Zamyšlení nad tezemi nového občanského zákoníku – Zákaz zneužití práva

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Od 1.1. 2009 má platit nový občanský zákoník. Do našeho života přinese mnoho změn. Především se mnozí lidé budou muset učit obezřetnosti a odpovědnosti. Budou se muset učit plnit své ústní sliby a současně budou muset být opatrní, od koho ústní sliby mohou nebo nemohou přijímat. Každý člověk má morální právo důvěřovat druhým a mít za to, že hovoří ze svéprávnou, dospělou a přiměřeně inteligentní osobností, která je schopna pochopit důsledky svého ústního závazku.

Navrhovaná právní úprava v tomto smyslu bere v úvahu dvě základní pravidla.
 Kdo vykonává svoje právo, nikomu neškodí
 Nemáme však zneužívat svoje právo

Už z těchto přijatých zásad vyplývá, že zákon nezakazuje výkon práva, kterým se zákon zneužívá, neboť zneužití práva je protiprávní nedovolený čin. Takovému činu nelze přiznat právní ochranu. Vzhledem k tomu, že i zákaz zneužití může být zneužit, klade se důraz na zákaz činů, kterým je právo zjevně zneužito, protože o naplnění skutkové podstaty nesmí být při právním posouzení pochybnost.
Jsou-li pochybnosti, musí být chráněn ten, kdo subjektivní právo má a dovolává se jej. Sankcí za zneužití práva je odmítnutí právní ochrany zdánlivého výkonu práva.
Má-li tedy být sankce naplněna, závisí to, ostatně jako ve výrazné většině situací upravených soukromým právem, na vůli osoby zneužitím práva dotčené.
Navržená úprava je obecná, netýká se jen majetkových práv, na něž dopadá čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (Listina v čl. 11 odst. 1 vztahuje vlastnictví k majetku vůbec, nikoliv jen k hmotným předmětům), neboť ke zneužití práva může dojít a
dochází i ve sféře práv osobních. Zvláštním případem zneužití práva je šikana jako chování, jímž se právo zneužívá za tím určujícím účelem, aby druhé straně byla způsobena škoda. Na šikanu pamatují zvláštní ustanovení při úpravě věcných práv a práv obligačních.
Mohu se právem domnívat, že půjde, v osobní sféře především o problematiku týrání svěřených osob rodiči, o domácí násilí vůči manželovi či manželce, vůči starým lidem v rodině apod. Všechny tyto případy jsou dále zákonem upraveny s přihlédnutím k této zásadě. Praxe ukáže, jak bude posuzován tento zákaz zneužití práva a jak se mohou oběti domáhat odškodnění za působenou újmu hmotnou i nehmotnou, která jim byla způsobena v určitém čase.
Příkladem může být opatrovník, který pečuje o nesvéprávnou osobu a svého práva zneužívá tím, že ji výhružkami a bitím nutí, aby vykonávala to či ono ve svůj neprospěch, ale ve prospěch opatrovníka. Může jít o psychické terorizování starých, bezbranných rodinných příslušníků za účelem přepsání jejich majetku ještě za živa s ohledem na výhodnější daň.. Může to být i donucování těžce nemocného příslušníka rodiny, aby pozměnil svou poslední vůli ve prospěch někoho, kdo o něj méně pečoval, než ten, který má plné právo na dědictví. Je to řada případů, která se v našem životě, bohužel děje a děla i v dávné minulosti. Posílí se tím právo takových nešťastných lidí na ochranu, zvláště, když se bojí nebo z nejrůznějších důvodů se bránit vůči těm, kteří zneužívají svých práv za účelem dosáhnout prospěchu?

Navrhovaná právní úprava v tomto smyslu bere v úvahu dvě základní pravidla.
 Kdo vykonává svoje právo, nikomu neškodí
 Nemáme však zneužívat svoje právo

Už z těchto přijatých zásad vyplývá, že zákon nezakazuje výkon práva, kterým se zákon zneužívá, neboť zneužití práva je protiprávní nedovolený čin. Takovému činu nelze přiznat právní ochranu. Vzhledem k tomu, že i zákaz zneužití může být zneužit, klade se důraz na zákaz činů, kterým je právo zjevně zneužito, protože o naplnění skutkové podstaty nesmí být při právním posouzení pochybnost.
Jsou-li pochybnosti, musí být chráněn ten, kdo subjektivní právo má a dovolává se jej. Sankcí za zneužití práva je odmítnutí právní ochrany zdánlivého výkonu práva.
Má-li tedy být sankce naplněna, závisí to, ostatně jako ve výrazné většině situací upravených soukromým právem, na vůli osoby zneužitím práva dotčené.
Navržená úprava je obecná, netýká se jen majetkových práv, na něž dopadá čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (Listina v čl. 11 odst. 1 vztahuje vlastnictví k majetku vůbec, nikoliv jen k hmotným předmětům), neboť ke zneužití práva může dojít a
dochází i ve sféře práv osobních. Zvláštním případem zneužití práva je šikana jako chování, jímž se právo zneužívá za tím určujícím účelem, aby druhé straně byla způsobena škoda. Na šikanu pamatují zvláštní ustanovení při úpravě věcných práv a práv obligačních.
Mohu se právem domnívat, že půjde, v osobní sféře především o problematiku týrání svěřených osob rodiči, o domácí násilí vůči manželovi či manželce, vůči starým lidem v rodině apod. Všechny tyto případy jsou dále zákonem upraveny s přihlédnutím k této zásadě. Praxe ukáže, jak bude posuzován tento zákaz zneužití práva a jak se mohou oběti domáhat odškodnění za působenou újmu hmotnou i nehmotnou, která jim byla způsobena v určitém čase.
Příkladem může být opatrovník, který pečuje o nesvéprávnou osobu a svého práva zneužívá tím, že ji výhružkami a bitím nutí, aby vykonávala to či ono ve svůj neprospěch, ale ve prospěch opatrovníka. Může jít o psychické terorizování starých, bezbranných rodinných příslušníků za účelem přepsání jejich majetku ještě za živa s ohledem na výhodnější daň.. Může to být i donucování těžce nemocného příslušníka rodiny, aby pozměnil svou poslední vůli ve prospěch někoho, kdo o něj méně pečoval, než ten, který má plné právo na dědictví. Je to řada případů, která se v našem životě, bohužel děje a děla i v dávné minulosti. Posílí se tím právo takových nešťastných lidí na ochranu, zvláště, když se bojí nebo z nejrůznějších důvodů se bránit vůči těm, kteří zneužívají svých práv za účelem dosáhnout prospěchu?

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet