Poslední diskuse


Co se kde děje zobrazit diskusi

Dobrý den. Ráda bych Vás poprosila o...

Téma týdne zobrazit diskusi

důchody by měly narůstat ne procenty, ale...

Práce zobrazit diskusi

Společnost Věda nás baví o.p.s. hledá...

Fuchsoviny II.

Publikováno: 2.03.20
Počet zobrazení: 432
  Autor článku: Irena Fuchsová
Dr(o)bečky z radnice 1.
 

Vlastimil Brodský by mi určitě odpustil, že jsem si vypůjčila kousek z názvu jeho knihy, Dr(o)bečky z půjčovny duší, která vyšla v roce 1995. Protože jsme si v té době už osm let psali, knihu jsem si koupila a poslala jsem mu větší kus samolepky, aby mi napsal věnování, které si do knihy vlepím. Udělal to.
„Pro moji Irenčičku moje věnování do mojí (vlastně její) knížky:
Irenčičce. Vlasta Brodský Bróďa.”
Takže, pokud mi pan šéfredaktor PRESu dovolí a pokud bude na radnici úroda dr(o)bečků, bude tenhle sloupek nepravidelně vycházet.
Vzhledem k tomu, že jsem celý prosinec zkoušela, což znamená, že jsem ráno v osm hodin jela do Prahy do Činoherního klubu na zkoušku, a vracela se domů večer, začala jsem si své zastupitelství užívat až v lednu, a to tak, že jsem obcházela vedoucí některých odborů, abych zjistila, jak se mi podaří splnit některé body, kterými jsem mávala na své voliče před volbami.
Například bezpečnost obyvatel Kolína v ulicích města, vytipování problematických, nebezpečných míst v Kolíně a jejich pravidelná kontrola, konkrétní pomoc při domácím násilí, fyzickém a psychickém, na ženách, mužích, dětech a seniorech, konkrétní pomoc klientům v sociálních zařízeních při jejich stížnostech, pravidelné dotazníky (besedy) pro klienty těchto zařízení, pravidelné dotazníky pro občany…
Bylo to příjemné obcházení. V každém městě jsou na MěÚ vedoucí odborů, kteří mají na starosti to, o čem jsem se zmínila. A tak, díky vstřícnosti Gabriely Malé, vedoucí Kanceláře úřadu, vyjde ve Zpravodaji města Kolína koncem února první dotazník, který nebude poslední. Kromě jiného v něm občany upozorňuju na to, že jako zastupitelka mám hned za hlavními dveřmi MěÚ, po levé straně, svoji schránku se jménem, kam mi mohou dávat své dopisy, což je nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak se se mnou spojit, protože schránku vybírám pravidelně.

Občan o této možnosti neví, a jak by mohl vědět, když o těchto schránkách na MěÚ nevěděla ani jeho pracovnice? Dala mi jistý tiskopis a zeptala se mě, na jakou adresu mi má každý měsíc posílat další, a když jsem jí řekla, ať mi ty tiskopisy dává každý měsíc do mé schránky, překvapeně se zeptala, a do jaké? Vysvětlila jsem jí, kde schránky jsou, a že je tam mají všichni zastupitelé, a ona se rozzářila.
„Tak já to tam budu dávat všem zastupitelům! Děkuju vám! To je výborný nápad! Vidíte, a já tady přemýšlím, kde seženu jejich adresy, abych jim to mohla poslat!“
Když tak píšu o schránkách na MěÚ, nesmím zapomenout, až si příště půjdu pro poštu, vzít si mokrý hadřík a schránku vytřít, protože je pěkně, ale pěkně špinavá. Mám pocit, že je to špína přímo historická…
Také jsem u Gabriely Malé zařídila, aby se při hlášení Městského rozhlasu rodiče občas preventivně upozornili na to, aby si více hlídali své děti a varovali je před nebezpečím, které jim hrozí od cizích lidí, a aby si všichni občané hlídali peněženky a klíče, a nenosili je v taškách a v kabelkách, protože se v Kolíně objevilo několik případů mladých zlodějů, „kapucářů“, kteří občanům tašku vytrhnou a utečou s ní. Myslím, že podobných preventivních hlášení není nikdy dost.

U velmi vstřícného Martina Špinky, vedoucího Odboru hospodářské správy, jsem se zajímala o umístění busty fotografa Josefa Sudka na místo, kde ji konečně bude vidět i někdo jiný, než pouze bývalý starosta a hosté jeho kanceláře. Stála totiž dlouho u něho v kanceláři. Dost dlouho. Chudák Sudek, co ten si tam asi musel vyslechnout!

A nesmím zapomenout na Karla Kárníka, z Odboru školství, kultury a sportu. U toho jsem byla na návštěvě jako u prvního! A poprosila jsem ho, jestli mu můžu říkat Karle, protože můj táta byl Karel, i bratr byl Karel, a už tady ani jeden není a mně se po nich stýská, a Karel Kárník souhlasil.
Něco z toho, co jsem projednávala s Karlem, jsem řešila i s Ludmilou Navrátilovou, vedoucí Odboru sociálních věci a zdravotnictví, která mi hodně věci vysvětlila, ale o tom až příště, protože teď vám ještě musím říct o trestu smrti!
„Víte, odkud jdu,“ zeptal se mě nedávno rozjařeně kamarád Dominik, po ránu evidentně střízlivý. Věděla jsem to, a on mi to další větou potvrdil. „Ze záchytky. Už dvanáctý nezaplacený pobyt!“ Ušklíbla jsem se.
„To se máte čím chlubit, Dominiku. Ale dejte si pozor! Na příštím Zastupitelstvu dám návrh, aby za dvacet nezaplacených pobytů na záchytce, byl trest smrti.“ Vykulil na mě svoje výjimečně střízlivé oči.
„To byste udělala?!“ Přikývla jsem.
„To udělám.“ Když viděl, že to myslím vážně, smutně sklonil hlavu.
„Hm… tak to abych se nad sebou zamyslel…“
Mějte příjemné dny a zase brzy na shledanou!
Irena Fuchsová, kolínská zastupitelka za sdružení Změna pro Kolín

Autorka: Irena Fuchsová

Třicátá kniha Ireny Fuchsové (www.kdyz.cz), KDYŽ SVĚTLO PROJDE ŠPÍNOU, ZŮSTANE ČISTÉ, vyšla v červenci 2013. Je to román o dívce, která v osmnácti letech, v roce 1968, začala pracovat v kolínském divadle. Autorka stěžejní část románu, týkající se let 1968 až 1992, napsala podle svého deníku a text doprovodila fotografiemi ze svého života. Knihy Ireny Fuchsové si můžete za výhodnou cenu objednat na webu nakladatelství http://www.beskydyknihy.cz/ nebo přímo na tel.736 608 678.

http://fuchsova.blog.idnes.cz/

https://www.facebook.com/irena.fuchsova

http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: