Fuchsoviny II.

Autor článku: Irena Fuchsová Erotické křížovky.

Nedávno mi zavolali z jedné redakce a chtěli napsat za dva dny povídání o křížovkách a kartářkách. Mám takové rychlé úkoly ráda. Vzpomínám si, jak mi před lety zavolali do Činoherního klubu z TINY.
„Potřebujeme povídku do listopadového čísla, na Památku zesnulých. Ale musí být veselá. Nejpozději zítra dopoledne ji musíme mít.“

Když jsem vyšla z Činoherního klubu a zamířila k Hlavnímu nádraží na vlak do Kolína, nařídila jsem mozku, aby začal listovat mým životem a našel něco veselého, co se vztahuje k Dušičkám. Prošla jsem Opletalovou ulicí, a v parku před Hlavním nádražím jsem zavolala do redakce.
„Mám to. Večer vám povídku pošlu.“

Můj mozek si tehdy vzpomněl sice jenom na jednu věc, nicméně na povídku stačila. Jednou jsme s bráchou, jako -náctiletí, dali tátovi k jeho narozeninám, které měl 10. listopadu, dušičkový věneček s nápisem, NIKDY NA TEBE NEZAPOMENEME! Táta měl smysl i pro hodně černý humor (aby ne, když prošel koncentrákem), ale tehdy se na nás hodně naštval…

Povídka k Dušičkám sice nebyla úplně o tomhle, ale základ, věneček s nápisem, tam zůstal.
Podobně jsem postupovala i teď, v případě křížovek a kartářek.

Tentokrát mi mozek připravil tolik námětů, že zbylo i na dva fejetony. Erotické křížovky a Kartářka Vlasta.
K erotickým křížovkám jsem se dostala asi před deseti lety ve vlaku. Seděla jsem v kupé u dveří a dělala jsem korektury, proti mně si elegantní blondýna četla, a u okna seděli dva montéři. Jeden měl před sebou erotický časopis s křížovkou a druhý byl poradce. „Ty vole, Jardo! Past na ptáka na čtyři!“ Poradce chvíli přemýšlel.
„Klec, vole!“

Jeho kolega se rozchechtal, chtěl něco říct, ale podíval se na mě a na blondýnu, a zmohl se jenom na hlesnutí.
„P! První písmeno je p, vole! P! A poslední je, vole, a! A!“ Luštění pokračovalo.
„Pták na pět, pátý písmeno je k, vole!“ Poradce se zamyslel.
„Ťuhýk to asi nebude, vole, co?“ Oba se rozchechtali a dáma zvedla oči v sloup. „Hele, vole, erotická pomůcka ženy, vole, na osm, vole,“ pokračoval luštitel. Poradce se ušklíbl a vítězně se podíval směrem k nám.
„Robertek, vole.“ A pak se začali hádat, proč jim do křížovky nepasuje robertek, když to stoprocentně robertek je, a že napíšou do redakce, že se tajenka nedá vyluštit, a pořád zkoušeli vecpat robertka do osmi čtverečků a on tam nešel a nešel, a když to trvalo čtvrt hodiny, blonďatá dáma praštila s knihou na sedadlo, postavila se doprostřed kupé a zaječela.

„Je to vibrátor! V I B R Á T O R!“

A o kolínské kartářce Vlastě si povíme v této knize na jiném místě

Autorka: Irena Fuchsová

Třicátá kniha Ireny Fuchsové (www.kdyz.cz), KDYŽ SVĚTLO PROJDE ŠPÍNOU, ZŮSTANE ČISTÉ, vyšla v červenci 2013. Je to román o dívce, která v osmnácti letech, v roce 1968, začala pracovat v kolínském divadle. Autorka stěžejní část románu, týkající se let 1968 až 1992, napsala podle svého deníku a text doprovodila fotografiemi ze svého života. Knihy Ireny Fuchsové si můžete za výhodnou cenu objednat na webu nakladatelství http://www.beskydyknihy.cz/ nebo přímo na tel.736 608 678.

http://fuchsova.blog.idnes.cz/

https://www.facebook.com/irena.fuchsova

http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1