Poslední diskuse


Téma týdne zobrazit diskusi

Dobrý den, mám zájem o studium U3V...

Politika zobrazit diskusi

mám zájem o vámi nabízené předplatné...

Téma týdne zobrazit diskusi

Hezký den, Chtěla bych Vás poprosit o...

Důchodce a duchovní život – Nebojte se jógy 1

Publikováno: 15.03.17
Počet zobrazení: 1636
  Autor článku: František Benda
Jóga není pojem, který by u nás už zcela zdomácněl, avšak naprosto neznámá také již dávno není.

To je spíše nevýhoda než naopak, protože tam, kde neexistuje přesná definice a možnost ověření, nebo alespoň vyjádření autority, mohou se uplatnit nejrůznější dohady a výmysly. Určit zde přesnou definici je velice obtížné z toho důvodu, že v systému jógy lze najít velké množství různých přístupů. Toto množství bylo jednak sestaveno proto, aby v něm našli „svůj“ vzor lidé nejrůznějšího založení, jednak vzniklo úsilím četných generací, které rozšiřovaly jógické myšlení o další odnože. Pokud něco jako definice však přece jen existuje, pochopí její plný dosah jenom buď právě přívrženec jógy, nebo člověk se s značným filosofickým a kulturním rozhledem. Pro potřebu zájemců ještě ne zcela informovaných se presentují taková vysvětlení, která sice přibližují jednotlivé partie, avšak jsou ochuzena o vyjádření harmonické souhry celku. Snadnější je to s možností ověření, čili s jógovou praxí. K té má přístup prakticky každý, i když jen zdánlivě; ověřují si ji totiž právě zas jen ti, kteří mají o jógu tak jako tak zájem. V intencích jógy není chodit od člověka k člověku a získávat přívržence jakýmkoli způsobem, nýbrž právě naopak – čeká, až člověk „dozraje“ natolik, že začne sám hledat východisko z životní situace a požádá o radu. Jelikož nabídnutá pomoc není příliš schůdná, ztálo by se, že rozvoj jógických znalostí nebude nikterak bouřlivý. Ukazuje-li současná zkušenost spíše pravý opak, lze si to vysvětlit tak, že jednak stále více lidí „dozrává“ k potřebě hlubšího duchovního rozvoje, jednak tím, že jistá popularita a reklama udělaly svoje a alespoň některé partie jógového tréninku vyhovují širokým masám zájemců, takže byly příznivě přijaty. Do kulturního podvědomí však zatím nepronikla jména některých autorit a názvy základních spisů, které mnohdy vyvolávají dojem krkolomných slovních hříček. Toto vakuum je tedy ještě nutno vyplnit, a vývoj ukazuje, že to možná nebude trvat ani tak dlouho. Zatím jsou přívrženci jógy pokládáni spíše za neškodné podivíny, kteří tráví volné chvíle stojíce na hlavě nebo v pozicích s různě zkroucenými a zprohýbanými údy, aby si pak mezi sebou se spokojeným úžasem sdělovali, co je kde bolí a dloube. A učení samo má v představách mnohých lidí nádech tajných rituálů, nepraktických, nepochopitelných a proto podezřelých, takže odmítají se o něm jakkoli informovat ještě dříve, než se k němu vůbec přiblížili.

Snad je tím vinna vlast, ze které k nám jóga přišla – Indie, jejíž představa sama o sobě vyvolává pitoreskní fantastické obrazy; snad je to tím, že dosud chyběl solidní výklad. Téměř všechny zprávy, které v minulých letech o józe přicházely a objevovaly se v tisku, se snažily budit zdání, že jejich autoři znají mnohem více, než říkají, jenže nesmějí mluvit jasně a přímo, neboť se jedná o hluboká tajemství, jež není povoleno sdělit každému. A pokud bylo nějaké takové „tajemství“ přece jen (ostatně v tisícových nákladech) sděleno, a mnoho lidí je vůbec nepochopilo, stačilo naznačit, že vina je na jejich straně, neboť dosud „nedozráli“. K podobnému jevu dochází i v jiných disciplínách, a mnohdy to může i skutečně tak být. V popisovaném případě se však – bohužel – jednalo častěji o zneužívání.

Při přístupu k józe a k jejím vývodům je vůbec na místě značná opatrnost, neboť pro nezkušeného je hranice mezi hlubokým prožitkem a šarlatánstvím téměř nepostřehnutelná. Tak se nezřídka stávalo, že slovo jogín splývalo s významem fakír, kouzelník, podvodník. Zastáncům jógy nyní připadá spíše úkol donekonečna vysvětlovat, co všechno jóga není, než co vskutku je. Úkol je to opravdu svízelný, vždyť západní myšlení stále ještě není dost schopno přijmout bez námitek, ne-li dokonce bez hlasitých protestů, některé základní poznatky, o které se jóga opírá. Jde samozřejmě o přijetí vyplývající z opravdového zájmu (ochotného i riskovat), nikoli o módní vlnu, která se rychle vzedme a vzápětí utichne.

Staří jogínové pečlivě propracovali svébytný systém, který vychází z niterných zkušeností, získaných při tělesných cvičeních a osamělých meditacích. Tyto zkušenosti jóga zevšeobecňuje a zpřístupňuje tak, aby pro každého, kdo má zájem zatlouci na její bránu, se nalezla cesta, na jejímž konci by mohlo být otevřeno. Začátečníka snad zarazí, že systém nebere příliš ohled na jeho současný stav, na jeho majetkové poměry, postavení, názory či charakter. Budiž mu to proto prvním ukazatelem, že s těmito stavy nemá jóga pranic společného, stejně jako např. matematika nebo umění plavat. Praxe jógy míří k vytvoření osobnosti určitého typu – ušlechtilého a pro vývoj společnosti velice prospěšného – takže je celkem lhostejné, na kterém stupni se kdo přidá. Proto nesmí nikoho zarazit, že některé zásady – hlavně na začátku, neboť později jsou shledávány jako samozřejmé – se zdají protismyslné až nesmyslné, neodpovídající skutečnosti či běžné zkušenosti. Nelze se ovšem domnívat, že se k čemukoli dobrému dobereme neustálým opakováním či pokračováním v tom, co jsme dělali až dosud a nikam nás to nepřivedlo; právě v rozbití navyklého stereotypu je do jisté míry záruka dalšího úspěchu. Snad díky této přinejmenším neběžné vlastnosti se jógou zabývá stále větší počet lidí nejrůznějších kategorií, a svou vážnou pozornost jí věnuje rostoucí měrou dokonce i vážná věda. Pro pokrok lidstva má bezesporu význam objevování nových poznatků; současně však je výhodné využívat i myšlenkových zisků minulých věků, a pouze je oprostit od zbytečných nánosů a náboženského tajnůstkářství.

Bude už úkolem odborníků, aby prohlédli nepřeberné spisy o tomto tématu a oddělili koukol od pšenice. Poznatků, které již přebrány jsou, je naštěstí tolik, že není nutno paběrkovat jako před lety; vystačí přinejmenším na jeden lidský život.

Přesto, že jóga přichází z hlubin věků a z dalekých krajin, přesto, že mnoho jejích pojmů zní našim uším cize a našemu uvažování nepravděpodobně, přesto leccos, co přináší zkušenost, vyplývající z jógové praxe, nám připadá známé a vlastní. Není divu: moudrost životních zkušeností není omezena na určitou dobu či přesně ohraničené území; dochází se k ní všude, kde se vyskytuji inteligentní lidé. Jóga si klade za úkol podat souhrnný a soustavný výklad některých zkušeností a umožnit jejich uvědomělé rozvíjení a pěstování.

Praxe jógy lze použít v jakémkoliv jednání či povolání, a mnohý její etický příkaz bude znám i z jiných oblastí lidských vztahů; bylo by ovšem mylné se domnívat, že to, v čem nacházíme prvky vlastní józe, je již jóga sama. Takto se o ní vůbec nedá mluvit; jóga je pouze metoda, určitý způsob chápání pojmů a obecný přístup k jednání. Její osobitou vlastností je to, že se získává dlouhou, promyšlenou a ne zcela jednoduchou praxí.
Ten, kdo se pouze o jógu zajímá, i ten, kdo se obírá úmyslem se jí vážně zabývat, se musí předem seznámit s jejími požadavky, rozvážit, do jaké míry mu vyhovují a snažit se je posléze do určité míry také plnit. Ne každého totiž odrazují namáhavé úkoly; leckoho již životní praxe naučila, že nejlevnější věci bývají nejdražší.

Je-li systém skutečně prověřený, jak tvrdí všechny prameny, a je-li cena tak neskrývaně vysoká, bude zisk zajisté tomu úměrný.

Přístup k jógové praxi se neliší od přístupu ke kterékoli jiné disciplíně, ve které se jedná o získání nových návyků a zkušeností. Činnost je rozvržena na dlouhou dobu (ba velmi dlouhou, při dokonalém pochopení na celý zbytek života); vyžaduje denně, pokud možno pravidelně, určitý čas (který se z několika minut na začátku prodlužuje neomezeně podle možností), a velmi málo speciálních pomůcek, vlastně pouze přikrývku nebo rohož, aby se cvičení mohla konat na čisté a nepříliš tvrdé podložce. Jinak je novou učebnou, nástrojem a cílem vlastní tělo žákovo a novým vesmírem jeho mysl. V nich nalezne dosud nepoznané a neprobádané oblasti, jejichž oživením zažije pocity, o kterých se až dosud mohl dozvědět pouze z nevýstižných popisů.

Autor: František Benda, Foto: Internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: