidat i repelent proti klíšťatům. Na klíšťata lze narazit všude tam, kde roste tráva. Najdete je po celé Evropě. Sebe, děti i zvířata můžete ochránit účinnými repelenty. Používejte je na chalupě i na cestách.

Klíšťat je letos více než v minulých letech, proto je mnohem vyšší i riziko nákazy lymskou boreliózou nebo klíšťovou encefalitidou. Proti druhé nemoci se dá očkovat, ale teď už je na to pozdě. Ochrana proto zbývá jediná – nedovolit nakaženým klíšťatům, aby na vás nemoc přenesla. Můžete úplně přestat chodit na místa, kde klíšťata hrozí, ale jelikož jich je hodně i v záhradách u domů nebo třeba u školek, je lepší se zaměřit na jinou obranu – vhodné oblečení a repelenty proti klíšťatům.

Hlídejte množství účinné látky
Při výběru se orientujte zejména podle množství účinné látky a podle formy. ˝Nejlepší jsou spreje, protože je můžete nanést i na oděvy,˝ radí František Rettich ze Státního zdravotního ústavu, který se dlouhodobě zabývá testováním těchto přípravků pro potřeby výrobců. Podílel se i na velkém testu repelentů před několika lety – tehdy se ukázalo, že naprostá většina repelentů hmyz, případně klíšťata odpuzuje, ale že některé z nich hodně nepříjemně zapáchají. A rozdíly byly také v době účinnosti.
Z účinných látek, které mají klíšťata odpudit, doporučuje diethyl toluamid, skrývající se rovněž pod zkratkou DEET. Milan Pejčoch z brněnského Státního zdravotního ústavu rovněž sází na tuto účinnou látku, v množství alespoň deset procent. V některých repelentech v přehledu najdete jako účinnou látku icaridin, který podle Retticha v jeho testech vyšel stejně dobře jako DEET, ale existují zahraniční studie, jež dokazují, že je dokonce ještě lepší. Můžete si případně vybrat i přípravek, který navíc obsahuje také látku permetrin, která navíc klíšťata rovnou zahubí.
Pro to, aby repelenty skutečně zabíraly, je důležité se jimi postříkat skutečně důkladně. To znamená pokrýt všechna ohrožená místa a oděv a pravidelně postřik opakovat. Pak by vás většina přípravků měla chránit jak proti klíšťatům, tak i proti létajícímu hmyzu.

Opalování versus ochrana před klíšťaty
Řešíte dilema, zda si dát dříve repelent nebo opalovací krém? Začněte vždy přípravkem na opalování a ten odpuzující nastříkejte až na něj. Pokud chcete znovu nanést opalovací krém, což byste vždy po několika hodinách měli, musíte se znovu i nastříkat.
To ostatně platí o repelentech obecně. ˝Mohou účinkovat až osm hodin, ale také jen pár minut. Záleží na tom, jak se člověk potí, namáhá, jaké je teplo venku,˝ vysvětluje František Rettich ze Státního zdravotního ústavu. Podle něj repelenty před klíšťaty chrání zhruba polovinu doby, po kterou účinkují proti komárům. Nevýhodou je, že útoky komárů poznáte, neboť jsou bolestivé, zakousnutí klíštěte však nebolí. Pokud například máte osvědčený repelent a víte, že vás po jeho použití začnou komáři kousat za čtyři hodiny, před klíšťaty přestává chránit už po dvou hodinách.

Repelent i pro děti
Přípravky proti klíšťatům mohou používat i děti a alergici. Potomkům však kupujte přípravky, které jsou pro ně přímo určené. Alergici by si pro změnu měli nejdříve zvolený repelent vyzkoušet – nastříkejte ho na malou část kůže v loketní jamce a po dobu několika hodin pozorujte případnou reakci.
Někteří lidé raději než chemické repelenty volí různé přírodní přípravky – olejové, aromatické a jiné, ale podle Ladislava Burýška z laboratoře Gentrend, zabývající se mimo jiné zkoumáním nakažených klíšťat, žádný z nich nefunguje. Třeba oblíbený tea tree oil zabíjí choroboplodné zárodky, protože má dezinfekční účinky. Ale celé klíště zahubit nedokáže.

Zatímco někdo klíště nechytí snad nikdy, jiný si jich může přinést několik i z jediné návštěvy lesa. Jde o odlišnosti ve složení lidského potu, které lidé navzájem ani nemusí umět rozlišit.
Pokud jde o oblečení, vezměte si pevnou obuv, ponožky a kalhoty stažené do ponožek. Klíště se totiž nejčastěji na kůži dostane štěrbinou mezi kalhotami a obuví, odkud zamíří směrem vzhůru do teplých a vlhkých míst. Nastříkejte si kalhoty, a pokud jdete na houby či borůvky, také okraje rukávu a samozřejmě vyčnívající části rukou, případně nohou – chodit do lesa či na vlhké louky v krátkých kalhotách či sukni lékaři rozhodně nedoporučují. Klíšťata sice neskáčou z keřů ani stromů, ale mohou lézt po trávě až do výšky 60 centimetrů. Dokážou pak ještě vylézt po těle a přisát se až na vlasech.

Kde hrozí nákaza
Vůbec nejvíce klíšťat nakažených klíšťovou encefalitidou žije v okolí řek, především na loukách a na krajích smíšeného lesního podrostu. Nejznámějšími přírodními ohnisky klíšťové encefalitidy jsou jižní Čechy, zejména oblasti okolo Českého Krumlova, Českých Budějovic a Strakonic. Hodně jich je také v Praze a jejím okolí. Na Moravě se nacházejí infikovaná klíšťata v oblasti Opavy, Šumperku, Jeseníku, dále na Ostravsku, Olomoucku a Přerovsku. Z jižní Moravy je to zejména Žďársko. Lokality, kde se vyskytuje borelióza, takto vymezit nejdou.

Jak bojovat proti klíšťatům – rady:

1. Do lesa raději v holínkách
Kromě dlouhých nohavic, pokud možno světlých, na nichž budou klíšťata dobře vidět, si do lesa berte i holínky. Pokud si do nich dáte kalhoty, snížíte tím riziko, že se vám klíště dostane na kůži.

2. Na klíšťata platí i vitamin B
Neplatí to na každého, mnoha lidem se osvědčilo polykat vitamin B, protože jejich pot pak klíšťata odpuzuje. Žádná studie to však nepotvrdila. Naopak potvrzeno je, že lidé, kteří polykali tablety obsahující výtažky z česneku, klíšťata odpuzují.

3. Zkusíte homeopatikum?
Klíšťata sice nezahubí, ale mělo by je odpuzovat. Řeč je o homeopatiku Ledum Palustrae 5CH, které má odhánět i komáry. Krom toho by se bobulky přípravku měly aplikovat i kvůli mírnění následků štípanců od všech druhů hmyzu.

4. Vyperte i čisté věci z tábora
Klíště vydrží bez sání cizí krve až rok, proto vyperte po návratu dětí z tábora nebo z dovolené pod stanem také věci, které jste nenosily, a to včetně dek, spacáků.

5. Nespoléhejte na svědění
Po příchodu z venku se prohlédněte opravdu důkladně. Nespoléhejte na to, že vás místo se zakousnutým klíštětem bude svědit. Dost možná byste ho ucítili až druhý den, protože klíště nějaký čas do ranky vypouští znecitlivující látku.

6. Chraňte děti i dospělé
Děti se zpravidla infikují stejně jako dospělí, ale zvláště klíšťová encefalitida u nich většinou má mnohem lehčí průběh. Proto patří repelent nejen do batohu na dětský tábor, ale i do chlebníku, který si s sebou berete do lesa na houby.

7. K lékaři jděte při prvním podezření
Na praktického lékaře se můžete obrátit, pokud máte nějaké potíže, které by mohly ukazovat na encefalitidu nebo boreliózu. Lékař provede nutná vyšetření a v případě boreliózy nejméně dva odběry krve pro laboratorní stanovení, první například pokud je zarudnutí v místě vpichu větší než pět cm a druhé asi za tři týdny. Pokud jste měli klíště a jinak vás nic netrápí, k lékaři nechoďte.

8. V zimě se raději nechte očkovat
Teď už je pozdě, vakcína by vám nejspíše tak rychle nezabrala, a navíc vůbec není k dostání. Ptejte se po ní na podzim nebo v zimě v lékárnách, je potřeba dostat celkem tři dávky a vždy jednou za tři až pět let přijít na přeočkování. Injekce však chrání pouze proti encefalitiditě. I očkovaní by proto měli používat repelent, aby předešli nákaze boreliózou.

Největší riziko: Německo a Švédsko

Nejen české lesy a louky, ale v podstatě celá střední Evropa je jedním velkým ohniskem, kde hrozí riziko nákazy klíšťovou encefalitidou i boreliózou. Upozorňuje na to Jiří Beran z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice v Hradci Králové a odborník na cestovní medicínu.
Pokud vyrážíte na dovolenou, myslete na to, že si kromě opalovacího krému musíte přibalit také repelent. U moře klíšťata sice nenajdete, ale nakazit se můžete například při cestě na dálničním odpočívadle. Proto se repelent hodí i ve chvíli, kdy jen zastavíte na dálničním odpočívadle v Chorvatsku či Rakousku při cestě k moři.
Lze říci, že jak v Evropě, tak v Asii není – co se týče klíšťat – bezpečno nikde mezi 50. a 60. rovnoběžkou. V USA to platí zejména o jejich severovýchodní části. V Africe klíšťata přenášejí klíšťový tyfus, což je onemocnění, které začíná vysokou horečkou.

Místa, kde je nejvíce klíšťat nakažených encefalitidou a kde nesmíte zapomínat na ochranu před nebezpečným parazitem, jsou zejména v Rakousku, Bavorsku, Maďarsku, pobalstkých státech a ve Slovinsku. Nakažených je zhruba polovina procenta parazitů.

Borelióza je častější
Druhá z nemocí, které nejčastěji přenášejí klíšťata, nemá tak přesná ohniska výskytu. V podstatě lze říci, že klíšťata, která přenášejí boreliózu, žijí ve všech zemích jako ta nakažená encefalitidou. ˝Jejich výskyt se příliš neliší v závislost na regionu. Například v Česku na ně narazíte všude, nejen v okolí velkých řek a měst. Nakažených jsou asi tři procenta. Ještě více jich je ale v sousedním Německu a ve Švédsku. Borelie tam má v sobě každé desáté klíště,˝ vysvětluje Jiří Beran. I proto je boreliózy čtyřikrát tolik než encefalitidy. Navíc proti ní nelze očkovat. Náš jižní soused – Rakousko – je na tom podobně jako Česko. V Německu je třeba se chránit v okolí velkých řek, zejména Rýna a Mohanu. Nebezpečné jsou také pobaltské země, ale tam tolik turistů nemíří.

Jistota: hory a suché kraje
Pokud se vydáváte do slovenských hor, můžete být víceméně klidní. V Tatrách ani ve Fatře nakažená klíšťata nejsou. Problematické je jen Podunají.
V českých horách se klíšťata občas vyskytují. Dříve se soudilo, že nad 800 metrů je nenajdete, není to ale pravda. ˝Klíšťata do vyšších poloh zanesou ptáci, spárkatá zvěř, lišky, ale i psi návštěvníků. Není to však masivní výskyt jako v údolích. Nejsou ani tak infekční jako klíšťata v povodí řek,˝ vysvětluje Dagmar Hulínská, odbornice na klíšťata ze Státního zdravotního ústavu v Praze. Hory v Česku jsou nyní místem, kde je nejmenší pravděpodobnost nákazy jak encefalitidou, tak boreliózou, která je jinak rozšířená v podstatě rovnoměrně po celém území státu.
˝Největší jistotu máte v horách nad 1500 metrů nebo ve velmi suchých oblastech bez souvislé vegetace,˝ říká Ladislav Burýšek, ze společnosti GEN-TREND v Českých Budějovicích, která provádí vyšetření infekčnosti klíšťat a stanovuje riziko přenosu boreliózy i klíšťové encefalitidy.

Pozor je třeba dát v rakouských a švýcarských Alpách. ˝I ve vysokých polohách nad 1000 metrů zde na rozdíl třeba od kamenité Sněžky roste tráva, pasou se stáda ovcí a krav, tečou potoky a jsou zde vesnice,˝ varuje Dagmar Hulínská. Právě živočichy potřebuje klíště k tomu, aby mělo z čeho sát krev, tráva je důležitá pro přežití. Na prudkém slunci by jinak zahynulo. Jinak však bez přisátí může žít i celý rok.

Zdroj: MFDNES – online: Radka Wallerová, Foto: Internet

Vaše komentáře

Celkem 1 komentář (0 komentářů čeká na schválení)

13.07.2010 09:30  Blanka

Myslím si, že dost lidí nebezpeci klistat podcenuje,az když nekdo z blízkých onemocní nekterou z prenosných chorob.nase celá rodina je ockovaná,pejsek má po celou dobu sezony obojek Kiltix a po každém pobytu v přírodě se dukaldne prohlídáme.

Zanechte komentář: