Co žena nikdy neřekne a muž nikdy neudělá

Autor článku: Irena Fuchsová Petr Nárožný nekončí! Proč by končil, proboha?!

Protože to napsal bulvár, který se válí v trafikách v první lajně. Válel se tam i 25. února 2013. Pod jeho názvem s vykřičníkem, byl titulek:
Petr Nárožný (74) Konec kariéry!
A zatímco jindy se ho tam válí štos, dneska tam ležel poslední. Lidé mají rádi, když někdo úspěšný končí. Nezajímá je, že dostane výpověď zámečník. Ale známý a oblíbený herec, to je, panečku, pošušňáníčko k rannímu kafíčku nebo k polednímu pivečku, co?
Ten poslední „vykřičník“ jsem si vzala já a hned jsem to musela vysvětlit, protože prodavačka z toho málem omdlela.
„Teď s panem Nárožným zkouším, hraje hlavní roli, tak si přečtu, co o něm píšou!“
Doma jsem si přečetla bláboly, které neměly hlavu ani patu, bláboly, kde nebylo ani slovo o připravované premiéře v Činoherním klubu. Petr tam má hlavní roli a premiéra je 25. března 2013. A v Činoherním klubu, který je Petrovým domovským divadlem, a možná bych mohla napsat, i divadelním domovem, hraje i v dalších hrách.
Pak jsem šla na vlak a z Kolína jsem jela do Prahy, do Činoherního klubu, kde napovídám.
Když Petr přišel na zkoušku, jen mával rukou.
„Hlavně se mě, děti, neptejte, jestli končím! Od rána mi volají z časopisů, z televizí, z divadel, známí, kamarádi… Napsat dneska o někom, že končí, to je vražda!“
A víte, jak to vzniklo?
Z informace, že divadelní hra, Vstupte!, což je představení divadla U Hasičů, se letos v únoru dočkala už 300. reprízy.
Někdo z redakce, která má v názvu vykřičník, se na to Petra zeptal, ten řekl, že to hraje rád, že jsou s Láďou Mrkvičkou dobří parťáci, a že hraje i v jiných divadlech a že toho má hodně.
A výsledek?
Fotografie Petra Nárožného a titulek skoro na celou první stranu:
Petr Nárožný (74)
KONEC KARIÉRY!
A vida! Teď jsem si všimla, že pod Petrovým jménem jsou ještě čtyři nesmyslná slova:
Naštval se kvůli penězům
Ano! To tam chybět nesmí! Na to tihle redaktoři nikdy nezapomenou! Jen ať mají čtenáři ještě větší vztek! Ať jsou celý den vzteklí, zlí a závistiví! Ať si říkají, tak ono je mu málo, co bere? Že se nestydí! Tak to mu přeju, že končí!
P. S.
Kdysi dávno byl v televizi film. O dvou starých lidech, kterým uletěla andulka. Věděli, že je někde ve větvích stromů před jejich desetiposchoďovým domem, a určitě by se vrátila, ale neví, které okno je to její.
Ti dva staří lidé věřili, když se domluví se sousedy, a oni večer, v určenou hodinu zhasnou, a bude svítit jenom jejich okno, ve kterém bude stát její klec a oni budou z pokoje volat její jméno, že andulka přiletí.
A věřili byste tomu, že se ti dva staří lidé opravdu domluvili se sousedy a všichni z celého desetiposchoďového domu, přesně ve 22.00. zhasli, ve tmě zůstalo svítit pouze jedno okno v pátém poschodí a andulka se opravdu vrátila domů…

Autorka: Irena Fuchsová