50 let života u jedné firmy – část 12

Autor článku: Zdeněk Vohradník Firmou o které píši, byl výrobce elektrických spotřebičů v Hlinsku. Měl postupně tři názvy: ESA, Elektro-Praga a ETA. Pracoval jsem zde v letech 1953 – 2003. V této sérii článků chci popsat, jak to vše, z mého pohledu, probíhalo.

VHJ ELEKTRO-PRAGA HLINSKO – ROK 1958.

K 1. 4. 1958 došlo k velké reorganizaci československého hospodářství a ke vzniku tzv. výrobně-hospodářských jednotek (VHJ). Národní podniky byly tehdy sdruženy podle oborů činnosti pod některý hlavní podnik. Hlavním podnikem se stala i Elektro-Praga Hlinsko a to pro obor spotřebičů pro domácnost.

Z tohoto důvodu k nám byly přičleněny nové závody: Orlické strojírny Skuhrov, závod Boletice, závod Proseč, Výzkumné středisko Praha a později provoz Litomyšl. Tím se EPH rychle rozrostla o tisíc zaměstnanců z 1899 osob v roce 1955 na 2835 v roce 1960.

Orlické strojírny Skuhrov

Největším celkem z nových organizačních jednotek byly Orlické strojírny Skuhrov. Dříve to byl samostatný národní podnik. Byl k nám přičleněn, protože v jejich výrobním programu byly mj. ruční kuchyňské strojky a elektrické kuchyňské roboty. Skuhrov k nám patřil až do roku 1973 tj. 15 let. Jejich budoucnost však nebyla příznivá. V době psaní tohoto textu jsem objevil na internetu následující zprávu z 1. října 2014:

 „Bývalou strojírnu Porkert ve Skuhrově nad Bělou stavbaři do konce roku zbourají.

Dnes už jen torzo bývalé slévárny Růženina huť a také strojírny ve Skuhrově nad Bělou majitelé brzy zdemolují. Firma Porkert se tam ve své době proslavila výrobou především mlýnků na maso a jiných kuchyňských pomocníků, ale také litinových rámů ke klavírům. Výroba v největší železárně v Orlických horách definitivně skončila před mnoha lety, když trh zaplavily levné, ale také méně kvalitní strojky z Číny. Ze slévárny zbyly ruiny, ve špatném stavu je i bývalá strojírna.“

Závod 01 Hlinsko

Další změnou po vzniku VHJ Elektro-Praga bylo vytvoření samostatného závodu 01 Hlinsko. Aby podnikový ředitel Zdeněk Lukele mohl řídit tak velký celek,  musel si uvolnit ruce od operativy. Proto vytvořil v Hlinsku samostatný závod v čele s ředitelem závodu. Byly do něho začleněny výrobní dílny provozu 01 a některé odborné útvary: výrobě-dispečerský odbor, technologie a ekonomický útvar.

Problémem této organizační změny však bylo to, že ve stejném areálu a dokonce i ve stejné budově působili vedle sebe dva ředitelé – podnikový ředitel Zdeněk Lukele a ředitel závodu 01 Reichl. To znamenalo určité dvojvládí, což bylo předmětem značné kritiky. Postupně se to však vrátilo do normálních kolejí.

Po zrušení výrobně hospodářských jednotek v roce 1958 se všechny nové organizační celky, kromě závodu Boletice, staly součástí našeho národního podniku.

Autor: Zdeněk Vohradník.

Foto: MF Dnes k článku “Vždy budu rád dělat Etě reklamu“