Dnes je 29.04.2024, Svátek má Robert, zítra Blahoslav

Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Na slovíčko k životosprávě – ovoce, zelenina

Publikováno: 21.01.11
Počet zobrazení: 1922
  Autorka článku: Marcela Nováková
Dámy a pánové, jestlipak jíte ovoce a zeleninu? A pokud jíte, pak víte, co obsahují?

Pro vás je důležité,. abyste měli stále dostatek vitamínu C a  komplexu vitamínu B. Pokud mohu radit, já si dělám ovocné talířky, složené ze tří druhů ovoce a lehce posypu mletými ořechy. Pokud vás napadne si talířek ozdobit šlehačkou, pak si přidáte energii a to musíte zvážit podle své hmotnosti.

Ovoce a jejich složení

Banány jsou ovoce s velkou energetickou hodnotou asi 355 kJ/100 g dužniny. Obsahuji až 25 % sacharidů, hlavně sacharózu, fruktózu a glukózu. Vitaminózní hodnota není zvlášť vysoka -100 g, obsahuje 10-15 mg vitaminu C, ale poměrně mnoho vitaminu B6 a provitamin A. Jsou dobrým zdrojem vlákniny. Z minerálních látek obsahuji draslík a hořčík, dále fosfor a železo, méně vápníku a zinku. Broskve jsou na třetím místě za jablky a banány. Obsahuji asi 83% vody, 9% cukrů, větší množství provitaminu A, vitaminy skupiny B, vitamin C do 10 mg ve 100 g, kyselinu listovou, dále draslík, fosfor, hořčík, železo, vápník, zinek aj. Maji uklidňující účinky na lidsky organismus, mírně projímají. Citrony obsahuji 45 5 0 mg vitaminu C/100 g dále bioflavonoidy důležité pro zdravé cévy, pektin, vonné silice, provitamin A (vice mají pomeranče), vitaminy B, sacharidy (3%). Citrony obsahuji mimořádně mnoho vápníku, dále draslík, fosfor, hořčík, železo, zinek aj. Důležitý je obsah kyseliny citronové (až 8%). Hrozny stolních odrůd révy vinné mají méně cukru než moštové, obsahuji 10 – 30% jednoduchých cukrů, kyselinu jablečnou a vinnou, pektin, třísloviny, barviva, minerální látky (hlavně draslík, fosfor, vápník, železo, stopové prvky), poměrně málo vitaminu C, dále skupiny vitaminu B, karoten aj. Hrušky se dříve vyvážely ze severních Čech do Německa. Jejich cena je vyšší než u jablek. Mají zhruba 83% vody, ovocné cukry od 6% do 12%, dále sorbit, pektin, třísloviny, škrob. Vitaminů nemají mnoho – něco provitaminu A, málo vitaminu C, vitamin B, vice jen kyseliny listové důležité pro krvetvorbu. Z minerálních látek kromě hlavních prvků hodně zinku, dále železo, měď, kobalt, mangan, molybden, fluor, jod a další. Obsah vitaminů není vysoký, něco vitaminu C, dále obsahuji karoten, vitaminy skupiny B, něco malo vitaminu E. Maji vyšší obsah železa, draslíku, hořčíku a fosforu, dále zinek, bor, měď, mangan, rubidium aj.

Chybí nám stopové prvky

Jód je nepostradatelným prvkem při produkci hormonu štítné žlázy, která je hlavním regulátorem látkové výměny, průběhu energetických procesu a růstu organizmu. Vnitřnosti jsou důležitou součástí stravy bohaté na jód. Fluór je prvek, který se podílí na stavbě kostního systému. Tělo přijímá fluór z vody nebo také z půdy prostřednictvím rostlin. Podobně jako mnoho jiných prvku je zinek nezbytný pro organizmus. Jeho nedostatek způsobuje poruchy růstu a vývoje, má také vliv na dobu rekonvalescence a na mnoho chorobných stavu. Odborný výzkum prokázal, že zinek je nezbytný při tvorbě kostí a že jeho nedostatek muže být příčinou epilepsie a určitého typu schizofrenie. Má také vliv na úroveň inteligence. Odpovídající množství zinku v organizmu má pozitivní vliv na stav pokožky a vlasu. Velké množství zinku obsahují všechny druhy fazolí. Dýňová semínka jsou ceněna vzhledem k velkému množství vitaminu A, B a zinku. Nejvíce zinku obsahují ústřice, pšeničné otruby a pšeničné klíčky, dýňová a slunečnicová semínka, hovězí játra a některé ryby a houby, např. žampion, bedla, kozák, klouzek Zinek obsahují: pšeničná mouka tmavá a chléb upečený, ovesné, ječné mouky, kakao, melasa, vaječné žloutky, králicí maso, kuřecí maso, ořechy, hrách, fazole, čočka, čaj, sušené droždí, kalmary. Měď je stopový prvek nezbytný pro organizmus, mimo jiné pomáhá organizmu vstřebávat železo. Podílí se také na procesu tvorby hemoglobinu a reguluje aktivitu enzymu, které stimulují tvorbu pojivové tkáně a barviva. Nejvíce mědi obsahují ořechy, hovězí játra, houby, ústřice, avokádo. Méně mědi je v mléce, margarínu a medu. Měď se nachází také v suchých luštěninách, kaši, tmavém pečivu, sýrech, tvarohu rybích konzervách a některých rybách, např. v makrele, sardince, a také v drůbeži. Mangan je prvkem nezbytným pro správný růst buněk a také (vedle železa a mědi) pro správnou tvorbu krevních buněk. Navíc tento prvek zmírňuje toxické vlastnosti mnoha sloučenin, např. tiaminu. Nejvíce manganu můžeme najít v čaji a klikvě, trochu méně v jedlých kaštanech Vetší množství manganu je v pepři, sójové, ovesné a pšeničné mouce, také v zelenině: špenátu, salátu v suchém hrachu a fazolích, ale i v rýži, ječmeni, kokosovém ořechu, malinách, čokoládě a želatině. Selen je prvkem, který by mel být dodáván tělu v přiměřených dávkách. Nadbytek i nedostatek muže být pro zdravý růst tkání. Chróm je prvkem, který je zvláště důležitý pro starší lidi, neboť zlepšuje metabolizmus sacharidu, který lidem ve vyšším věku způsobuje potíže. Mimoto chróm celkově zlepšuje metabolizmus. Je faktorem, který usnadňuje vstřebávání glukózy a její pronikání buněčnou blánou. Je to zvlášť důležité u lidí nemocných cukrovkou, protože chróm spolupracuje s inzulínem při regulaci hladiny cukru v krvi. Bohatým zdrojem chrómu jsou pivní kvasnice a játra, brambory se slupkou, hovězí maso, čerstvá zelenina, tmavý chléb, sýry, kuřecí stehna a také čerstvé ovoce, kuřecí prsa, ryby a v menším množství nudle, kukuřičné lupínky, podmáslí, máslo, margarín i cukr. Dále se biologicky aktivní chróm vyskytuje v černém pepři, telecích játrech a pšeničných klíčcích. Jedním z nejdůležitějších prvků je hořčík. Pokud konzumujete pestrou stravu, nemusíte se nedostatku hořčíku bát. Najdete ho hlavně vcelozrnných obilninách, luštěninách, zelenině, ovoci, semenech a bramborách. Z exotičtějších potravin se hořčík nachází například ve fících.

Pár receptů

Avokádový salát s piniovými oříšky

Ingredience: 1 římský salát, 2 menší zralá avokáda, 3 menší rajčata. 100g nahrubo nastrouhaného parmezánu, 40ml olivového oleje, 40ml tmavého balsamikového octa, 100g piniových oříšků. Postup: Ze salátu odstraníme vrchní oschlé listy a konec seřízneme. Jednotlivé listy salátu potom opláchneme, necháme okapat a natrháme na kusy do mísy. Omytá rajčata nakrájíme na kolečka a poklademe na salát. Avokáda podélně nařízneme kolem pecky a lehkým otočením rozdělíme avokádo na poloviny. Pecku vyjmeme. Nyní si avokádo nakrájíme. Nejjednodušší je vzít půlku avokáda do dlaně a nožem nakrájet ve slupce na kostičky nebo plátky. Musíme ale dávat pozor, abychom slupku neprořízli a neporanili se. Takto nakrájené avokádo jednoduše oddělíme od slupky lžící a rozložíme na salát. Na pánvi na sucho opražíme piniové oříšky. Pražíme ze všech stran, dokud nezačnou hnědnout. Poté strouhaným parmezánem. Salát podáváme vychlazený. Pokud ho budeme podávat jako hlavní chod, podávejte k němu toustový chléb.

Hlíva ústřičná

Hlíva jako salát je vynikajícím letním pokrmem. Připravíte ho z následující ingrediencí: 250 g kloboučků hlívy ústřičné 100 g cibule 20 g soli 20 g cukru 20 g oleje 100 ml vody pepř. Postup přípravy: Kloboučky hlívy povaříme ve vodě, pokrájíme na drobno. Smícháme s nasekanou cibulkou a zalijeme nálevem připraveného z vody, soli, cukru a oleje. Můžeme dochutit octem. Směs namíchaného salátu necháme alespoň hodinu uležet. Místo oleje můžeme použít majonézu nebo tatarskou omáčku. Podáváme jako salát k hlavnímu jídlu, nebo jako předkrm s topinkou.

Rajský salát, jak ho neznáte

Rajský salát si připravíme z těchto ingrediencí: 2 rajčata, 1/4 salátové okurky, 1 zelená nebo žlutá paprika, 2 zelené cibulky,1/2 lžičky máty peprné, 1 lžička sladké papriky, 1 lžička pepře, 1 lžíce octa, 1 lžíce olivového oleje, sůl. Postup při přípravě salátu: Rajčata a okurku oloupeme, přidáme papriku a cibuli a nasekáme nadrobno (můžeme lehce rozmixovat v mixéru). Přidáme ostatní přísady a dobře promícháme. Necháme několik hodin uležet, znovu promícháme a podáváme.

Proti kožním problémům

EXÉMY. Kožní neduhy, alergie atd. mají souvislost s vnitřními orgány, důsledky životosprávy a potom teprve s vnějšími vlivy. K některým exémům dochází překyselením organismu.

■ V každém případě je nutno zavést zásadotvornou dietu, tzn. omezit masné výrobky, vývary apod. Jíst co nejvíce syrové zeleniny. Pak můžeme přistoupit k čištění organismu pomo¬cí bylin.
■ Směs bylin: oddenek pýru, nať zemědýmu, nať popence, kořen omanu, květ černého bezu, nať kopřivy, nať tužebníku po 25 g a 10 g drcených plodů jalovce. 1 čaj. lžička směsi do 1/4 1 vody, vypít 2x denně čtvrtlitr.
■ Směs bylin: kořen pampelišky, kořen lopuchu, nať macešky, nať kopřivy, červený jetel – hlávky, nať pýru rolního, nať rozrazilu. Běžně připravit čaj a pít. 2x denně.
■ Vnější aplikace: mokvavé exémy – koncentrovaný odvar z dubové kůry /asi hrst dubové kůry vařit 1/2 hodiny v 1 litru vody/. Omývat a dávat obklady.
■ Tužebník jilmový – připravit běžným způsobem, dávat obklady a omývat.
■ Směs bylin: levandule, rozmarýn, dvojzubec, tužebník, vlaštovičník, rozrazil, nať přesličky, kakost smrdutý,
starček Fuchsův – obklady a omývání.
■ Případně též aplikovat propolisovou mast, pokud na ni není alergie. Na mokvavé exémy se dá použít napráškovaný kořen puškvorce, který působí silně desinfekčně.
■ Při každém exému je třeba ovlivnit látkovou výměnu pitím čaje z kopřivy dvoudomé a ze smetanky lékařské /kořen, list/.
■ Příp. lze brát denně 1 čaj. lžičku šťávy z kořene a natě smetanky lékařské. Zvláště dobře působí u dětí.
■ Na vnější aplikaci dobře slouží nálev z vlaštovičníku většího /příp. extrakt/. Vlaštovičník působí na exémy charakteru plísňového.

Autor: Marcela Nováková, Foto: Internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: