Veletržní palác představí v rámci Festivalu čínské kultury dva zajímavé projekty…

Autorka článku: Petra Jungwirthová Od 9. 10. 2009 do 10. 1. 2010 bude pro veřejnost otevřena nová výstava konaná při příležitosti oslav 60. výročí diplomatických vztahů mezi Čínou a Českou republikou V rámci Festivalu čínské kultury konaného pod hlavičkou Ministerstva kultury ČR a Ministerstva kultury ČLR bude v Národní galerii v Praze představena výstava s názvem ˝Stíny na jevišti – Vybraná díla stínového divadla ze sbírek Čínského muzea národního umění˝. Další projekt s názvem ˝Otevřená vize˝ přiblíží současnou čínskou malbu…

Čínské muzeum národního umění je jediným národním muzeem v Číně chovajícím téměř 60 000 exponátů čínského lidového umění a zároveň desítky tisíc jedinečných děl čínského umění 20. století, která společně odrážejí bohatou historii země.

Vystaveno bude celkem 47 souborů uměleckých děl z provincií Šan-si, Pekingu, Ťiang-šanu a Liao-ningu, vytvořených v rozmezí od 17. po 20. století, přičemž většina exponátů pochází z 19. století. Výstava je rozčleněna do tří oddílů – ˝Stínová figura˝, ˝Stínový objekt˝ a ˝Stínové divadlo˝. První oddíl se zaměřuje na ústřední prvek stínového divadla – jeho hlavní postavy. Ty mají podobně jako v tradičních operách různé a přesně stanovené role a podle obličejových rysů se dělí do čtyř kategorií: učenci, elegantní dámy, odvážní bojovníci a komické postavy. V jednotlivých příbězích není třeba hlavy kombinovat s konkrétním tělem – dají se nasadit na jiné části těla odpovídající stejnému typu postavy. Jednotlivé postavy a role se tak vytvářejí právě tímto ˝měněním˝ hlav.

Oddíl ˝Stínový objekt˝ uvádí předměty a pozadí užívané v představeních – od malých objektů jako stoly, židle a svícny až po pavilóny, zahrady a paláce – které situují příběh v čase a prostoru a v nichž se zrcadlí reálné prvky architektury a míst dávných období čínských dějin.

Figurky i pozadí stínového divadla se snažíme představit nezávisle na dalších prvcích hry, a poskytnout tak divákům možnost ocenit jejich jedinečnou krásu. V oddíle ˝Stínové divadlo˝ pak diváky seznámíme s tradičními divadelními hrami.

Otevřená vize
Současná čínská malba se v posledních desetiletích vyrovnává s vlivy tzv. západní kultury (to znamená evropské, poněvadž tam je její základ, až mnohem později derivovaný v severní Americe). Náhlé přijetí odlišných principů, a to nejen formálních – jde v podstatě o změnu vnímání životních hodnot, způsobilo v čínském umění bouři, která ještě neskončila.

Během velmi krátké doby (cca od poloviny 80. let 20. století) se v čínském umění projevily vlivy všech proudů euroamerického umění od impresionismu až po současnost. Generace čínského ˝uměleckého obrození˝ se naráz zmocnila exprese, popartu, akčního umění
a objevila přitažlivost otevřené politické i sexuální konfese. Tímto velkým chvatem a propojením až zmatením nejrůznějších technik, materiálů a především způsobů uvažování, vznikaly osobité čínské postoje zbavující se tradice a reagující na současný svět, jehož měnící se podobu čínská společnost spoluvytváří. Milan Knížák, generální ředitel Národní galerie v Praze dodává: ˝ Současná čínská umělecká tvorba se tak stala zajímavým hráčem ve světovém umění. Současně s rapidně rostoucí ekonomikou se z umění stává ˝bubble economy˝, jejíž osud je pro budoucnost nejistý, ale v současnosti významný.Odklon od tradice ještě nekončí, určitě bude pokračovat dál, ale věřím, že se čínští umělci skrze nabytou svobodu budou vracet (svobodně, dobrovolně a možná nevědomky) k principům, které po tisíciletí udržovaly v Číně společenskou mravnost, jež je nám možná cizí, ale která musela být velmi silná, když vydržela tak dlouho.”

Zdroj: Petra Jungwirthová,tisková mluvčí Národní galerie v Praze