Pro důchodce a seniory

Úvahy o myšlenkách

Milé babičky a milí dědečkové. Občas v našich úvahách zacházíme do filosofie, a to není nic zvláštního.

Trápí vás unavené nebo podrážděné oči?

Pomohou bylinky a prevence.

Jsem to ještě já? Závěrečná kapitola

Láska, pokračuji ve svých úvahách, je všechno, co člověk potřebuje ke svému životu. A už víc jsem o tom nechtěl přemýšlet, protože jsem oknem viděl, jak se k mému domu blíží Hrubec. Byl jsem velmi rád, že nezůstanu sám, bylo mi nějak úzko. Neměla mi volat.

Jsem to ještě já? 6. díl.

Měl jsem na jazyku, proč se o ni líp nestarala, ale nedokázal jsem to říci naplno. „Tak to, aby šla na interrupci,“ řekl jsem klidně. Marie vyskočila ze židle. „Proboha, naše první vnoučátko a ty bys ho klidně dal utratit?

Jsem to ještě já? 5. díl

Z myšlenek mne vytrhlo tiché zaklepání a já řekl – Další -. Jako pitomec. Uvědomil jsem si to a vyskočil jsem ze židle a hnal se ke dveřím. Stál tam vysoký starší muž s holí a usmíval se. „Já jsem se zamyslel, že jsem zapomněl, kde jsem.“ řekl jsem.

Jsem to ještě já? 4. díl.

4. díl. i Nakonec jsem jel sám na chalupu zkontrolovat topení a vodu. Chladné počasí v březnu nikoho jistě nezaskočí, ale tam ještě stále leží sníh. Marie zatím shání po příbuzenstvu zavařeniny, aby udělala nějaké zásoby.

Jsem to ještě já? 3. díl

3. část „Ta chaloupka bude naše hnízdečko,“ řekla Marie tak něžně, že jsem pocítil, jak se mi ženou slzy do očí, a tak jsem se odvrátil. Bojím se umřít, pomyslel jsem si.

Jsem to ještě já? 2. díl.

2. část Už nějakou dobu ztrácíme spolu komunikaci. Možná jsem na vině já, že se nedokážu vžít do jejích pocitů, ale také možná ona, že mluví stále o něčem jiném, než na co myslí. Začínám se v tom ztrácet a tuším, že to někde vybuchne.

Jsem to ještě já?

Milé babičky a dědečkové. Napsala jsem pro vás, opravdu pro vás novelu o muži, který ač ve vysoké pozici rozeznal, že přes své zkušenost a vzdělanost neuposlechl výzvy, letící dlouhým časem historie POZNEJ SÁM SEBE: Doufám, že se Vám bude příběh líbit. Díl 1.

Všechno se dá řešit. Ze života.

Povídka v Ich formě. Osoby vystupující v příběhu jsou fiktivní. Žijeme s manželem na malém městě ve středočeském kraji. Máme krásný dům a zahradu. Naše děti už s námi nebydlí, a tak žijeme spolu sami. Vojtěch letos oslavil kulatiny, padesát let.