Procházka historickou Prahou 4 – Svatovítský poklad

Autor článku: Slavomír Ravik, autor obrázků : Václav Rytina, spolupráce Olga Janíčková Svatovítský poklad založil císař Karel IV. ve druhé půli 14. stol. sbíráním ostatků svatých a vzácných relikviářů. Nejvzácnější část pokladu je ukryta ve svatovítské katedrále. Je to královská koruna, jedna ze čtyř jediných dochovaných v Evropě.

Její váha činí dva a půl kilogramu, je posázena 91 drahokamy a 20 perlami. Z 9 největších známých safírů je jich na české královské koruně 6. Největší z nich je v čele koruny.

Ke korunovačním klenotům a svatovítskému pokladu náleží i symboly státní moci, přilba, drátěná košile a meč. Košile vytvořená z ocelových kroužků pochází, právě tak jako přilba, z 10. století. Přilba připomíná Vikingy, a je pravděpodobně severského původu. Meč pochází podle znalců až z počátku 14. století. Ke koruně náleží ovšem ještě jablko a žezlo, vyroběné později než koruna, totiž před polovinou 16. století. Materiálem bylo osmnáctikarátové zlato, zdobení je provedeno perlami, drahokamy a reliéfy s biblickými motivy.

Mezi poklady svatovítské katedrály patří relikviář ve tvaru bysty svatého Václava, zhotovené v 15. století. Bysta uchovává část světcových ostatků, a je vytvořena ve skutečné velikosti světcova poprsí. Tvůrcem je nejspíše Václav z Budějovic, který tvořil svá díla ze stříbra na konci 15. století.

Korunovační kříž si vysoce hodnotil i Karel IV., který rozhodl, že by tato relikvie měla být uložena trvale na Karlštejně. V kříži mají být uloženy nejcennější ostatky, totiž relikvie spojené s umučením Krista. Zlatý ostatkový korunovační kříž je zdobený drahokamy a kamejemi a byl vytvořen vedruhé polovině 14. století.

Poprsí biskupa Vojtěcha, jednoho z řady českých národních světců, je rovněž relikviářem. Obsahuje totiž část památek připomínajících osobu světce, a byla vytvořena stejnou rukou jako relikviář svatého Václava, koncem 15. století.

Zidealizovana portrétní bysta sv. Víta, světce, jemuž byla zasvěcena celá svatovítská katedrála. I tentokrát se vyznamenal Václav z Budějovic, který koncem 15. století vytvořil relikviář ze zlaceného stříbra.

Relikviář s ostatky svaté Kateřiny. Je i tvarově dílem 14. století. a svým tvarem připomíná opěrné konstrukce skutečných katedrál.

Bysta sv. Ludmily byla vytvořena ve skutečné velikosti ale ve zidealizované podobě ve 14. století. Jde, jak víme, o babičku sv. Václava, která byla zavražděna v rámci mocenských a náboženských šarvátek právě tak jako svatý Václav.